Šoulet

Tento článek se tematicky překrývá s článkem ŠouflŠou. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Tento článek nemá nic společného s článkem Šoule. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Tento článek nesplňuje kritérium významnosti

Nikdy se proto tato „hudební skupina“ nedostane např. do Guinessovy knihy rekordů

Šoulet je česká hudební skupina.

Kapela

Šoulet je encyklopedicky nevýznamná česká hudební skupina. Vznikla pravděpodobně v roce 2013. Prohlašuje o sobě, že hraje kombinaci více hudebních stylů, dokonce pro to vymyslela třeskutě originální název dechnofolkswingpunk. To ale nikdo nepochopil, tak pro své výtvory vymysleli další bullshit-styl, který pojmenovali polka-punk, a používají jej dodnes, protože to zní hrozně cool. Ve skutečnosti je to pouze nepříliš dobrá dechovka hrající prachsprostý umcaprc. Původně se kapela měla jmenovat Šoustat Šoulet, ale ve snaze o podbízení se publiku nakonec zvolila nezajímavý rádobyseriózní název Šoulet.

Členové

• Adam Janoušek - hoboj. Vzhledem k tomu, že neladí, musí ostatní ladit podle něj. Polovina posluchačů si myslí, že se to jmenuje fagot.
• Martin Štich - housle. Vrzavý nástroj, nejen do dechovky, ale do jakékoliv kapely naprosto nevhodný, neladící, a vzhledem k absenci pražců není vůbec možné, aby někdy ladil.
• Honza Devátý - ukulele, banjolele. Takové nepovedené malé kytary. Do dechovky nevhodné. Skoro nikdy nezačne hrát na první dobu, a samozřejmě taky neladí.
• Honza Valeška - bicí. Má ohromnou aparaturu se spoustou přechodů, ale stejně hraje pořád jen umcaca, obvykle navíc zcela mimo rytmus. Většinu skladeb dohrává v dvojnásobném tempu oproti tomu, jak začaly.
• Martin Hájek - fagot. Takový divný dlouhý klacek (ten fagot). Navzdory své mohutnosti téměř není slyšet. Polovina posluchačů si myslí, že se to jmenuje hoboj.
• Tomáš Hradecký - tuba. Tvrdí, že hraje basovou linku a udává rytmus, ve skutečnosti do toho jen tak nazdařbůh prdí. Většina lidí si myslí, že se to jmenuje trombón, ale našli se i tací, co tvrdili, že je to hoboj nebo holdegrón.
• Karel Novotný - akordeon. Není horší dechovky, než takové, kde na pozadí neustále piští tahací harmonika. Šoulet občas bývá najímán na rozehnání publika. Někdy hrozí, že posluchači budou vůči běžnému Šouletu rezistentní a nebudou se chtít rozejít, proto Šoulet v roce 2023 pro jistotu přijal do své stálé sestavy Karla.

Všichni členové se v různých písních občas pokoušejí zpívat, ale většinou v naprosto jiné tónině, než ve které se hraje, samozřejmě je to falešné až na půdu.

Bývalí členové

• Sabina Falteisková - flétna. Jako jediná ze členů uměla na svůj nástroj hrát. Tím dále snižovala (už tak dost malý) komerční potenciál kapely, protože (citujeme Dalibora Vránu) "lidi chtěj' zábavu, žádný velký umění, prostě se chtěj' bavit". Proto byla z kapely vyhozena. Natruc si založila vlastní kapelu Rejbele, kterou se pokouší Šouletu konkurovat. Samozřejmě nemá šanci, protože nikdo nechce poslouchat kapelu, ve které ženy vládnou mužům.
• Petr Pour - bicí. Jako první odhadl, že kapela (tehdy zrovna pojmenovaná názvem Maňkavá vánočka) to daleko nedotáhne a odešel. Po jeho odchodu se kapela přejmenovala na Šoulet a dostavily první úspěchy. Je domluveno, že pokud se někdy Šoulet stane příliš slavným a bude potřeba trochu ustoupit do pozadí, tak bude Petr opět angažován, a to jako frontman.
• Jana Perglová - housle. Její vytříbený hudební sluch nevydržel již dál poslouchat kakofonii ostatních nástrojů, proto se rozhodla odejít a věnovat se dále jen normální hudbě. Občas se přijde na Šoulet podívat jako divák, aby se ujistila v tom, že to bylo dobré rozhodnutí.
• Žaneta Vítová - akordeon. Aby již déle nemusela poslouchat obhroublý humor postarších fotrů plný pubertálně trapných vtipů a narážek, přihlásila se raději na akordeonovou školu snad do Brna nebo Bratislavy nebo tak nějak, prostě do nějakého města od B, hlavně aby to bylo hodně daleko, aby nehrozilo, že tam potká někoho ze Šouletu. Jednoho dne se ale stejně cesty osudu sejdou, a Žaneta bude nucena vyslechnout si vtip o tom, jak se v Moskvě rozkřiklo, že bude maso.

Stálí hosté

• Jen-da Guitarra - kytara. Nemohl se dívat na to, jak Šoulet przní hudbu těmi nepovedenými malými kytarami. Jeho nástroj je jediný, který dokáží diváci správně pojmenovat. Má obrovskou krabici plnou efektů, na které dokáže vyloudit skvělé zvuky, ale vzhledem k úrovni souboru je to jako s těmi perlami házenými společně s hrachem a kroupami sviním na stěnu. Umí krásně zpívat, proto nezpívá vůbec, aby ty ubožáky neztrapnil.
• Anička Wajsarová - klarinet. Dostala se k Šouletu nedopatřením, protože si myslela, že se hlásí do slavné kapely, ve které vydělá hodně peněz (spletla si názvy Šoulet a Kryštof). Aktuálně je v kapele jediná, která na svůj nástroj umí hrát. Kapela doufá, že se Anička časem zhorší, aby lépe zapadla mezi ostatní.

Klezmerové písně

Kapela kdysi chtěla interpretovat tradiční židovské písně, tzv. klezmer. Hrála je ale tak, že vůbec nebylo poznat, že to má s klezmerem něco společného. Aby se nepřišlo na to, že si zpěváci nedokážou zapamatovat texty, zpívali většinu písní nesrozumitelnou haťmatilkou, o které tvrdili, že je to hebrejsky a jidiš (ve skutečnosti to bylo chucpe a mešuge). Ze stejného důvodu se část písní hrála pro jistotu jen instrumentálně. Mezi nejvýznamnější klezmerové skladby hrané kapelou Šoulet patřily:

• Hevenu Šalom Alejchem - úvodní píseň, v překladu "Přinášíme vám pokoj", anglicky "We bring you the living room". Po jejím zahrání na koncertě obvykle většina publika zjistí, že naletěli, opouští sál a dožaduje se vrácení vstupného.
• Di grine Kusine - v překladu "Zelená kuchyně". Pojednává o restauraci, která si nedělá příliš starostí se správným skladováním masných výrobků.
• Šnirele perele - zpívá se v ní o tom, jak Alexandr Graham Bell během opékání na zahradě omylem snědl elektromagnetické přepínače (relé) a v bolestech při jejich vyměšování vynalezl přístroj na dorozumívání na dálku ("Šly relé z prdele, gril, telefon")
• Hava Nagila - tuto píseň se kapela rozhodla hrát pouze na hokejových zápasech. Ale protože nikdo z kapely hokej nehraje, nesleduje, ani mu nerozumí, tak ji ve skutečnosti nehraje vůbec, aby tím zakryla, že ji neumí.

Vzhledem k neschopnosti zahrát jakoukoliv klezemerovou píseň tak, aby posluchači poznali, co to je, nakonec kapela Šoulet interpretaci židovských písní vzdala, a začala radši skládat vlastní písně, což ji vyneslo na výsluní přízně.

Vlastní písně

Všichni členové kapely se snaží psát vlastní písně. Cílem je, aby to byly úplné sračky. To se ale vůbec nedaří - ať napíšou cokoliv, vždycky je z toho hit.

Album "Jezte kroupy!" (2016)

Normální kapely obvykle vydávají na alba pouze své nejlepší písně, zatímco slabší kousky se na hudební nosiče nedostanou. Jsou pouze dvě výjimky - první z nich je Znouzectnost, která u svých písní zásadně neaplikuje sebekritiku, a tak se vedle hitovek nachází tu a tam nějaký ten drek. Jediné album, kde Znouze sebekritická byla, je její počin "Tvrdí kluci nepláčou", kde na CD dali opravdu jen ty lepší kusy, ale protože jim bylo líto ty horší písně zahodit, tak je nahráli na druhé CD, a prodávají to celé jako dvojalbum. Druhou výjimkou ve vyřazování balastu je Šoulet, kde nebylo co zahazovat, protože, jak již bylo řečeno, co píseň, to hit. Kapela Šoulet tedy vydala v roce 2016 všechny své písně na CD s třeskutě vtipným názvem "Jezte kroupy", nacházejí se na něm následující opusy:

• Bačkůrky - zamýšleno jako sračka, zpívá se tam o pantoflích a o čůrání, místo refrénu je jen nesrozumitelné halekání, před koncem písně se dokonce jódluje. Ale stal se z toho hit.
• Člověče nezlob se - blbě zahraný hip hop o infantilní deskové hře, to by mohla být sračka. Ale bohužel je z toho hit.
• Autobusový charleston - písnička, jejíž většina slov se skládá z čísel autobusových linek a názvů zastávek, a vůbec nemá s charlestonem nic společného, by měla být zaručená sračka. I tato píseň se ovšem stala hitem.
• Entomofágie - odvážný pokus o nechutnou sračku, již v prvním verši se vyskytuje slovo "hovnivál". Bohužel, opět hit.
• Rukavice - tady se sračka málem povedla, protože původně měla tato píseň obsahovat rým: "skrýš se mi rozpadla, políčka frků uvadla". Vypuštěním tohoto dvojverší se ovšem tato píseň zařadila mezi hity.
• Holka od naproti - vystavět píseň na tom, že pojednává o šmírování, její děj je postaven na laciném vtipu a to celé je doprovázeno hudbou ukradenou Ivanu Mládkovi, to by mohla být sračka. Ale není, je to hit.
• Tramvajová - podobně jako píseň Autobusová nemá ani Tramvajová žádný hlubší smysl, v textu se vyskytují pouze čísla tramvajových linek a názvy jejich konečných, rýmované s jakoukoliv blbostí, která zrovna přišla pod ruku (Spojovací - už se vrací, Šárka - várka, čekal víc - do Ďáblic, Voskovec - Lehovec, je to lov - Spořilov, atd.), v refrénu se zpívá o bezdomovcích, prostě na první pohled sračka, ale ve skutečnosti opět hit.
• Hymna kamnáře - Šouletu se omylem podařilo napsat docela pěknou píseň ve stylu rock&roll. Poté, co to zjistili, tak museli udělat opatření, aby z toho byla sračka. Proto doprostřed vložili mezihru, kde hraje samotná tuba a do toho zaznívá klakson, budík a bučení krávy. Bohužel to nestačilo, jako celek to zase není sračka, ale hit.
• Pirátský vrak - ve snaze za každou cenu udělat sračku se kapela Šoulet nerozpakovala ani ukrást cizí texty. Zhudebnění básně impresionistického básníka z 19. století se může zdát jako zaručený recept na sračku. Bohužel, i z tohoto díla Šouletu na text Antonína Sovy se stal hit.
• Stěnka Razin - zpívat bez znalosti ruštiny píseň rusky (ve skutečnosti slovensky s ruským přízvukem) mohlo být slušné sračkobití. Bohužel, zase hit.

Další, dosud nevydané písně kapely Šoulet

• Spisovatelé - kapela usoudila, že jedním ze způsobů, jak dosáhnout opravdové sračky, je napsat písničku stylem jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Proto do písničky Spisovatelé nacpali všechny dobré věci, které mají členové kapely rádi - pohádku o hajném Robátku, text od prokletého básníka Františka Gellnera, pseudofrancouzskou říkanku "L'eze l'ev d'o tram'vaiea", refrén o pankáčích, kučí tance a Gel na prdel od Lou Fanánka Hagena. Kapela očekávala, že z této pochoutky bude konečně posluchačům špatně, čímž by se dosáhlo kýženého efektu sračky. Píseň je ovšem místo toho přijímána s nadšením, takže je z toho bohužel zase hit jako prase.
• Šouleťanka - aby kapela postoupila o krok blíže k tomu, aby bylo uznáno, že dělá sračky, nezbývalo než sundat hipsterskou kamufláž a přiznat svůj dechovkový naturel. Polka Šouleťanka měla konečně dokázat, že Šoulet umí udělat sračku. Bohužel, hipsteři to nepochopili a považují to za hit.
• Naše bárka - zde bylo cílem skrýt do písně spoustu interních vtipů, a to tak, aby je nikdo nepochopil, čímž mělo být zaděláno na sračku. To se zadařilo pouze částečně - vtipy opravdu nikdo nechápe (a to nejen ty složitější o dvou námořnících, co nechtěli v bárce plout, nebo o mandelu lodníků, kteří nespraví starý bárky trup, ale dokonce nikomu nedošlo ani to, že bárka-se znamená Barkase, ačkoliv je to jednoznačně napovězeno dvoutaktním rytmem), ale píseň se lidem líbí, dokonce se na konci přidávají a zpívají johoho, prostě další námořnický hit.
• Trabant - zde bylo spoléháno na to, že popěvek "Ryn-tyn-tyn-ty-dyn-tydyn-tyn-tyn, ryn-tyn-tyn-ty-dyn-tydyn-tyn-tyn, ryn-tyn-tyn-tyn, ryn-tyn-tyn-tyn, ryn-tyn-tyn-ty-dyn-tydyn-tyn-tyn" bude tak nezapamatovatelný, že ho zpěváci budou zpívat blbě a každý jinak, čímž vznikne ukázková sračka. Bohužel se to zpěváci naučili, takže z písně Trabant je také hit. Kapela se to ještě pokusila zvrátit tím, že do mezihry vložila německy zpívaný vojenský pochod, ale k obratu směrem ku sračce to nestačilo, a píseň Trabant zůstala hitem.

Hudební klipy

Ačkoliv na poli hudby Šoulet exceluje, v oblasti vizuálního umění značně pokulhává. Důkazem je tristní množství videoklipů, které dosud vyprodukovala:

• Účelovka - pár záběrů kapely ze studia prokládaných fotkami bezvýznamného politika z posledních let éry Karla Gotta. Bez nápadu, chabé.
• Entomofágie - animovaný klip s obrázky ukradenými Ondřeji Sekorovi, vytvořený anonymní studentkou, dokončený na poslední chvíli za enormních nákladů, podobně jako titulky k Monty Python and the Holy Grail.
• Slušnej Čech - medailonek věnovaný jinému bezvýznamnému politikovi z posledních let éry Karla Gotta. Roli Slušnýho Čecha ztvárnil zkrachovalý herec Martin Bohadlo z Ypsilonky, jehož jedinou devizou je, že se zná s Lábusem, což by mohlo napomoci k protlačení Šouletu do Televarieté.

Spřízněné kapely

• "Šouleťanka" - dechová hudba
• "ShowLand" - country band
• "Ty Šouleti" - trio bas-kytara-zpěv (z Brna)
• "Šouleto" - staropražská kapela (podle vzoru Šlapeto)
• "Spirituál Šoulet" - vokální skupina
• "Šoul Train" - Rhytm&Blues&Šoul
• "Šmoulet" - interpret dětských písní
• "Šouletic" - chlapecká skupina
• "Šoulfly" - metalisti
• "Komorní šouleto" - něco mezi kvartetem a kvintetem, hraje vážnou hudbu
• "Šotolet" - hraje písně o dopravních prostředcích
• "Šoutlet" - hraje písně o oblečení a oděvních doplňcích
• "Šouleři strýčka Hoboje" - rapová skupina
• "ŠoulEET" - sdružení přátel politické písně
• "Čundrcountryšoulet" - revival prznící písně Ivana Mládka
• "Štolet" - uskupení vzniklé pro vystoupení k výročí vzniku republiky 28.10.2018
• "Choulette" (čti [šulet]) - kapela Jindry Kelíška hrající francouzské šansony
• "ŠouflŠou" - dixieland, o kterém si někteří posluchači si myslí, že jsme to my v převlecích
• "Roušlet" - rádobyvtipný revival vzniklý jako reakce na opatření k COVID-19

Poznámka: chtěli jsme, aby se spřízněnými kapelami staly také "Šortel" a "Šoulík", ale bohužel to nedopadlo, neboť tato uskupení nerozdýchala naši píseň "Slušný Čech".

Původní názvy kapely Šoulet

Kapela Šoulet neměla vždy jasno v tom, jak se má jmenovat. Uspořádala tedy sezení v restauračním zařízení, kde byly navrhovány různé názvy. Během tohoto setkání byly vyslovovány všelijaké perly, jako například:

• Perele
• Duperele (následně ukradeno kapelou Buty jako název alba)
• Zperele
• Hamanovy uši
• Plíživý patach
• Tinkrlátka
• Jářku
• Jářku kdoule
• Fajnová veteš

S postupujícím večerem se vyslovené názvy stávaly odvážnějšími, přímo úměrně odpovídající stavu navrhujících. Padly následující další návrhy:

• Zuj si boty
• Mosazná mufna
• Zelená kuchyně
• Maňkavá vánočka
• Vypích jsem ti nos
• Intelektuální prase
• Echtovní kverulant
• Uchomezní orchestrión
• Nekližé dědy Lebedy
• Jebat biskupa je morální
• Koulet Šoulet
• Yemi Šoufl Šoulet (je možné, že toto nebyl návrh názvu, ale že někdo pouze řekl: "jemi šoufl, dublejt", ale zapisovatel to přesto zapsal tak, jak to slyšel. Tento název následně ukradla kapela "ŠouflŠou", která si lukrativní prostřední část názvu nechala, zatímco první slovo výhodně prodala jakémusi tanečníkovi a poslední slabiku prodala do Hollywoodu, kde ji použili k pojmenování dramatického filmu z roku 2012)

Po finální hádce doprovázené nesrozumitelným žvatláním některých účastníků byl konečně objeven zlatý grál všech názvů:

• Šoustat Šoulet

Bohužel, druhý den po vystřízlivění se kapela zalekla toho, že by se s takto explicitním názvem musela rozloučit s pořádáním výchovných koncertů v mateřských školkách (což tvoří většinu příjmů kapely - v souladu s citátem Jaroslava Uhlíře "Malý děti, ty já mám nejradši - ty vydržej' úplně všechno"), takže tento skvostný název byl nakonec zkrácen na nudný "Šoulet"

Kulturní odkazy v písních kapely Šoulet

Ve všech písních kapely Šoulet naleznete název cizích interpretů a kapel. Nejedná se o záměr členů kapely, nýbrž o promyšlenou strategii Iluminátů ovlivňujících myšlení textařů pomocí chemtrails. Jsou tím ovlivněny i texty cizích autorů, dokonce i dávno mrtvých (Antonína Sova, Zuzana Navarová) nebo neexistujících (viz lidový text "Stěnky Razina"). Tím je dokázáno, o jak hluboce promyšlenou konspiraci se jedná.

• v textu Antonína Sovy "Pirátský vrak" se vyskytuje Hrůza
• v lidovém textu "Stěnky Razina" a také v písni "Smutnej" se vyskytuje Hlas
• do písně Autobusová se podařilo dostat Ruppertovi, a jedné Čutoře (evidentně to Ilumináti nedotáhli do konce, zřejmě záměrně, aby mohli popřít, že takovéto zásahy dělají).
• v písni Entomofágie se zpívá o Znouzi a Řezníkovi
• v písni Chléb škvarkový se opět zpívá o Řezníkovi
• v písni Zuzany Navarové "Vřelé díky z pupku" je dokonce zmíněn Šoulet. Tomuto způsobu důkazu se říká tzv. diagonalizace, tj. Šoulet zpívá sám o sobě, čímž je tvrzení dokázáno. Nebo vyvráceno, nebo tak nějak, prostě kdo s tím nesouhlasí, tak dostane přes hubu.
• v písni Holka od naproti je zmíněn název kapely Jářku, což je jeden z původních názvů Šouletu (kapela se tak jmenovala asi pět minut)
• i v ostatních písních se nacházejí názvy cizích kapel, ale zatím ještě nebyly objeveny

Kromě těchto nesmyslů se v písních Šouletu nacházejí ještě následující opravdové kulturní odkazy:

• píseň Autobusová kromě historické dokumentace vedení autobusových linek v roce 2013 obsahuje odkaz na píseň Suchého a Šlitra "Amfora, lexikon a preparát" a na lidovou odrhovačku "V restauraci U Lva"
• píseň Holka od naproti se odkazuje na seriál Simpsonovi, kde hlášku o žaluziích použil Lenny
• v písni Spisovatelé, kde je autorem textu František Gellner, se na konci zpívá Gel na prdel od Lou Fanánka Hagena, aby to bylo zvukově podobné jménu Gellner. Což má být jakože humor.
• V písni Trabant zpíváme "jede s duší závodníka jak hájveje king", čímž se opět odkazujeme na Fanánka a píseň Pijánovka ("Láďa jede autobusem je fakt hájvej king"). Správně je opravdu hájvej king, ne hárlej king, což je častý mondegreen v této písni. A Sachsenring je nejen závodní okruh v Sasku, ale taky jméno automobilky ve Zwickau, ve které se Trabant vyráběl (to je to typické "S" na přídi trabantů)

Externí odkazy

• [1] — www.soulet.cz oficiální stránky skupiny, jejichž nízká úroveň koresponduje s úrovní hudebního projevu
• [2] — profil na Bandzone, kde je možné poslechnout si nejhorší anebo ještě horší kousky této pokleslé kapely

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Šoulet na české Wikipedii.

Hudba