Half-Life 2

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Logo hry Half-Life 2
Je poznat, že si vývojáři dali na uživatelském rozhraní záležet
Poněkud zmateně se tvářící (jak už to u těch vědátorů bývá) Gustav Svoboda

Half-Life 2 (taktéž stylizováno jako HALF - LIFξ ²) je počítačová hra z roku 2018, která byla vyvíjena herními studii Illuzion Weichwerks, Cajzlistán Interactive a Koňomrd Studios. S původní hrou Half-Life nemá (až na název) prakticky nic společného.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Vývoj hry začal v roce 2014 a vlekl se dlouhé 4 roky. Většina finančních prostředků - konkrétně 396986167 (všimněte si, že se jedná o prvočíslo) - přišlo jako sponzoring z Číny. Jako vyjádření vděku českými vývojáři bylo jako dominanta loga hry zvoleno řecké písmeno ksí na počest velkého a úžasného vůdce svobodné demokratické čínské lidové republiky Xi Jinpinga (nechtěli to dělat moc okaté, jinak by z toho mohli mít pěknej průser)

Vydání[editovat | editovat zdroj]

Vydání hry se neobešlo bez kontroverze. Navzdory tomu, že vývojáři v úvodní obrazovce uvedli, že jakákoli podobnost se sklutečnými osobami je čistě náhodná, dostalo se jim několik stížností a žádostí o stažení hry z prodeje (zejména od důchodců volících hnutí ANO, Babišových právníků a členů sekty Vesmírní lidé). Hra byla z těchto důvodů po několika měsících stáhnuta z prodeje.

Gameplay[editovat | editovat zdroj]

Žánrově se jedná o střílečku z pohledu první osoby, tedy něco podobného jako Camper-Strike nebo Teplice. Hráč na své cestě postupně získává nové zbraně (začíná s páčidlem, postupně se přes samopaly a brokovnice dostává ke kopí osudu a vepřovámu spreji). Hra není postavená na konceptu open-world (hra, kde má člověk svobodu pohybu), protože by to vývojářum přidalo příliš práce. Hra je proto dělena do několika kapitol, kterými je hráč nucen procházet.

Inovace[editovat | editovat zdroj]

V této hře byly poprvé použity nové technologie jako chození, pseudorealistické animace postav a jejich obličejů nebo inventář s více než třemi políčky (narozdíl od Dubiny). Hra byla vytvořena s použitím průlomového, nadupaného a graficky nezastaralého enginu Source od společnosti Valve.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Gustav Svoboda - hlavní protagonista; mladý vystudovaný fyzik, inspirován Jiřím Gryngarem
  • Andrej Babiš - hlavní antagonista; bývalý administrátor výzkumného komplexu Kundajk (maskovaného jako fabrika na drůbeží separát) nacházejícího se poblíž Rožmitálu pod Třemšínem, kde G. Svoboda pracoval
  • G-Man - tajemná a mocná postava, není jisté na čí je straně
  • Eliáš Vančura - bývalý Svobodův kolega z Kundajku, člen Odboje
  • Alice Vančurová - dcera Eliáše Vančury, drsňačka, členka Odboje
  • Dr. Ivan Maličký - taktéž bývalý Svobodů kolega z Kundajku a člen Odboje
  • Barnabáš Kalhůn - zas a opět Svobodův bývalý kolega z Kundajku a člen Odboje, vtipálek
  • Otec Řehoř - bláznivý kněz, poslední žijící obyvatel Bástru, mluví hantecem
Doktor Ivan Maličký je takovej blázen, že si jednu hetkrebuspu ochočil a pojmenoval ji Lamarr
Seznamte se. Tohle je Karel s Frantou. Ani Karel, ani Franta nejsou pro příběh nikterak důležití.

Nepřátelé[editovat | editovat zdroj]

  • Mozkožrouti (hráčským slangem hetkrebuspa) - neskutečně otravná stvoření, když si nedáte dost dobrý pozor, tak vám skočí na hlavu a oplodní vám váš mozek. Díky tomu vás pak může ovládat.
  • Zombie - výsledek práce mozkožroutů; jsou slepé jak patrony a zjenvé fanynky mistra Jana Husa (proč by jinak furt lezly do ohně, žáno)
  • Přerostlí mravkolvi - špekatí termiti, sežerou všechno, co jim přijde do cesty
  • Metrocajti (hráčským slangem švestky nebo zmrdi) - dobrovolníci pracující pro Velkou říjnovou vesmírnou flotilu
  • Trojnožky - patnáctimetrové biomechanické organismy, tělo stojí na třech nohách, zespod těla mají penisu podobný orgán (ve skutečnosti se jedná o plazmový kanón připravený z vás udělat škvarek)
Nad Prahou se stáhla mračna a teď ji čeká totální anihilace vesmírnou flotilou Aštara Šerana
Centrální náměstí Města 11 po dvaceti letech okupace Velkou říjnovou vesmírnou flotilou; jedna z prvních lokací, kterou hráč ve hře navštíví

Half-Life 2 v popkultuře[editovat | editovat zdroj]

Díky svým inovacím a úžasně zpracovanému příběhu si hra našla ve světě spoustu fanoušků. Největší tragédií pro hru ale bylo, když vznikl seriál Skibidi Toilet, ve kterém byly využity modely postav právě ze hry Half-Life 2. Tato celosvětová tragédie měla za následek svržení špatného světla na tuto hru, zejména pro generaci alfa.

To je ten týpek ze Skibidi tojlet!

—Malé fakan, když poprvé spatřil záběry ze hry Half-Life 2

Příběh světa Half-Life 2[editovat | editovat zdroj]

V roce 2022 se v regálech knihoven po celé České republice začala objevovat kniha Život ve Městě 11 napsaná Danielem Vávrou, kreativním ředitelem Koňomrd Studios. Jednalo se o limitovanou edici, a tak se jedná o poměrně vzácný kousek. V této knize encyklopedického charakteru se čtenář mohl dozvědět více o příběhu světa hry Half-Life 2, jeho fungování, obyvatelích nebo i lokacích (něco jako Tolkienův Silmarillion ale pro Half-Life 2)

Incident Kundajk[editovat | editovat zdroj]

Děj začíná v lednu roku 2002, kdy Gustav Svoboda v jedné z testovacích komor Kundajku provede experiment, během kterého zasune vzorek mimozemského původu do pokročilého antihmotového onanoskopu. Bohužel se experiment (v zájmu vývoje příběhu) posere a dojde k tzv. Restaurační kasrárně (jevu, kdy se časoprostorové kontinuum rozmrdá na sračky a otevřou se tak portály do jiných dimenzí). Gustav Svoboda se snaží probojovat skrz mimozemšťany zamořený ústav pryč, avšak je po nějaké době uložen k zimnímu spánku záhadným G-Manem. Mezitím se skrze portály z dimenze Xavleg na Zemi dostávají jiné živočišné druhy (mozkožrouti, přerostlí mravkolvi, nebo flundrygaunti) napadající místní faunu a floru.

Invaze Velké říjnové vesmírné flotily[editovat | editovat zdroj]

V okamžiku, kdy byly pozemské státy natolik oslabené bytostmi z dimenze Xavleg, zaútočila na Zemi vesmírná flotila Aštara Šerana, čímž započala takzvaná Sedmihodinová válka. Běhěm té se Aštarově armádě povedlo vyhladit přibližně 79 procent (všimněte si, že se jedná o prvočíslo) světové populace. Po sedmi hodinách něčeho, co by Aštar Šeran nazval normálním úterým, a obyvatelé Země jako Soudný den, se povedlo administrátorovi ústavu Kundajk Andreji Babišovi navázat spojení s Aštarem a oznámit kapitulaci Země. Aštar si to vyložil jako epický hrdinský čin hoden Řádu bílého krtka a povýšil Andreje Babiše na status Správce planety Země (de facto se ale jen stal Aštarovou loutkou)

Období po válce[editovat | editovat zdroj]

Bezprostředně po Válce bylo v Evropě vyčleněno 17 (opět prvočíslo, to už nemůže být náhoda) největších měst nejméně postižených Válkou, kam se musel zbytek populace z celého světa přestěhovat.

Polsko bylo během Sedmihodinové války rozsekáno na cimprcampr, nebyl zde tedy důvod k obnově žádneho z měst, a tak Polsko potřetí zmizelo ze světovách map (smolík)
Vědeckému týmu Necyklopedie se podařilo získat jednu z kopií Vávrovy knihy

Seznam měst[editovat | editovat zdroj]

Nedlouho poté (konkrétně 14. února 2002) Aštarovo impérium aktivovalo Potlačovací pole znemožňující embryonální vývoj, čímž bylo lidem zabráněno se rozmnožovat. Toto mělo za následek pád porodnosti na nulu, nasranost a podrážděnost populace. Aštarovým cílem tedy nebylo ihned vyhubit lidstvo, nýbrž ho manipulovat, kontrolovat a utlačovat, aby mohl vidět poslední generaci lidstva předtím, než nenávratně vymře po meči i po přeslici (sadistickej blbeček to je) Během následujících dvaceti let proběhne v jednotlivých městech několik protestů a povstání, ty však budou do jednoho rozprášeny. V roce 2015 byla ve Městě 11 na přání Andreje Babiše vystavěna Citadela, obrovská řídící a administrativní budova.

Život ve Městě 11[editovat | editovat zdroj]

Většina knihy je soustředěna na život ve Městě 11. Dozvídáme se, že životní úroveň se zde sice snížila, nicméně to bylo způsobeno tím, že sem byly deportovány masy Romů, Obulů a Arabů z celého světa. Populace se tak zvedla z původních desíti tisíc obyvatel na astronomicky nechutných jedenáct miliónů obyvatel. Lidé byli nuceni žít všude, kde se dalo; ti šťastnější se dočkali bytu, jiní museli přebývat v kancelářích, skladištích, nebo podzemní části Hlavního nádraží. Potravinová situace byla tristní; na každého připadalo na den jeden balíček instantního Eintopfßu a jedna krychlička výrobního salámu o objemu 0,0023 kanystru. Všechny zdroje vody (podzemní, nadzemní, přízemní i bezzemní) byly kontaminovány jakýmsi sajrajtem, po kterém lidi mají tendenci všechno zapomínat.

Metrocajti a létací skenovací roboti sledují každičký krok každičkého obyvatele Města 11. Kvůli nim se všichni bojí na ulici třeba jen usrat, protože mají strach, že se otočí a dostanou obuškem po hlavě. Ve městě tedy vládne silně paranoidní a ponurá atmosféra (takže to zas takový rozdíl oproti skutečnému Brnu není) Kvůli častému přesunu obyvatel mezi městy (ať už chtěnému nebo ne) nebyla možná tvorba větších komunit, což byl opět jeden z geniálních plánů Aštara Šerana, aby se mohl kochat rozkladem další jím dobyté civilizace.

Na přání Aštara Šerana byl v každém z měst zřízen ústav pro zadržení a mučení nepřizpůsobivých občanů. Ve Městě 11 byla pro tyto účely zvolena budova Biskupského gymnázia na Kraví hoře. Název Bossa Nova Prospekt je odvozen od mučící praktiky provozované na vězních, kdy jsou zde zadržené osoby nuceny poslouchat dokolečka dokola píseň Cukrářská bossanova od Jarka Nohavici.

Speciálně upravený bojový trolejbus Škoda 21TrAK47 převážející nově přistěhovalé obyvatele Města 11 do Bossa Nova Prospekty

Zajímavostí je zachování provozu MHD. Jako pozůstaky dříve rozsáhlé šalinové a trolejbusové sítě bychom zde našli zmrzačený klon šalinové linky 1 a Frankensteinovo monstrum připomínající trolejbusovou linku 29.

Linka 1 v novém kabátě[editovat | editovat zdroj]

  • Citadela, smyčka (dříve Sportovní)
  • Hlavas
  • Vozovna Pisoárky
  • Bossa Nova Prospekt, zásobování (dříve Bráfova)
  • Ubikace (dříve Vozovna Komín)
  • Nová Zbrojovka (dříve Kubíčkova)
  • Policejní akademie (dříve Ondrouškova)
  • Strategická smyčka Ečerova

Linka 29[editovat | editovat zdroj]

  • Hlavní nádraží
  • Bossa Nova Prospekt

Nejzajímavější lokace Města 11[editovat | editovat zdroj]

  • Bástr - Odlehlé sousedství na západě Města 11; v oblasti panelového sídliště stojí Policejní akademie a fabrika na tvorbu munice (areál Zbrojovky už byl v té době zbourán), oblast Starého Bástru je tou nejvíce mimozemšťany zamořenou částí Města 11
  • koryto řeky Zvratky - téměř vyschlé koryto plné radioaktivního odpadu je mezi hráči oblíbené zejména kvůli misi se člunem
  • Citadela (hráčským slangem Čapí hnízdo) - Administrativní budova vysoká 0,0002 cest kolem světa, důležitá ke konci hry

Příběh hry[editovat | editovat zdroj]

Otec Řehoř je známý tím, že praktikuje upalování na špičatých kůlech

Kapitola první[editovat | editovat zdroj]

Gustav Svoboda přijíždí vlakem na Hlavas, kde se po chvíli setkává s Barnabášem Kalhůnem, který pracuje v utajení jako metrocajt. Ten kontaktuje Dr. Ivana Maličkého a informuje ho o Gustavově příchodu. Gustav dostane za úkol se dostat do Doktorovy laboratoře. Prchá skrze Nádražní poštovní úřad a dostává se do přednádražního prostoru. Zde poprvé můžeme vidět pohled na Město 11; rozpadající se budovy, policejní hlídky na každém rohu, všudypřítomný a otravný Babišcast a v pozadí mohutná budova Citadely. Během své procházky centrem Města 11 dostávají metrocajti hlášení o "neautentifikovaném občanovi" (Gusťovi), a tak začíná první honička. Ta skončí ze strany Gustava Svobody debaklem, nicméně z této šlamastiky ho dostane Alice Vančurová, která ho pak doprovodí do laboratoře doktora Maličkého.

Kapitola dvě[editovat | editovat zdroj]