Xena
 Původně měla Xenu hrát Dáda Patrasová | |
|---|---|
| Xena | |
| Biografické informace | |
| Pohlaví | ženatka |
| Barva očí | spalující |
| Vlasy | havraní |
| Rodina | všechny nápadníky zabila |
| Národnost | Moravská |
| Přezdívka | Svatá Dana |
| Povolání | vykupitelka |
Filmová postava princezny bojovnice Xeny se stala postrachem všech Čechů, kteří uvěřili, že jde o skutečnou hrozbu pro jejich národní zájmy poté, co deník Blesk zveřejnil zprávu, že princezna Xena se stala novou osobní asistentkou eurokomisaře Vladimíra Špidly. Na omluvu důvěřivých Čechů nutno ovšem uvést, že militantní socialista Špidla již vymyslel tolik šíleností, a že řadu z nich se mu mezi jeho spolueurokraty podařilo prosadit, že jakákoli zmínka o něm působí mezi Čechy děs a hrůzu. Pro tento stav mysli byl dokonce zaveden odborný termín xenofobie.
Xena a Češi[editovat | editovat zdroj]
Jako první podlehl, po přečtení novinářské kachny, panické hrůze Václav Klaus. Jeho zděšení jen utvrdil Ladislav Jakl, který z analýz svodek BIS, ve kterých je Xena pravidelně zmiňována, vyvodil, že nová Špidlova asistentka je ve skutečnosti absolventka Harvardské univerzity. Tam údajně získala doktorát na téma „Globální oteplování“. Podle Jakla ji najala Špidlovi ČSSD s cílem zesměšnit Klause před prezidentskou volbou na poli meteorologie a statistiky (jak Klaus prakticky doložil na své poslední veřejné přednášce na VŠE, jeho matematické znalosti končí u pojmu mocnina).
Roztomilou epizodní roli v celonárodní hysterii okolo Xeny sehrál Jiří Paroubek, který stejně jako jeho rival Klaus podlehl přesvědčení, že se jedná o skutečnou bytost. Paroubek se po shlédnutí polo-obnažených fotek do Xeny bláznivě zamiloval. Jeho vášeň ochladla teprve tehdy, když mu jeho jazykově vybavenější nová partnerka Petra Kováčová přeložila několik článků ze zahraničních filmových revue a jasně mu doložila, že jde pouze o filmovou iluzi.
Mýtická bojovnice Xena a její domnělá hrozba dokázala spojit do jednoho šiku české neonacisty a anarchisty, kteří se dohodli na společném postupu. První společnou akcí mělo být branné cvičení v Praze v ulicích židovské čtvrti, které mělo být maskováno neonacistickým pochodem při výročí Křišťálové noci. Policie neměla o skutečném pozadí branného cvičení žádné informace a bohužel tuto společnou akci brutálně rozehnala. Po této tragické prohře již čeští neonacisté a anarchisté nikdy nedokázali najít společnou řeč.
Za Lidovce o bojovnici Xeně promluvil Kardinál Miloslav Vlk, který vyzdvihl skutečnost, že bez ohledu na to, zda Xena je či není skutečnou bytostí, ztělesňuje katolický ideál věčného boje dobra se zlem. V Čunkovu bylo následně po princezně Xeně pojmenováno hlavní náměstí Čunkovské čtvrti Poschlá.
V české katolické ikonografii je Xena považována za ochranitelku parašutistů (na návrh Miroslava Kalouska). Henryk Lahola obhájil svůj dvacátý devátý doktorát, tentokrát na téma Octocoral Xenia Macrospiculata.
Xena a umělci[editovat | editovat zdroj]
Postavu virtuální vražedné princezny Xeny uctil na historizující olejomalbě mistr Milan Knížák. Jak se Mistr vyjádřil na svém blogu v článku nazvaném Můj dar lidstvu a věčnosti, je obraz nejen holdem božské Xeně, ale zároveň i umělecký vzkaz Leonardu da Vinci, jak se mají správně malovat portréty.
Václav Havel se rozhodl uctít Xenu básní v klasické formě
- Píseň o Xeně
Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, Xeno knížecí! Okolek beder tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
Jak jsi Xeno krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
Pojď, Xeno má, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milá moje, zachoval jsem tobě, Xeno!
Václav Havel připouští, že jeho poema je do jisté míry ovlivněna četbou klasické literatury. Milan Knížák se o Havlově básni vyjádřil (doslova), že je to píčovina.
