Blučinské impérium

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Blučinské impérium
Flag of Blučina             Coat of Arms of Blučina
Státní vlajka Státní znak
Motto: „Smrt Žiďákovicím
Národní Hymna: Blučina, rodná dědina
Oficiální jazyk Němčina, Čeština 2.0
Ostatní jazyky Hantec, klingonština, bašmačtina
Hlavní město Blučina
Politický systém Dicktatura
Prezident Vůdce Matthias Mußiohleck
Vznik 1998
Zánik 2010
Měna Blučinský denár
Náboženství alkoholismus
Národní jídlo Knedlíky z místní knedlíkárny

Blučinské impérium (německy Blauschitzreich, maďarsky Nagylücsváros Bidlodárom, klingonsky vIHbe'choHlaHbe'bogh tIqwIj, qar'a) bylo označení pro státní útvar uvnitř Velké Moravy, který svým fungováním a expanzivními choutkami docela dost připomínal Islamský stát.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Tento státní útvar vzniknul dne 1. ledna 1998, kdy došlo k připojení území Žiďákovic k Blučině. Teritoriální expanze této říše souvisela s plánem Operace Dvaadvacítka, jenž byl sepsán 13. prosince 1997 (všimněme si, že se jedná o prvočíslo). Během let 1998 až 2010 se území Blučinského impéria neustále rozrůstalo, vojska postupovala na sever s cílem obsadit Brno. Územní rozloha ani celková populace se nikdy nevěděla, neboť si nejvyšší funkcionáři nedělali starosti s žádným administrativním bordelem jako sčítání lidu nebo zeměměřičtství.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu absence jakékoli formy statistického úřadu (nebo kohokoli, koho by zajímala demografická data a takovéhle blbosti), neexistují žádné dokumenty zaznamenávající počet obyvatel Blučinského impéria. Tento problém však za nás vyřešil moravský statistický úřad.

V okupovaných obcích bylo zvykem nahrazovat značky IS 12a a IS 12b
Počet obyvatel jednotlivých obcí (r. 2010)
Obec Počet ob.
Autonomní území Tuřany 3000
Blučina 2153
Brno 10001
Merdovice 4622
Šlapanice 7007
Újezdo-sokolnický protektorát 4321
Žiďákovice 3456
Ostatní prdelní dědiny circa 500

Z jednoduchého výrazu vyplývá, že přibližný počet obyvatel v roce 2010 byl asi 28 000 žebráků.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Co se týče kultury, obyvatele této říše veselili svými hudebními počiny například Blučiňáci, velmi známá metalová skupina s kořeny v Austrálii. Mezi významné hudebníky, kteří měli blučinskou minulost, se řadí i jistý Vratislav III. Hošek, který mezi léty 2007 až 2009 zastával funkci protektora, avšak ten se svou hudební kariérou začal až několik let po pádu Blučinského impéria.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějšími zástupci blučinoimpérijské flóry byly bezpochybu hopsinky, plody uživáné jako palivo pro šaliny. Jejich největší plantáže se nacházely v okolí Rebešovic, odkud se přes Rebešovický nadsvětelný koridor posílaly do šalinové vozovny v Pisoárkách. Dále zde rostou rostly lípy, šalinovníky, mák setý nebo třeba konopí seté.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V hojnému počtu byste na území Blučinské říše našli třeba pasršně elektrické, žijící převážně v krovech domů ekonomicky zaostalých osad, v místních tocích (Cézarvě, Couravě, Slintavě, apod.) byste našli kupříkladu úhořa říčního no a velmi zřídka byste v mítních luzích a hájich našli i nějakého toho prasodlaka.

Země Koruny české BohemiaBójskoBudvajzskoBrněnská republikaČeskoČeská říšeČeskoslovenskoČeskoslovenská říšeČeskotskoHoráckoChacharstánChánovIslámský stát v TeplicíchJesenická republikaJirenský sultanátJižní ČechyKatolická AOKarlovarské VelkovévodstvíKlesterlieKrhútistánKřivočeskoLabe nad ÚstímLužiceLužistánMaleschauMexxikoMongolská kolonieMoravstánNRVKOsoblažskoPráglSámova říšeSlezmorčeSkalická velkoříšeSlizkoSudetenlandTěšínskoTuzemskoValašskoVelká MoravaVietnamVysočinaZarakovnickoŽernovská říše

EvropaAlbánieAnglieBaskickoBavorskoBělehradský pašalíkBelgieBěloruskoBulharskoČerná HoraČeskosaské ŠvýcarskoČtvrtá říšeDámskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoItálieIslandIslandský státKatalánskoKosovoSA KosovoKurvystánLiberlandLichtenštejnskoListenbourgLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMalá BritánieMoldavskoNěmeckoNDRNizozemskoNorskoNultá říšePolskoPortugalskoRakouskoRumunskoŘeckoSealandSeverní KyprSicílieSkotskoSlovenskoSlovinskoSrbskoSRDVatikánSvobodné město HamburkŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoUkrajinaWalesOsmanská říše

Kdó de pořád doléva, octné se vprávo

AsieCajzlistánČečenskoČínaIndieÍránIslámský státIsraelJaponskoJižní KoreaKatarKazachstánKLDRKurvajtLibanonMíránMongolskoOnánOlympijští sportovci z RuskaPakostánRuskoRusko podle západuSovětský svazStanSýrieTaiwanThajskoTibetTureckoTurkmenistánTydlistán

AfrikaBurkina FasoEgyptGambieJihoafrická republikaKarlovarská Jihozápadní AfrikaLibyeLSRNigérieMoravská Jihovýchodní AfrikaSomálskoSúdánTogo

AmerikaArgentinaBrazílieGrónskoJamajkaKanadaKolumbieRepública Socialismo o Muerte de CúbaMexikoSpojené státy americkéUruguayVenezuela

AzuraBilírieKatowská federaceSolovijstersko

OstatníAbsurdistánAntarktická říšeAtlantidaAustrálieBanánová republikaÇek CumhuriyetiČudlíkistánDámskoGighaHavajHněďKrakoziaKrálovství kněze JanaLiberlandNový ZélandPapu PapuPirátský státSadistánSeychellyTokelauUsámova říšeZeleň

StatistikyStáty podle počtu obyvatel