Jedna z mála dochovalých fotografií tří králů
„My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli zdaleka.“
- Tři králové
Tři králové byli vládci mocných vzdálených východních říší, kteří navštívili Ježíše Krista krátce po jeho narození. Vzhledem k nedostatku zdrojů máme o nich jen kusé informace. Víme však s jistotou, že království prvního slynulo nadprodukcí zlata, království druhého nadprodukcí kadidla a království třetího nadprodukcí myrhy. Jejich dary se setkaly s úspěchem, což Ježíšovi později pomohlo vést nákladný a zhýralý život.
Podle jedné z Biblí bylo původně králů třináct (všimněte si, že jde o prvočíslo). Cestou si však někteří z nich uvědomili, že tak kromě pryskyřice nesou Ježíšovi i smůlu, a výpravu třináctičlennou se rozhodli změnit ve výpravu tuctovou. Usnesli se proto s těžkým srdcem těžkým klackem dubovým zabít krále Kašpara, který je beztak soustavně otravoval tím, že neustále ze sebe dělal kašpara.
Protože se vraždu pokusili provést v noci, došlo k omylu a tím klackem byl zabit král Klacek. Za tuto vraždu bylo létajícím stanným soudem v soudním stanu odsouzeno sedm z nich na sedm let bloudění přes sedmero hor a sedmero vádí (všimněte si, že jde o5 o prvočíslo). Zbytek mohl pokračovat v cestě. Král Já Prvý, který měl chronické potíže se svými egotickými strukturami, byl zachvácen akutní identitární panikou a rozhodl se řešit ji radikálně návratem ke kořenům, čímž se zbylá skupina ztenčila na pouhé čtyři krále.
Už už to vypadalo na krásnou tetrarchii, když tu král Šalamoun, jsa těžce zamyšlen, šlápl do hovna. Díky této šťastné náhodě došlo k nečekanému a velice významnému objevu tzv. hovna Šalamounova, pročež i tento účastník výpravy rovněž zamířil nazpět, aby svůj objev začerstva marketingově využil.
Nakonec tedy k cíli dorazili a své zboží v tam řádně předali jen ti tři notoricky známí králové. Jmenovitě tedy pánové Kašpar, Melichar a Baltazar (no, a zase je to pěkné prvočíslo).
Více se snad dovíte ZDE 
