Bójsko

Z Necyklopedie
(přesměrováno z Druidismus)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Indestructible.png

Tento článek byl dva měsíce určen ke smazání.

Přesto jej nikdo neodstranil, pročež zde nejspíš bude strašit, dokud servery Necyklopedie nepohltí Země, nesežehne ohnivý vítr a nebo na ně nespadnou nebesa.

Bójsko je spíše než stát jakési blíže nedefinované území ležící kdesi na východ od Francouzska, na sever od Italska, na jih od Lužicska a na západ od Novoprdelska. Je nutným zlem v tom smyslu, že mapu Evropy bylo třeba něčím zaplnit. V dobách Klaudia Ptolemáia, prvního velkého kartografa, kdy bylo o zajímavosti vůbec nouze, neb ještě neexistovaly masové sdělovací prostředky, to kupříkladu pro nedostatek čeho lepšího znamenalo kamsi do středu subkontinentu zakreslit hned dvě Bójska nad sebe. Obyvatelem Bójska se člověk nerodí nýbrž se jím stává zrůdnou nákazou, podobně, jako je tomu u obyvatel Transylvánie a Srbodlaků. Na rozdíl od třeba právě obyvatel Transylvánie nebo příbuzného kmene Biturigů však Bójové nejsou nesmrtelní, což se jim v četných válkách stalo osudným. Proto jim dnes vládnou velcí savci, upíři a Valaši.

Bójsko
Boiohaemum
Forsaken Bohemians
posvátný triskeles posvátný tripses
vlajka razítko
Motto v latině: Mandate from the masses, not from some farcical aquatic ceremony!
překlad: "Masa vítězí!"
Národní hymna: Zpívejte Bojané
Možný výskyt Bójů.
Postavení Volné kmenové patriarchální seskupení ovládané ženami, soudržnější obvykle pouze po ránu nebo po malé sklence spiritu.
Jazyk prakeltština, pragermánština, praslovanština, pražština
Hlavní oppidum Dolní Bojanovice
Další významná oppida Bojmany na Kutnohorsku, Bojnice u Prievidzy, Bojkovice na Slovácku, Bojanovice u Prahy, Horní Bojanovice tam někde pod Brnem, Bojanovice nad Bojanovickým potokem, Bojanovice u Kroměříže, Bojanovice co sou sejpy na Otavě, dále pak všechna čtyři Bojiště v Čechách.
Vláda druidokracie
Vrchní druid
František Stanislav Vávra
František "Stanislav" Vávra je tělem i duší Slovan
František Stanislav Vávra
Zatímco František "Artuš" Vávra je tělem i duší Kelt
Měna
Víra

zdroj: Bruselometr 2005[1]

„Česko rozdrtíme, Moravsko rozmáčkeneme a Slezsko sníme! My jsme totiž Keltové a jsme neporazitelní!!!“

- František Stanislav Vávra, vrchní druid
Arteterapie v léčebně se opět zvrhla. Už vůbec není jasné, kdo je blázen a kdo druid, kdo Kelt a kdo mrtvola.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Bójska přezdívané často také jako České Keltstvo jest v podstatě skupina militantních romantiků pěstující v sobě odpor k moderní společnosti. Nesnášejí slovo Česko kvůli koncovce -sko (což je koneckonců vynikající důvod, proč o nich psát jako o obyvatelích Bójska) a ze stejného důvodu opovrhují i názvy Moravsko a Skotsko; namísto toho zásadně užívají názvů Bohemia, Moray a Alba. Také v duchu tradic sjednocené keltské Evropy kritizují Evropskou unii a nejraději by znovu vystavěli na hranicích celnice, což je potřeba zakořeněná v nich geneticky. Nesnášejí cizince skoro stejně úporně jako nesnášejí sebe navzájem a také nesnášejí - po staletích historické praxe - vajíčka, neboť ta snášejí daleko lépe slepice. Často lživě tvrdí, že jejich kultura je povahy odlišné od Polákův i Němcův. Prazvláštnosti jejich jsou však toliko v kroji a to následující: bójské ženy se často odívají do sukní podobných skotským kiltům, zatímco mužové jejich navlékají doma obvykle pouze pruhované gatě miniaturní toliko, že obzvláště při pohybu a v klidu ničeho nezakrývají. Pro chůzi po venku poslouží jim obvykle trekingové sandály, k nimž se obzvláště hodí podkolenky s decentním proužkem. Z jazyků ovládají především Češtinu a Bavorštinu, ovšem se zvláštními mutacemi, kdy se počáteční písmeno někdy mění v jiné (kupříkladu Vši - čteme Fši; Vater - čteme Fátr). Živí se pivem a vepřovým, čímž získávají jejich těla všechny potřebné minerály a vitamíny skupiny Ḃ, kromě vitamínu Z, jenž získávají ze zelí. Chudší nepohrdnou ani masem lososa. Celkem jich takdo v Bójsku žije jako psů.

„...Češi odjakživa prohrávali nebo byli služebníky mocných. Být Slovanem znamená být slabým. Proto jsem Kelt. “

- František Stanislav Vávra, vrchní druid

Ze všech národů nejlépe vycházejí s národy, které jsou ještě menší počtem, územím nebo nejlépe obojím, tedy s vyjímkou Lichtejnštejnska (které je jímkou i dle pravopisu).

„...Oni (státy) jsou stejné krve jako my, oni jsou Keltové jako my! Proto musíme u Tutatise držet spolu!“

- František Stanislav Vávra, vrchní druid

Druidokracie[editovat | editovat zdroj]

Druidové prosluli především svou naprostou sounáležitostí s přírodou.

Politickou moc v Bójsku drží monopolně prazvláštní kasta zvaná druidové, kteří mimo to vykonávají funkce lékařů, právníků, učitelů a někdy i kněžích a válečníků. Poznáme je snadno především podle toho, že se před jejich jménem vždy objevuje zkratka Dr. V kontrastu s lidovým přesvědčením, že politikou se nesmí zabývat nikdo, kdo nedosáhl druidské hodnosti, je nejen politická realita posledních let, ale i nejednota mezi samotnými druidy. Kupříkladu na Plzeňsku platí dosud pravěký zvyk, že k nabytí děkanské hodnosti druidství a práva "započítávat kredity" (viz níže) stačí vlastnit bujný plnovous. To je ve všech ostatních bójských oblastech nepřijatelné hlavně proto, že většina Bójů jakož i některé Bójky mají zásadní problém s růstem vousů. Pravděpodobně se jedná o evoluční přizpůsobení v dlouhé tradici holení nenabrousitelnými bronzovými břitvami ještě z dob před vynalezením dezinfekce.

Vrchní druid[editovat | editovat zdroj]

Pomiňme, že spojení vrchní druid je oxymoron jako prase, neboť titul druid značí člověka snažícího se jít do hloubky věcí (nebo alespoň tělních dutin). Od jisté doby jsou Bójové postiženi osobou "vrchního druida". Ten je volen na doživotí, obvykle sám sebou. Vyznačuje se tím, že mluví s bohy a za bohy. Také to bývá člověk neporazitelný v debatách, které často dokáže vést celé hodiny na nejrůznější témata, většinou sám se sebou.

Současným a zatím jediným vrchním druidem všech Bójů je jistý F.Vávra. Jedná se o velikána na poli teologie a řepy. Zařadil se po bok takových kapacit vědy a vlády, jako byli Jan Zlatoústý a Bolek Křivoústý. Někdy se mu proto též přezdívá St. Pěnoústý. Jeho temnou stránkou je ovšem rozdvojená osobnost. Jako František Artuš Vávra vede spořádaný život zamlklého, dobře placeného bójského akademika, který chápe své poslání na tomto světě jako boj za smír a porozumění, snad i nějakou tu pravdu a lásku. Jako František Stanislav Vávra se stává zapáleným slavjanofilním berserkerem, který kolem sebe dští tmářství, urážky ras, národů, přesvědčení a kosočtverečnou elementární síru. Uvádíme zde autentické citáty:

„...Slyšte má slova, Cernunnos do mě vstoupil a mluví skrze mě!“

- František Stanislav Vávra, vrchní druid

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

„...My jsme tu byli dřív, takže tato země patří nám. Náš národ tu byl po staletí perzekuován barbarskými Slovany, naše ženy byly znásilňovány a naše země odebrána. Nyní jsme tu, abychom si vzali zpět co nám patří. Slovanští šmejdi už nám nebudou hyzdit naší krásnou zemi!“

- František Stanislav Vávra, vrchní druid

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Hysterie[editovat | editovat zdroj]

Ještě zrůdnější děsivou reálií, než-li jsou slova božího muže, je způsob, jakým se vezdejší obyvatelé rozmnožují. Nejde rozhodně o klasické pohlavní rozmnožování s pomocí čápů, jak je tomu všude jinde na světě. Jedná se zde o vysoce nakažlivou chorobu lékaři a Českopedií nazývanou infekční keltománie. Ta má schopnost šířit se vzduchem, kovy, ba i vodou - tedy čímkoliv, čím se šíří zvuk. Její první historický výskyt ve zdejších končinách spadá do éry Lucemburků, konkrétně do doby působení moravských Joštů, a říkalo se jí tehdy Píseň o Meluzíně. Po mnoho dalších století se příliš nešířila, hlavně díky úbytku obyvatelstva způsobenému s válkami spojenými hladomory a též nemocí, která se objevila ve stejné době, totiž černou smrtí.

Avšak již v éře národního obrození začala znovu nabírat sílu. Nechvalně známý je příklad pivovarského synka z Litomyšle, Friedricha Sahneho, jenž se při studijním pobytu v Bayreuthu chorobou nakazil při poslechu Wágnerova opusu Holenda na Flígendě z prostředí vodáků na Pryglu. Jenžto byl nejen velkým proutníkem, ale i plodným skladatelem, rozšířila se brzy nová vlna nemoci po Čechách, zvláště po Praze, kde nejvíce pobýval a kde choroba ničila i celé rodiny (viz nešťastný případ tří sester ze Strahova z roku 85, tehdy už víc jak rok po jeho smrti). V zoufalství nad zkázou, kterou tolika lidem přinesl, podstoupil Smetana zákrok vypíchnutí uší, v marné snaze zabránit šíření choroby.

První světová válka naštěstí důkladně zdecimovala populaci lidových harfeníků, hlavních vektorů nákazy, a první republika zavedla; ve shodě se svým úhlavním spojencem Francouzskou republikou, kde měli tehdy velké problémy v zaostalých oblastech Bretaně; přísnou regulaci dudáctví, činnosti zodpovědné za každý třetí nově zjištěný případ keltománie. Tato státní regulace musela být následujícími rasově-demokratickými a lidově-demografickými režimy několikráte zpřísněna, přesto ani deportace usvědčených bacilonosičů za oceán (viz. Waldemar Matuška) nedokázaly dlouhodobě zastavit šíření choroby.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Situace v devadesátých letech století dvacátého se již zdála být kritická, nablízku však již čekala záchrana. Jméno její je Techno. Byť již od dob F. Smetany lékaři věděli, že pacienta s pokročilou fází choroby nezachrání ani indukovaná hluchota, nikoho dlouhou dobu nenapadlo použít hluchotu jako metodu prevence. Až nezvratné poškození sluchu u mladých, nenakažených vyznavačů postmoderních stylů přivelo vědce k poznání a k vytvoření metody, jak čelit přívalu hord keltomaniaků.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Nejpřesnější popis nám podal sám vrchní druid v záblesku své depresivní fáze:

„Almost all of it is plain major, the rhythm and the instrumentation makes the celtic vibe. If you play the same melodies slow and with guitar they sound very cheesy.“

- Francis Arthur Gwafra, chief druid

Je to právě zvlástní kombinace rytmu, který dokáže roztančit i mrtvého, zvuku nástrojů vyrobených z kouzelného dřeva stromů Trnkalonu (mytologický Ostrov švestek, kam po smrti odcházejí duše dudáků) a melodie, která dokáže proměnit lidský mozek v sýr. Zatímco rytmus Keltové vynalezli a Trnkalon nejspíš převzali (rozuměj ukradli), keltská melodie se nejspíše vyvynula z plísně, jež původně urychlovala zrání sýra. Hudba měla pro tyto účinky vždy využití ve vojenství.

Obětní místo vybájených Keltů[editovat | editovat zdroj]

V dávných dobách stálo na vrcholu 654 metrů vysoké hory, která střeží i vesnici Lochovice a údolí říčky Litavky, latenské hradiště. Mezi zasvěcenci je uváděno jako jedno z důležitých kultovních míst starých Keltů. Nebylo pouhým sídlištěm, ale také důležitým obětištěm.

Proto také ing. Kozák tvrdí, že to byl důležitý předpoklad pro experiment, při kterém došlo k přeměně sil dobra v síly zla. Kdy k tomu ale mělo dojít, je záhadou, zrovna jako všechno, co se hory týká. Zřejmě za keltských druidů, to by časově odpovídalo. Na kopci se i dnes lidé třesou strachy a neví se proč. Podle dávných pověstí létal z vrcholu Plešivce ohnivý drak na nedaleký vrch Ostrý. Jako vzletovou plošinu to měl na skalní římse docela vhodné místo.

Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Bohemia.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Země Koruny české BohemiaBójskoBudvajzskoBrněnská republikaČeskoČeská říšeČeskoslovenskoČeskoslovenská říšeČeskotskoHoráckoChacharstánChánovIslámský stát v TeplicíchJesenická republikaJirenský sultanátJižní ČechyKatolická AOKarlovarské VelkovévodstvíKlesterlieKrhútistánKřivočeskoLabe nad ÚstímLužiceLužistánMaleschauMexxikoMongolská kolonieMoravstánNRVKOsoblažskoPráglSámova říšeSlezmorčeSkalická velkoříšeSlizkoSudetenlandTěšínskoTuzemskoValašskoVelká MoravaVietnamVysočinaZarakovnickoŽernovská říše

EvropaAlbánieAnglieBaskickoBavorskoBělehradský pašalíkBelgieBěloruskoBulharskoČerná HoraČeskosaské ŠvýcarskoČtvrtá říšeDámskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoItálieIslandIslandský státKatalánskoKosovoSA KosovoKurvystánLiberlandLichtenštejnskoListenbourgLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMalá BritánieMoldavskoNěmeckoNDRNizozemskoNorskoNultá říšePolskoPortugalskoRakouskoRumunskoŘeckoSealandSeverní KyprSicílieSkotskoSlovenskoSlovinskoSrbskoSRDVatikánSvobodné město HamburkŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoUkrajinaWalesOsmanská říše

Kdó de pořád doléva, octné se vprávo

AsieCajzlistánČečenskoČínaIndieÍránIslámský státIsraelJaponskoJižní KoreaKatarKazachstánKLDRKurvajtLibanonMíránMongolskoOnánOlympijští sportovci z RuskaPakostánRuskoRusko podle západuSovětský svazStanSýrieTaiwanThajskoTibetTureckoTurkmenistánTydlistán

AfrikaBurkina FasoEgyptGambieJihoafrická republikaKarlovarská Jihozápadní AfrikaLibyeLSRNigérieMoravská Jihovýchodní AfrikaSomálskoSúdánTogo

AmerikaArgentinaBrazílieGrónskoJamajkaKanadaKolumbieRepública Socialismo o Muerte de CúbaMexikoSpojené státy americkéUruguayVenezuela

AzuraBilírieKatowská federaceSolovijstersko

OstatníAbsurdistánAntarktická říšeAtlantidaAustrálieBanánová republikaÇek CumhuriyetiČudlíkistánDámskoGighaHavajHněďKrakoziaKrálovství kněze JanaLiberlandNový ZélandPapu PapuPirátský státSadistánSeychellyTokelauUsámova říšeZeleň

StatistikyStáty podle počtu obyvatel