Polsko
„A Polska to przypadkiem ma piwo "Tyskie" uznane za najlepsze na świecie? A przypadkiem Polska jest 2. na świecie w siatkówce? A przypadkiem to Czesi uznawani są za tchórzliwych pierdolców?“
„V Polsku se plotí zlotem!“
„Bylo by lepší kdyby bylo Polsko moře“
„Poláci jsou ve všem špatní. Kromě zemědělství, v tom jsou průměrní.“
„Polák, to je něco jako Ostravák. Akorát ještě mnohem víc.“
- Anonym
"land of femboys" - jakub 2024
|
Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Polák. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak. |
Polsko (polsky Rzeczpospolita Pszonszka), je divná země. Leží v mlžných rovinách plných komárů na sever od Česka. Na severu má moře studené jako cecek čarodějnice, na východě přechází v pralesy plné zubrů a dalších podivných zvířat, na západě sousedí s Německem, zemí stejně temnou jako její historie.
V Polsku není skoro nic, co by stálo za řeč. Polská města jsou chaotická a skládají se hlavně z bleších trhů. Pivo se zde vaří mizerné a Poláci ho čepují metodou tzv. bryndání a pijí ho s malinovou šťávou. Polská kuchyně je bez barvy, bez chuti a bez zápachu, nezná knedlíky ani pečené vepřové. Národní jídlo se nazývá bigos. Polskou hymnou je Jožin z bažin a národním hrdinou je polský instalatér Jacek.
je tu častý výskyt kočkokluku takzvaně "femboyů"
Jazyk[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: Polszczyna
V Polsku se mluví komickým šišlavým jazykem, ve kterým převládají různý varianty hlásky "š". Polština jich má 7 druhů a jejich přesnou výslovnost neznaj ani sami Poláci. Člověk mluvící polsky působí na svoje okolí jako filmová karikatura homosexuála. [1] Poláci pohrdli jak háčkem, tak čárkou (čárky dávají jen na s, z a o), a proto je psaná polština vinou spřežek zcela nečitelná. Gramotná je tedy pouze ta část obyvatelstva, která trpí jistým druhem lehké mozkové dysfunkce umožňující odfiltrovat polovinu souhlásek přímo z obrazu na sítnici. Polština má 7 pádů, i když se zdá, že jich je 13 (obojí je prvočíslo).
Na severu Polska se taky používá nášupština, což je jazyk podobný polštině asi jako plzeňština pražštině.
V Polsku je velice důležité, aby si cizinec dával pozor na výslovnost. Špatně prodloužená souhláska může mít vliv na celou větu či odstavec. Polák (ohrožený a agresivní druh Slovana) pak občas rozezná nepřítele => bude se cítit v nebezpečí a zaútočí.
Polský jazyk může zmást i učeného odborníka (Pološologa). Například samotné slovo polština [Polszczyna] znamená hned tři věci
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Polsko je nížina, přes kterou Rusové a Němci často jezdili navzájem na návštěvu.
Polsko je placka. Díky geografické anomálii zde nedochází k zakřivení země. Tento nedostatek si Poláci kompenzují stavbou moderní architektury a obřích soch Krista umístěných uprostřed širých samot.
Klima je kontinentální, v létě dusné, v zimě mrazivé, jak dokumentuje následující příhoda: Po r. 1945 přišli k jisté staré paní žijící v chalupě uprostřed polského pohraničí sovětští komisaři a sdělili jí: "Babičko, tak už nebydlíte v Polsku, už bydlíte v Sovětském svazu." Babička na to: "Zaplaťpámbu! Další polskou zimu bych nepřežila!"
Historie[editovat | editovat zdroj]
Po vládě českých králů a jim podobných barbarů chtěli Poláci opět znovu pozvednout svoji státnost. Ovšem mnohasetletá poroba zanechala svůj otisk i v podobě nové ústavy. Drobná a pošetná šlechta si hájila své vlastní výsady i tváří v tvář potřebě hájit zachování státnosti proti početnějším, lépe vyzbrojeným a podstatně chytřejším nepřátelům (mít tohle k dispozici naši stavové, tak by byli tolik neblbli a státnost pravděpodobně zachovali). Poté jim vládli další staletí Rusové a Němci, dodnes se západní části Polska říká Německé Polsko, a Poláci si Němce dost oblíbili. Inu, když Rzecz Pospolita, tak řež pospolitá.
Polákům se i po staletích občas stýská po českém salámu a tak se občas; především díky tomu, že Čechové nejsou naprosto vůbec Slované, což by bylo na závadu kvůli vzájemným neblahým zkušenostem s ruským panslavismem, a též díky tomu, že si tyto dva národy navzájem jazykově a nábožensky vůbec nerozumí a tedy se nemohou hádat; vynořují návrhy na znovusjednocení ve společném státě. Největšími odpůrci těchto tendencí jsou heraldici: např. arcibiskup heroldů při Olomoucké arcidiecézi Giovanni Coppa da Casa Nuova prohlásil „Madona mýja, kocúr v kurníku!“, když popatřil návrh čtvrcení znaku ČR s polským znakem.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Polské hospodářství je založeno na kopaničářském zemědělství převzatém z Afghánistánu. Průmysl, s výjimkou jedné japonské továrny na tamagoči a jedné finské loděnice vyrábějící pro jistotu jen katamarány, neexistuje. Většina výroby je pouze řemeslná, provozuje se v malých dílnách. Obchod se provozuje na tržištích a blešácích, na kterých, přes bídné hospodářství, lze koupit téměř cokoliv, protože Poláci jsou mistři v pašování. To udrželi na vysoké úrovni i po vstupu země do Evropské Unie, která je zbavila tří čtvrtin hranic, přes které se dalo něco pašovat. Nejznámějším exportním produktem Polska jsou polské krávy, které jsou malé, sladké, hranaté a populární. Vznikly genetickou manipulací a křížením se sedméčkem slunotečným, po kterém získaly krovky.
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Polsko je ve světe známo svým novátorským přístupem k sexualitě a to zejména u jedinců stejného pohlaví. To se promítá do nejvyšší politiky, kde až donedávna demonstrativně vládli dva identičtí samci. Proto se svět občas dozvídá o zajímavých objevech, jež byly polskými občany na tomto poli učiněny. Zejména jde o nalezení homosexuálního prvku v seriálu Teletubbies, což následně způsobilo rapidní růst zájmu jak o seriál, tak i o praktiky v něm užité. Podobně polští konzervativci prohlásili za nežádoucího i Medvídka Pú z důvodu neurčitého (pouhým okem nepřezkoumatelného) genderu. Z dalších iniciativ jistě stojí za to vzpomenout pokus o zvýšení porodnosti skrze ochraňování zárodků života. Jedná se o koncepci přejatou od vědecké skupiny Monty Python. Konkrétně jde o ideál tzv. posvátné spermie - "Every sperm is sacred". Díky této novátorské a odvážné politice dochází ke zdvojnásobení polské populace každých 67 dnů a to je prvočíslo. V Polsku, na rozdíl od zbytku světa, neplatí, že Kačer = Donald.V Polsku je legální používat drogy,pro tento případ je v provozu zvláštní jednotka nazvaná Pomošč Drogowa .
Jídlo[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejznámější místní specialitky patří bábovka.Též lze téměř v každé restauraci dostat Kuřecí pokušení s rýží, při jehož výrobě byla snaha o nízkou cenu dovedena do extrémů. Podrobné informace naleznete v článcích Polské potraviny a Prasnicovy dobroty. Polská gastronomická terminologie je výsledkem nesčetných věcných omylů. Zde jen jejich malých víčetek:
- Rosół = vývar
- Szarlotka = nikoli šarlota (dort obložený cukrářskými piškoty), nýbrž jablečný koláč
- De volaille = nikoli "z drůbeže", nýbrž tzv. kyjevský kotlet
- Pierogi = nikoli pirohy, nýbrž plněné taštičky vařené ve vodě (pelmeně, ravioli)
- Jajko po wiedeńsku = vajíčko naměkko ve zvláštní kovové nádobě s horkou vodou, ve Vídni se nepřipravuje
- Herbata = nikoli bylinkové té, nýbrž prostě čaj
- Kanapka = nikoli canapé (malá elegantní jednohubka), nýbrž prostě sendvič
- Frankfurterka = nikoli frankfurtský párek, nýbrž norimberská klobása
- Kremówka wadowicka/papieska = stojí za podrobnější výklad:
Při jedné z mnoha návštěv Polska polský papež Jan Pavel II. (jak známo, Poláci neuznávají na stolci sv. Petra nikoho jiného, nejméně pak papeže, který tvrdí, že netřeba nechávat migranty tonout v moři) vzpomněl svého dětství v rodných Wadowicích a tamních žloutkových řezů (kterým my říkáme "krémeše"). Od té doby se ve Wadowicích ze žloutkových řezů stal obří byznys. Poutníci (jak známo, Poláci putují na všechna místa, jichž se kdy v Polsce dotknul Jan Pavel II. svými podrážkami, byť by to byl jen tranzit na letišti) stávají fronty před wadowickými cukrárnami a chtějí ty pravé wadowické ("papežské") kremówki. Taktéž miliony turistů, kteří zalidňují historické centrum Krakova. Krakovští kavárníci tedy musí dovážet kremówki z Wadowic. V malých Wadowicích však neexistují provozy, které by byly schopny uspokojit poptávku v Krakově, a proto se wadowické kremówki vyrábějí v Krakově, vozí do Wadowic a poté, co stanuly na půdě papežova rodiště, vozí se co by "pravé wadowické" opět do Krakova, jelikož teď už "pocházejí" z Wadowic...
Nepřeložitelné a nevysvětlitelné poživatiny:
- Kogiel mogiel
- Kajmak
Další kuriozity (vesměs velmi dobré):
- Bigos vařený tři dny a ohřívaný další tři
- Koblihy plněné růžovou zavařeninou (tedy opravdu z růží, nejde jen o barvu)
- Bílý barszcz, kdysi v dřevních dobách získávaný z miříkovité rostliny podobné bolševníku, dnes k nerozeznání od žurku (ani Poláci nevědí, v čem přesně je rozdíl)
- Uzené švestky (ano, uzené švestky!)
- Guláš téměř bez papriky a vždy s bramboráky
Obwarzanki: krakovské pečivo prodávané z modrých vozíků, ráno křupavé a nadýchané, odpoledne příjemně hutné
Obecně ke kvalitě polských potravinpříspívá to že jako:
a) zemí doširoka rozevřených společenských "nůžek" a b) zemí podnikavých lidí, kteří se v těžkých podmínkách živí, jak mohou. S bodem a) souvisí velké rozdíly v kvalitě potravin. Některé jsou velmi low-endové, jiné špičkové. Odpovídá to i velkému rozdílu mezi bohatými a chudými, mezi městem a venkovem atd. Vše je vyhrocenější než v malé, intimní ČR. S bodem b) souvisí ochota vyrobit cokoli, co si kdo objedná. Výsledkem jsou mizerné potraviny objednané českými (nadnárodnimi) obchodními řetězci pro český trh. To, že je polské firmy vyrobí na přání českých supermarketů, neznamená, že se tyto potraviny prodávají i v Polsku. Polské uzeniny, mléčné výrobky, rajčata, domácí divocí lososi, houby, pečivo, to vše se v Polsku běžně prodává ve špičkové kvalitě, o jaké si čeští konzumenti mohou nechat jen zdát, pokud nejezdí na nákupy za hranice.
Na štěstí je Česká republika tak malá a tak příjemně položená, že většina obyvatelstva má relativně blízko k dispozici civilizovanější země s vyšší kulturou prodeje. Sever a západ tak může utěšeně nakupovat v Němcích, jih v Rakousích, severovýchod v Polsce a zbytek má příležitost se zamyslet nad svým životem - nebo opakuje fráze mainstreamových médií o "otřesné kvalitě polských potravin".. Ohledně špatné a dvojí kvality potravin se zřejmě jedná o pomluvu neboť Poláci nás nutí kupovat jejích potraviny ve sklepě. Zatímco Polák chodí nakupovat do obchodů.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Základním prvkem dopravy je odjakživa volský potah. Postupem času však do země zavítala motorizace v podobě tzv. maluchů, což je automobil velikosti středně velké popelnice dosahující rychlosti 60 km/hod, při pootevření dvířek od motoru (a tedy zajištění vyššího chlazení) až 80 km v hodině. Autobusy jezdí téměř výhradně značky Jelcz, výjimečně Auto-Insan (zkráceně San). Palivem pro nákladní auta, pochybné dodávky všeho druhu a autobusy je zvláštní palivo, tzv. "Dyzl polski". Podle svého charakteristického zápachu (umocněného tím, že v Polsku ještě nebylo zprovozněno vozidlo splňující normu EURO 1) jde patrně o směs terpentýnu a destilovaných kozích bobků. V Polsku se začala rozvíjet také letecká doprava, po nedávné tragické havárii vládního letadla je ale její další rozvoj ohrožen. V Polsku se dá též relativně lacině cestovat vlakem (tj. karawana kolejowa). Železnice je zde oproti ostatním státům na kontinentě zaostalá zhruba o jedno století. Z kolejí pomalu mizí vlaky tahané koňmi a vepři a objevují se vlaky parní. Železniční síť se neustále rozvíjí a modernizuje, díky tomu mohou vlaky ve vybraných úsecích jezdit až 50 km/h. Ministerstvo dopravy plánuje do budoucna spojit hlavní město s řemeslně významnou vesnicí Welke Kokotsko vysokorychlostní tratí s traťovou rychlostí až 80 km/h. Jízdenky na vlak je nutno rezervovat 2-3 měsíce dopředu. Cestující mají na výběr ze tří cestovních tříd, ze čtvrté a třetí. Vlaky jezdí často, avšak s pravidelným zpožděním 1-4 dny.
Polský řidič v osobním i jiném pojezdu se řídí heslem - nežli být druhý,budu raději mrtvý. Polského řidiče ve zpětném zrcátku poznáme podle antény na střeše pojezdu, nejedná se o anténu vysílačky ale o antenu pro příjem svatého slova. Jízdní vlastnosti polských řidičů jsou nadpřirozené a jejich myšlenkové pochody jsou nevyzpytatelné. Polský řidič zásadně nemá nehody,má jen výpadky.
Polské dráhy mají zkratku PKP, což v překladu znamená "Przecież Kiedyś Pojedziemy", v překladu "jednou přece jen pojedeme..."
Baltské moře[editovat | editovat zdroj]
Baltské moře má v době vrcholící turistické sezóny třicet stupňů nad nulou. Voda má patnáct, vzduch taky patnáct, dohromady třicet. Čechoslováci jezdí na Balt rádi na dovolenou, slunné pláže si náležitě oblíbili.
Slavní poláci[editovat | editovat zdroj]
- Ludwig Lazarus Zamenhof - vynálezce Esperanta
- Zbigniew Brzeziński - americký politolog
- Josef Zieleniec - český politik
- Jarosław Kaczyński - polský politik, obránce Kříže
- Jan Papež II, vlastním jménem Karol Wojtyła - římský katolík
- Maria Skłodowska-Curie - kuchařka, objevitelka kari a polonia
- Zygmunt Bauman - sociolog
- Roman Polański - režisér, t. č. na útěku
- Woody Allen ("Vždy když slyším Wagnera, mám chuť táhnout na Polsko.")
- Friedrich Nietzsche ("Pokud někdo dočte Pozdní léto od Adalberta Stiftera až do konce, zaslouží si polskou korunu.")
- Neapol - Objevitel jižního Italo Polska
- Grzegorz Brzęczyszczykiewicz
- General Wojciech Kazanşķÿ
V roce 2004 Dobil východní německo a část Slizka
Polááááci ve světě[editovat | editovat zdroj]
Poláci jsou velmi dobře přizpůsobiví téměř jakémukoli prostředí a proto je jich mimo Polsko víc než v samotné zemi. Poláci jsou čiperní a v cizině se zajímají hlavně o sociální výhody a podomní biznys, což zakrývají Božím výrem. Mimo svoje území se sdružují do polských hejn, kde existuje takzvaná polská hierarchie. Poláci jsou velmi oblíbení, hlavně mezi Poláky. Jejich schopnost rozmnožovat se kdekoli a s kýmkoli je všeobecně známá. Je dokonce i popsán případ rozmnožení se Číňanky s Polákem, tj dvou nejlidnatějších národů světa.Polák není národnost ale profese. Dle tvrzení fajnšmekrů - Polská prostitutka na rozdíl od ryby nesmrdí od hlavy. Poláky lze ve světě najít všude.
Zvláštní schopnosti[editovat | editovat zdroj]
Poláci, spolu se spřáteleným Sovětským Svazem, prosluli jako nejlepší hráči online her na světě. Jejich schopnosti v tomto oboru jsou nepřekonatelné. Viz https://www.youtube.com/watch?v=ON-3I315hcE
Polská galerka[editovat | editovat zdroj]
Polská měna je velmi tvrdá
Západní hranice Polska a Województwo praskie (Pražské vojvodství) v jižním Polsku
Polsko je přímořský stát
Polský orel sestřelen
