Starobrno

Z Necyklopedie
(přesměrováno z Zlatopramen)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Škopek, které hodil jméno celýmu štatlu.
Hlavní výrobní surovina ve svém nalezišti
Sovětský plakát varující před Starobrnem - nápis hlásá "Starobrno-nět!"
Typická bečka z pivovaru Starobrno
Starobrno je oblíbené i v Rakousku.
Potácek
Nekonečná recyklace Starobrna v Pisoárkách

„Starobrno, nejlepší pivo na celém Brně!“

- Bolek Polívka v roli TV reklamního agenta

„Podle nejnovějšího výzkumu archeologů se ve starém Jeruzalémě v pitné vodě vyskytovaly spousty prvoků, způsobujících nepříjemná průjmová onemocnění. To je tak. Oni měli prvoky, my máme Starobrno.“

- Náhodný týpek z redakce 100+1

Podle nejnovějšího výzkumu archeologů se ve starém Jeruzalémě v pitné vodě vyskytovaly spousty prvoků, způsobujících nepříjemná průjmová onemocnění. To je tak. Oni měli prvoky, my máme Starobrno.

Historie a vznik:

Když na začátku 20.ho století začaly ve světě experimenty s chemickými bojovými látkami, nemohla RU monarchie zůstati stranou. Volba padla na Čechy, jakožto průmyslově nejrozvinutější část soustátí. Byly prostudovány veškeré dostupné informace a zjištěno, že svět se soustředí na výrobu látek plynných. Bohužel pokus využít zkušeností s cibulí, fazolemi, teplým komisárkem a podobnými plynotvornými potravinami ztroskotal. Pak nějaká moudrá hlava dostala spásný nápad - RU bojová látka bude tekutá!

Co v Čechách umíme nejlíp? No vařit pivo.

Nicméně, ukrýt zde pivovar, který bude vařit vzhledově podobnou tekutinu, avšak nepoživatelnou je nemožné (jak o tom svědčí zkušenosti Plzeňských, jejichž patoky budily celočeský odpor, až museli angažovat pana Grolla z Bavor). Bylo nutné zvolit nějakou lokalitu pivu lhostejnou, kde nikomu ani nenapadne poptávati výsledný produkt, dostatečně nevýznamnou, někde mezi Prahou a Vídní, aby to tam měli pánové pivovarníci dohlížející na výrobu a pánové z genštábu tvořící strategii použití poměrně blízko. Toto místo bylo nalezeno. Nacházelo se na železniční trati, nedaleko Vídně a krásného městečka Slavkov (Austerlitz), proslulého bitvou. Tedy náhodného turistu ničím nelákalo. Název podniku byl rovněž zvolen velmi mazaně - Starobrno - odkazoval lživě případnému zvědavci na místní a prastarý původ, tedy nic zajímavého.

Vojenská správa dospěla po několika tajných pokusech k radikální změně strategie, kdy bylo možné zcela zrušit polní četnictvo a další represivní složky. Místo nich měly být zřízeny sbory polních výčepních, kteří měli nabízet uvařený mok. Kouzlo totiž spočívá v tom, že tento nápoj "Starobrno" zdařile napodobuje vzhled piva, ovšem chuť nikoli. Po prvním doušku zanechává dojem, na který žádný konzument nezapomene.

RU stratégové tedy vypracovali převratnou strategii, spočívající v tom, že jak vlastní armádu, tak i protivníka seznámí s účinky této tekutiny. Vlastní armádu pomocí zdarma nabízeného pití (samozřejmě pouze malé, téměř neškodné dávky, z jejíž požití se lze do týdne jakžtakž vzpamatovat), protivníku měly být sudy ve velkém množství dopravovány vzducholoděmi s krycím názvem "Led se zelím" zkomoleně "Zeppelin" (název vycházel z chuti této nezapomenutelné tekutiny… stroj měl vzlétnout s dostatečnou zásobou tohoto téměřpiva, nad protivníkem předstírat poruchu, vypustit náklad a odlehčený se opět vrátit do místa startu. Plány padly do rukou jakéhosi Němce, který jich zcela nepochopil a koncept realizoval – viz zkáza vzducholodi Hindenburg. Na obranu tvůrců plánu je nutné poznamenat, že Starobrno testovali z Němců pouze na Bavorech a s Berlíňany, kteří pijí i horší patoky prostě nepočítali). Poté stačilo vyhlásit, že jednotka, která nesplní svůj úkol dostatečně hbitě, dostane po jistou dobu hojný příděl Starobrna, a bude komisionelně kontrolováno, že každý vypije a nevylije. Řetěz polních výčepních měl v boji zachytávat muže vzdalující se bez rozkazu z bitevní linie a dále do zázemí je pouštět až po vypití jednoho litru Starobrna (bylo jasné, že kdo to vypije je na tom skutečně špatně a bojujícím by byl přítěží. Případný simulant po prvním doušku zahazoval sklenici a dobrovolně šturmoval zpět na pozice). Totální uzávěra bojového pásma by pak byla realizována dvojitou řadou flašek tohoto skoronápoje. Protivníku by byly distribuovány letáky upozorňující na to, že kdo se vzdá dobrovolně, NEDOSTANE k pití Starobrno.

S touto taktikou bylo spočítáno, že Srbsko padne za maximálně 2 dny, Rusko do týdne. Bohužel, vysokou pozici zastával všeobecný matlal pevně věřící ve svou genialitu - Potiorek (proslul tím, že mu na jím pořádaných manévrech arcivévodu zastřelilo nemehlo, které neumělo střílet a radši se ani nedívalo, co dělá, když mačkalo spoušť Browningu). Novátorské koncepce se vylekal, zejména poté, co sám Starobrno neprozřetelně ve velkém množství požil, domnívaje se, že mu konečně pucflek donesl pivo, které po cestě neupíjel... Když se po měsíci vrátil vyléčen, pronesl, že za toto by všichni byli odsouzeni za překročení ženevské konvence, avšak, tuto strašlivou zbraň je třeba uchovati v naprosté tajnost a připravenosti, kdyby i přes jeho (Potiorkovu) genialitu vlast ovinuly chmůry. Rozkaz tohoto pána, který neznal přísloví „Pravda vítězi“ (které se dodnes s malou pravopisnou chybou používá k signalizaci přítomnosti nájemníka Pražského hradu) byl bohužel beze zbytku vyplněn.... Nikdo však nepočítal s rozpadem RU. A tak se stalo, že tato bojová chemická tekutina je nadále nabízena coby pivo, válku RU nevyhrálo a nestalo se průkopníkem nového druhu válčení, protože tehdejší tajné inštrukce se v poválečném zmatku ztratily zcela dokonale.

Starobrno (zkratka StB) je strašná břečka. Jeho výrobce ho vydává za pivo a dovoluje ho čepovat v brněnských hospodách při nehorázně vysoké teplotě (někdy až 10 stupňů Celsia). Barvu má bělavě žlutou až okrovou, v horku našedle bílou s nádechem do fialova. Pěna se na něm udrží celých 20 vteřin, u huby pak dalších 30! Bublinky Starobrna jsou ze směsi Cyklonu-B a propan-butanu. Pro své účinky a bělavě žlutou až okrovou barvu je přidáváno do projímavých vod, jejichž efekt velmi, ale velmi zesiluje.

Technologie výroby je stejná jako u das Bier, další ingredience byly dlouhou dobu neznámé, mělo se za to, že se jedná o staré bahno z Pryglu (technologická nádrž Starobrna) - proto se té břečce říká Starobahno. Jiná teorie říká, že se materiál pro výrobu Starobrna odebírá přímo ze slavné řeky Zvratky.

Novodobé průzkumy Pátera Knoxe v postižené oblasti přinesly upřesňující poznatek: hlavní surovinou není staré bahno (zejména proto, že Prygl byl v posledních letech sypán vápnem, které se usadilo na dně a změnilo tak charakteristiku výchozí suroviny), ale povrchové vodní dary brněnského oceánu - řasy, splavený pyl a další ingredience. Protože se tato vzácná směs zdržuje a hromadí ponejvíce u hráze Pryglu, byl na této vybudován zvedací jeřáb a zřízena plocha pro sběrné nádoby (v rámci univerzálního použití firemních vozidel jsou sběrné nádoby shodných parametrů jako známé velkoobjemové kontejnery). P. T. čtenář si možná všimnul na snímku vpravo, že surovina je poněkud znečištěna cizími objekty, tento nedostatek se řeší drtičkami přímo při zpracování. Velkou výhodou této metody je tedy především nulový výrobní odpad.

Je tedy jasné, že se u Starobrna jedná o pivo bylinkové (na základě zeleně, hlavně sinic obsažených dříve v bahně, dnes v povrchových produktech Prýglu, které Moravistánci používají jako náhražku chmele), což vysvětluje popsané léčivé účinky.

Nezávislý test[editovat | editovat zdroj]

Nezávislý test provedený pro jeden nejmenovaný bulvární český deník zkoumal vzorek 10 nejběžnějších piv točených v moravských a českých hospůdkách, nádražích a hernách. Mezi nimi byl bohužel i patok, jenž zove se Starobrno. Ostatní výsledky nejsou důležité, ale vzhledem k objektivitě je možné nahlédnout do archívu nejmenovaného deníku. Točené pivo bylo hodnoceno z několik důležitých hledisek, jako jsou:

  • barva moku
  • teplota
  • chuť
  • konzistence
  • bohatost a barva pěny
  • následky na konzumenta

Průběh testu ostatních devíti značek probíhal v pořádku a bez jakýchkoliv odlišností od normálu, proto se inspektoři zaměřili právě na detailní rozbor něčeho, co jen odvážlivci nazývají pivem - na tekutinu (i o tom se ale dá úspěšně pochybovat) zvanou Starobrno.

Po nalezení správné nádoby na tuto látku, neboť tekutina poleptala všechny dosud známé druhy skla, o PVC nemluvě, byla tato stočena do nádoby vyrobené speciálně pro kosmonauty, vydávaly trubky pípy nejprve děsivé zvuky, poté vyplivly chrchel něčeho, co by se dalo popsat jako antihmota 3. generace a poté se opět ozývaly nechutné zvuky z trubek. Toto martýrium se opakovalo, dokud nádoba nebyla plná. Inspektoři se shodli, že hostinský je nějakej divnej, když tekutinu točí s úsměvem. Díky průhlednosti nádoby bylo možné sledovat jakýsi obrácený lavinový efekt, kdy svrchu započala se tvořit čirá tekutina strašného zápachu a rosolovité konzistence.

Po 12 minutách přišlo překvapení, kdy tekutina změnila skupenství a vytvořila nahoře něco, co by se dalo klasifikovat jako náznak pěny. První "dobrovolník" - inspektor Trachta, ochutnal a zmizel neznámo kam, mumlajíc něco o tom, že zapomněl doma zavřít vodu. Dle pověstí bylo z hospody až na Cejl pěkně nablito. Druhý inspektor Klečka, pod pohrůžkou střelné zbraně popadl nádobu a té "chutě" se napil! Jeho obličej poté zářil všemi barvami a leží dodnes na JIP Brno. Třetí inspektor vyhlásil tento mok jako nejlepší pivo z testovaných, neboť mu ostatní osazenstvo známé hospody "U Pavouka" vyhrožovalo dopitím obsahu celé nádoby.

Po odhalení této blamáže chtěl Institut na ochranu zákazníka Starobrno zakázat úplně, nebo podávat pouze na lékařský předpis, ale bylo zjištěno, že skupinka narkomanů si z tohoto začala vařit drogy takové síly, že se vedou spory o tom, zda Starobrno nedat na seznam látek škodlivých organismu a zařadit Starobrno mezi nejtvrdší drogy.

Praktické využití[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že Starobrno jako nápoj je naprosto nevhodné a přímo zdraví nebezpečné, začal jeho výrobce uvažovat o jiných možnostech využití této zajímavé tekutiny.

Již první testy odhalily netušené možnosti. Bylo prokázáno, že Starobrno bezchybně funguje jako tzv. totální herbicid, tedy prostředek spolehlivě ničící všechny rostliny, s nimiž přijde do kontaktu. Výzkumný tým docenta Chocholoučka z Necykloverzity v Golčově Jeníkově prokázal, že na půdě polité Starobrnem spolehlivě neroste žádné vegetace po dobu nejméně 7 let od aplikace prostředku.

Není bez zajímavosti, že praktické testy v tomto oboru proběhly již 70. letech 20. století, byly však předmětem přísného utajení. V té době vláda soudruha Gustáva Husáka rozhodla, že pošle mongolským soudruhům hodnotný dar - plné letadlo Starobrna. Z ruzyňského letiště odstartovalo letadlo tehdejší Cs Air Force se speciální extra odolnou cisternou z nerez-oceli, naplněná po okraj již zmíněným darem.

Katastrofa pak na sebe nenechala dlouho čekat. Agresivní kapalina nerezový obal hravě proleptala a letoun se zřítil do kvetoucích mongolských pralesů. Následky byly příšerné. Během několika dnů zmizely porosty, srovnatelné svojí nádherou s Amazonií v Jižní Americe a dnes toto území známe jako poušť Gobi. Během několika dnů byly překresleny všechny světové mapy a vydány nové atlasy, takže dnes již jen hrstka pamětníků nostalgicky vzpomíná na původní domov divokých šelem jako drevokocúr nebo kočka sloní či kňáva lesní.

Řekli o Starobrnu[editovat | editovat zdroj]

  • "Ještě jedno!" neznámý úspěšný sebevrah
  • "Běda! Jsem otráven!" Azis Veliký
  • "Továrnu na výrobu této tekutiny jsme opravdu, ale opravdu měli nechat Slovákům." Václav Klaus
  • "Mohli byzme toto pivo vyvážeť do dajakej kapitalistickej krajiny, abysme urýchlili rozpat impérializmu" Gustáv Husák
  • "Je to nafta?" Standa Lokotka
  • "Ó, toť nektar Olympský." Ross Hedvíček (nerozumí pivu ani zbla)
  • "Légpárnás hajóm tele van angolnákkal" neznámý cizinec
  • "Vynikající, excelentní, přímo jako u nás v jú es ej. Dám si ještě škopík, jen co támhletomu chlápkovi naproti ukopnu ledvinu. A můžete mi to trochu přihřát, barmane?" Chuck Norris
  • "Slovenská piva jsou dobrá leda tak na proplachování zubních protéz." Miloš Zeman, kterému jakýsi nezodpovědný blbec namluvil, že Starobrno se vaří v Bratislavě.
  • "Tady chcou všichni Brno." Pan hostinský Droždí dává hostům na výběr: starobahno, nebo přes držku.
  • "Vy tu točíte Starobrno? Tak to mi raděj poserte holá záda a následně mě pošlete domů pěšky!!!" Plzeňský turista v brněnské hospůdce

Podívejte se také na[editovat | editovat zdroj]

1Alkohol.jpg    V rozcestníku CHLAST najdete novou motivaci k chlastání

AlkoholAlkoholismusBakchalářBarmanČeská alkoholicko revoluční stranaHospodaKocovinaLihové milicePípa na lahváčOpilecPivnéPrůtokový ohřívač pivaPraotec Na PlechTuzemskoVýčepní stoliceU MikuláškaU PavoukaVodková pumpaVodkovod


AbsintAktronovicaAlpaBecherovkaKořalkaMetylalkoholOkenaRumSlivoviceVodkaWhiskeyWhiskyZelená
Nejhorší piva světaBraníkGambrihnusOstravarPilsner UrquellPlzeňský PrazmrdRadegastSlovenské pivoStarobrnoStaropramenVelkopopovický KozelElektronické pivo
Víno

První moravstánská mešita
Brněnské čtvrti a pamětihodnosti
AugecBetonovoBlekfíldCentralnojeHusoviceMaloměřiceMonte BúPisoárkyVineyardsŽiguljovskŽebrotín

AZ TowerPřehradaHlavní nádražíNáves SvobodyMetroLetištěHedvíčkova třídaNové nádražíOnderculus RomanusPetrovská mešitaPhallus BrunensisNoční linkyŘíční flotilaStarobrnoStart raketoplánuŠalinTubaU MikuláškaU PavoukaVozovna PisárkyZOOZelný rynek