Černá Hora
Tento článek na téma "Černá Hora"
pojednává o opačném tématu než článek Bílá hora.
| Černá Hora Црна Гора | |
|---|---|
  | |
Pohled na Černou horu od jihovýchodu | |
| státní zřízení: | ekologický stát |
| hlavní město: | Podgorica |
| jazyk: | srbština, které se říká černohorština |
| náboženství: | srboslavné |
 Poloha Černé Hory ve východních Krkonoších | |
| prezident: | Filip Vujanović |
| král: | Nikola II. Petrović Njegoš |
| premiér: | Milo Đukanović |
| měna: | Евро |
| národní jídlo: | pivo Černá hora |
Černá Hora je baltský stát, nacházející se ve východních Krkonoších. Původ názvu je mírně nejasný: s jistotou je možné rozpoznat pouze etymologii druhé části názvu, která vychází z členitého terénu. Španělský název státu Montenegro sice naznačuje přítomnost černochů, těch se tu ale nenachází nijak výrazně větší počet, než v jiných evropských státech. Černá Hora hraničí s Českem.
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Černá Hora je velmi hornatý stát, celé území náleží ke Krkonoším. Nejvyšším vrcholem je Černá hora (1299 m) další významnou horou je Světlá (1244 m). Vzhledem k členitému terénu je veškerá doprava obstarávána lanovkou a lyžařskými vleky. Vodstvo sestává z několika potoků; na náhorní plošině se nachází Černohorské rašeliniště.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o pivovaru Černá hora pochází už z roku 1286. Novodobé knížectví Černá Hora vzniklo roku 1852, kníže Nikola I. ale záviděl srbskému králi, a tak byla Černá Hora roku 1910 také prohlášena královstvím. Po první světové válce se Černohorci a Srbové dohodli na spojení svých států, Nikola I. si ovšem špatně přečetl příslušnou smlouvu, takže se mylně domníval, že králem sjednoceného státu bude on. Kdo ale zná srbskou povahu, tomu není třeba vysvětlovat, že to dopadlo poněkud opačně a Černá Hora byla připojena k Srboslávii.
Roku 1928 byl zahájen provoz první lanové dráhy Janské Lázně – Černá hora, která vytvořila mezinárodní spojení Černé Hory s Českou republikou. Silnice vedoucí do české hraniční obce Černý Důl je totiž vzhledem k prudkým svahům oficiálně pouze tranzitní, přestože štoly v jejím okolí hojně využívají pašeráci.
Srboslávie[editovat | editovat zdroj]
Za Druhé světové války obsadili Černou Horu Italové a vytvořili na jejím území svůj závislý stát, zvaný Nezávislý stát Černá Hora. Poté byla opět připojena k Jugoslávii a hlavní město bylo přejmenováno na Titograd podle národního hrdiny a velkého jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita.
Provoz lanovky za komunismu mírně komplikovala skutečnost, že Československo náleželo k sovětskému bloku, zatímco zatímco Černá Hora byla součástí Jugoslávie pod vládou „krvavého prasopsa“ Tita. Pro cestu lanovkou bylo tedy potřeba složité vyřizování dokladů a málokterému československému občanu bylo dovoleno se do Černé Hory podívat. Přesto Tito ještě před svou smrtí roku 1980 rozhodl, že stará černohorská lanovka má být nahrazena novou. Její provoz byl zahájen 1. března 1980.
V devadesátých letech se prezidentem stal jiný tatíček národa, Neslobodan Miloševič. Jugoslávie se mu ale začala rozpadat pod rukama. 1992 udělal chytrý diplomatický krok – aby zmátl ostatní státy, tak zrušil Socialistickou federativní republiku Jugoslávii a založil Svazovou republiku Jugoslávii. Bohužel mu na to neskočili Slovinci, Chorvati, Bosňané ani Makedonci, a tak v nové Jugoslávii zůstala kromě Srbska pouze Černá Hora. Mezinárodnímu společenství pak s Miloševičovou vládou došla trpělivost a uvalila na Jugoslávii embargo na dovoz zboží, což vedlo k tomu, že díky výhodné poloze a sousedství s Českem se černohorská ekonomika přeorientovala na pašování. Nejúspěšnější pašerák Milo Đukanović byl pak zvolen prezidentem.
V roce 1993 bylo zahájeno vysílání Radia Černá hora, které je od té doby národní rozhlasovou stanicí. Na vrcholku Černé hory se sice nachází televizní vysílač, který svým signálem pokrývá celé východní Čechy, ale Černá Hora zatím nemá prostředky pro provozování vlastní televizní stanice.
Nezávislost[editovat | editovat zdroj]
3. června 2006 Černá Hora vyhlásila nezávislost. Černohorská vláda se pak rozhodla zrušit starou lanovku, která byla pozůstatkem srbské nadvlády, a jako symbol nezávislosti vybudovat novou, kvalitnější a rychlejší, která by vyhovovala potřebám mezinárodní dopravy 21. století. Nová lanovka, nazvaná Černohorský expres, byla uvedena do provozu v srpnu 2006.
Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]
Černá hora je oblíbeným turistickým cílem. Na jihovýchodním úbočí se rozkládá lyžařský areál Černá hora - Janské lázně. Přes Černou horu a po jejím úbočí vede i několik velmi oblíbených cyklotras. Jediný dopravní prostředek, kterým se dá celoročně do Černé Hory dostat, je lanovka z Janských lázní. V zimní sezóně je možné se dopravit též lyžařskými vleky.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- V Černé Hoře se odehrává část filmu Casino Royale s Jamesem Bondem. Protože by ale doprava filmové techniky lanovkou do Černé Hory byla příliš náročná, natáčel se film v Česku.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
| Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Černá Hora na české Wikipedii. |  |
