Kombinovaný měřič proudu a odporu

Z Necyklopedie
(přesměrováno z Paškál)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křesťanství
Jesus-pastor.jpg

Antikrist
Beránek Boží
Bůh
Ježíš
Džízes
Ginses
Kristis
Duch svatý
Papež
Papežská neomylnost
Satan

Boží bojovníci
Katolická AO
Kongregace pro nauku víry
Kněz
Lahvoun
Nebe
Kanonizace
Novojičtí černoprdelníci
Řád templářů
Svátostný sedmiboj
Tři králové
Svatá Flašinetálie
Zvěrozvěsti

Apokalypsa
Bible
Bible IV.
Black Metal
Ďáblova bible
Hospodine pomiluj mě
Kostel
Misionářská poloha
Otčenáš
Paškál
Posvátná kanalizace
Svatá stolice

Kombinovaný měřič proudu a odporu je elektrotechnický přístroj, jenž dokáže měřit jak elektrický proud (v ampérech), tak odpor (v ohmech). Z těchto dvou veličin je pak pomocí Ohmova zákona možné spočítat napětí, jeho měření však nemá takový kultovní význam jako měření proudu (viz Kult ampérmetru) a odporu (viz Církev měření elektrického odporu v celých jednotkách bez užití číslovek), proto není nezbytně nutné napětí měřit přímo.

Kombinovaný měřič proudu a odporu, zvaný paškál, ukazuje hodnoty 2,0 A a 1,3 Ω
Měření proudu a odporu velikonočního ohně

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Měřič má podobu válce, který bývá dlouhý přibližně 0,5 metru (což odpovídá 5,285×10-15 světelného roku), jeho poloměr činí kolem 5 cm (tj. 0,000 475 délky fotbalového hřiště, pro nás je však důležitější, že to je 5×1016násobek velikosti elektronu). Po celé délce válce, v jeho ose, probíhá polovodič. Jinak je materiálem měřiče pravý včelí parafín (chemicky CnH2n+2 , kde n nabývá hodnot v intervalu <18; 32>).

Měřič využívá specifických fyzikálních vlastností parafínu, konkrétně jeho schopnost sublimace za stanovené teploty a tlaku. Na boku válce jsou červeně kótovány symboly ampéru (A) a ohmu (Ω). Mezi nimi je symbol polarity (zpravidla + pro kladné hodnoty) a kolem něj čtyři číslice s měřenými hodnotami. V těchto místech je také umístěno pět kondenzátorů.

Na ohmickém konci bývá objímka. Ampérický konec je ostře zakončen, je zde světelný indikátor. Měření způsobuje, jak jsme již zmínili, sublimaci parafínu a tím i zkracování měřiče. Nevýhodou tohoto měřiče je, že se při provozu poměrně silně zahřívá na horním konci, ovšem v případě nutnosti je měřič možné zkrátit nožem či jinak upravit okolí světelného indikátoru.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Jak již bylo řečeno, měření proudu a odporu má hlavně kultický význam. Proto i tento meřič je využíván při náboženských obřadech, zvláště v křesťanských církvích. Křesťané totiž vycházejí z Ježíšova výroku, zaznamenaného v Bibli: „Já jsemť Ampér i Ohm, počátek i konec.“ (Nebo tak nějak, závisí na překladu.)

Slavnost měření proudu a napětí probíhá každý rok o Velikonocích v noci o Bílé sobotě. Tehdy křesťané rozsvěcovali obrovskou žárovku, jež měla připomínat, že Ježíš Kristus je Světlo Světa. Po té, co Evropská unie žárovky zakázala, nahradili je křesťané zapalováním ohně. To přineslo také určité výhody, například v ohni je možné snáze upálit kacíře, než v žárovce.

Tato změna však vyžadovala jisté modifikace v konstrukci měřiče, aby mohl přepočítávat jeho světelnou energii na proud a odpor. Zapojení měřiče k ohni (i dříve k žárovce) smí provádět pouze kněz. Při tom zpívá tzv. Exsultet, což je chvalozpěv, v němž se objasňuje původ a funkce měřiče.

Nový měřič použitý o Velikonocích je pak po celý následující rok umístěn v kostele na čestném místě. Znovu se používá každou neděli (kromě doby postní), v době velikonoční každý den a dále pak při křtech. Před křtem je nutné změřit elektrický proud probíhající křtitelnicí a odpor vody, proto je nutné ponořit ohmický konec měřiče do křtitelnice. Pokud je ohmický konec měřiče nedostatečně utěsněný, dochází k vzlínání vody do centrálního polovodiče, což se projeví proměnlivou intenzitou svitu indikátoru.

Výsledky měření[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli k měření proudu a odporu dochází po celém světě za různých lokálních podmínek, výsledky měření ve stejném časovém okamžiku bývají vždy identické. To dokazuje určitý nadpřirozený vliv. Také pozorujeme, že každý rok dochází ke zvýšení naměřené hodnoty odporu o 0,1 ohmu, zatímco naměřené hodnoty proudu bývají po delší časový úsek konstantní. Teprve až naměřený odpor přesáhne 9,9 Ω, dochází k tzv. průrazu a další rok se zvyšuje proud o 0,1 A, zatímco je změřen nulový odpor. Tuto událost slaví církev jako tzv. jubilejní rok, ve vatikánské svatopetrské bazilice bývá při té příležitosti probourána nová brána, jež umožňuje průchod zvýšeného proudu.

Zatím nikdo netuší, co se stane, až hodnota proudu přesáhne 9,9 ampéru, čímž se dostane mimo škálu měřících přístrojů používaných v současné době. Je možné, že z tohoto důvodu nastane konec světa nebo alespoň zánik církve, takže žádné kombinované měřiče proudu a odporu již nebudou potřeba. Stejně tak je možné, že dojde k inovaci měřiče.

Název[editovat | editovat zdroj]

Kombinovaný měřič se obvykle nazývá paškál, což pochází z latinského slova paschale, které je z hebrejského slova pesach (פֶּסַח). To znamená přejití či přechod, vyznačuje tak fyzikální jevy, k nimž dochází na polovodičovém přechodu uvnitř měřiče. Vžilo se úsloví „vzít si někoho na paškál“, což původně znamenalo změřit jeho proud a odpor, nyní již přeneseně věnovat někomu zvýšenou pozornost.