Soda

Možná hledáte: Česká soda nebo Sodík?

Soda. Vypadá to jako moučkový cukr, kokain, pervitin, sůl, dehydrovaná kyselina citronová nebo něco takového, ale je to soda. Jen si lízněte.

Soda je prastará magická alchymistická substance s mnohostranným využitím.

Historie

Soda je známá lidstvu od nepaměti. Dávní obyvatelé Egypta ji tradičně získávali z solného roztoku za pomoci fotovoltaických elektráren elektrolýzou. Aby ne, když výhodně těžili solný roztok z přilehlého moře pomocí otroků a proud poutníků z Číny s panely neustával. Pouštní lid záhy zjistil, že pouštěním mluna do solanky je možné získat sodu, hydroxid sodný a poleptání sliznic. Naštěstí krátce po příchodu věrozvěstů R'uma a Pia pochopili, že elektrolýza je narozdíl od destilace a kvašení zcela nudný proces.

Vzhledem k faktu, že je soda zmíněná již ve Starém zákoně, existuje důvodné podezření, že ji znali a používali staří Židé. A stejně tak je zcela na bíledni, že využívali k praní špinavých peněz pro Ilumináty, kteří sice umí skrytě řídit svět, ale hygiena oběživa je jim zcela cizí. Židé, jak to tak již bývá, zřeli obchodní potencionál této komodity a ihned ji začli balit, opatřili cenovkou a distribuovali karavanami po celé Evropě, čímž udělali z Izraele sodovou velmoc. Nikoho nepřekvapí, že hned po cukru a pervitinu se soda stala nejvýnosnějším bílým sypkým produktem na Starém kontinentu. Dodnes v této tradici pokračuje společnost Soda Stream.

Rozdělení

Sodu dělíme na několik druhů a to zásadně podle počtu možných konzumací.

• opakovaně - tzv. "sodovka". V méně rozvinutých krajích je známá jako "sifón", protože ji do kraje přivezl čínský mistr Si-Fu, který jinak obyčejně jen trénoval pandy v Kung-Pau a jiných bojových uměních. Sodovku je možno konzumovat pravidelně téměř bez omezení, pokud vám nevadí říhání a sem tam i sopel z nosu, když si cvaknete moc.
• občasně - zvaná "bikarbona". Původ názvu se nepodařilo zatím spolehlivě ověřit - bikarbona není ani bisexuální ani neobsahuje karbon, ale název se vžil. Obyčejně pomáhá alkoholikům ráno po tahu likvidovat kočku, stabilizovat žaludek a eliminovat pálení žáhy. Slušní lidé ji tu a tam nalijí do odpadního potrubí a zalijí vroucí vodou. Soda v trubkách provádí reakci zvanou bublináž a tím eliminuje vodní kámen a jiné věci, které by horníci museli z trubek těžit ručně.
• pouze jednou - "prací soda". Prací sodu je možné koupit ve kvelbu jako běžný prací prášek. Inteligentní obyvatelé ji sypou na dihydrogenmonoxidované prádlo a posléze s prádlem v lázni manipulují, což zapříčiní odlupování kečupu, krve, třešní, vajec a ostatních eklhaftů z tkaniny. Ti méně inteligentní prací sodu orálně požijí, ta vyvolá záchvat hněvu, představu vlastní nesmrtelnosti, nadlidské síly a pěnu u úst. Pěna sice dezolátovi vyčistí všechny tři zuby, ale výraznějšího zkrášlovacího výsledku se dosáhne až po následném žehu.

Pytlíčkovaná soda, známější jako prdopeč.

Využití

Soda se používá v potravinářství, kde se ji odborně říká "prdopeč". Prdopeč objevila Magdaléna Dobromila Rettigová, která jako první nasypala do těsta prášek s bikarbonou a vyrobila tak první krásně buclaté buchtičky s povidlama a cukrovým popraškem. Na její památku se prdopeč při pečení používá dodnes a neustálým ujídáním sody pak hospodyně dosahují kyprých boků. Prdopeč se používá též při výrobě knedlíků, aby bylo co přiložit k zelí a prasátku. Z dietologického hlediska je prdopeč či čistá bikarbona zcela gluten-free, halal, košér a dietní.

Dalším využitím sody je prezervace potentátů. V Egyptě se sodou tradičně konzervovali faraoni, které místní zavírali do pyramid, aby je nikdo po smrti nevykoukal. Z dnešního pohledu se tento proces může jevit úsměvným, protože od momentu, kdy v Sovětském svazu objevili dokonalý postup konzervace papalášů alkoholem by snad nikoho nenapadlo sodu k tomuto účelu použít. Mumifikační proces v této podobě tedy pravděpodobně nespatří konec 21. století a zůstane jen milou připomínkou starých časů. Něco jako zdravení a pouštění seniorů si sednout v elektrice.

Soda si našla své místo i v lingvistice a moderní lidové mluvě obecně. Známé je slovní spojení "dát někomu sodu. Toto rčení si od starověku prošlo velkým vývojem s mnoha významovými zvraty. Od vysloveně brutálně pyjorativního označení až po citlivě artikulované diplomatické vyjádření díků. Existuje zde přímá souvislost s cenou komodity, protože kdysi byla soda na každém rohu za pár morgošů, ale při současné drahotě se rozdávání sody jen tak jeví jako velmi nerentabilní počin.

Z vědeckého hlediska je nejzajímavějším využitím sody jako prostředku proti dětem na Blízkém východě. Smícháním jedlé sody a včelího med vzniká pasta, kterou se potírají genitálie. Tento tradiční starověký postup sice v průběhu staletí prošel několika inovacemi - např. přidávání popelu pro zatraktivnění vzhledu po rozšíření hoaxu o černoších a velikostí přirození, leč až v průběhu 21. století bylo spolehlivě prokázáno, že tato antikoncepce je úplně na piču.

Potraviny