Hymna Česka

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„je půlnoc, rozhlas hraje státní hymnu
já nejdu spát, až nad ránem si zdřímnu
ach, máme jednu z nejkrásnějších hymen
vzal při ní za své nejeden již hymen“

- J. H. Krchovský

Hymna Česka je stará píseň původem z předminulého století. Její melodie i text pochází z veselohry, která se hrávala pro pobavení prostého lidu, když se pokoušeli šukat/dupat, v divadlech na pražských předměstích. Známa je též jako "Píseň o pánovi, který zapomněl, kde bydlí."

Kanonisované znění[editovat | editovat zdroj]

Kanonisovaný text, tedy ten, který začíná standardní otázkou bloudícího, svůj domov marně hledajícího, je natolik veřejnosti širší znám, že netřeba jej zde v plném znění citovati.

Snad zasloužilo by si zde vypíchnout to, že na rozdíl od všelikých to hymen cizáckých, hymna tuzemská oslavuje alespoň některé velikány, povstalé z lůna národa, kterýžto zem tuto, strdím, mlékem i onačejšími ingrediencemi oplývající, obývá.

Jako prvý je zmíněn Vodych (někdy psán jako Woodykh, což je jeho umělecký pseudonym), takto průkopník hudebního stylu Techno, který až do dnů dnešních je stále v zemích zdejších oblíben. Protože však technické prostředky dob tehdejších, dob vpravdě dřevních, neumožnily plné rozvinutí soudobého zvukového projevu typu "DUC-DUC", využíval DJ Woody rytmického hučení, které v tehdejších technických možnostech již uskutečnitelné bylo. I tak to býval pěkný hukot, a tak byl už tehdá nucen provozovati svou činnost na lukách, kde nehrozilo překročení již tenkrát anticipovaných hygienických norem, omezujících hladinu zvukového zatížení obytných zón.

Dalším naším, v hymně zmíněným velikánem, tentokrát z oblasti sportovní, je Boryš, o kterém se text hymny zmiňuje ve smyslu pochvalném, tedy že "umí po skalinách". Ostatně Boryšovi je zde již věnován samostatný, po všech stránkách totálně vyčerpávající článek.

Třetím, o kterém je v hymně nepominutelná zmínka, je náš slavný ovocnář, jakož i pěstitel universální, Jára Květ. I o něm se text hymny zde rozebírané zminuje až v superlativu, totiž že zmíněný Jára Květ se v onom sadě přímo "skví"! Nesnadné, ba snad přímo nemožné, je byť i jen spočítati, čím vším tento pravzor pozdějšího Mičurina zemi tuto, ale i svět celý obohatil - od Kdoule Poznání (neb lákavý vůní i na pohled je plod Stromu Poznání, leč zahryznouc se do něj, shledáš jej tvrdým, trpkým a svíravým, jakým už veškeré skutečné poznání bývá), přes přemnohé býlí léčivé i čaromocné, až po květy, jejichž sláva světem prolétla, aby v něm stopu trvalou zanechala (Květy zla - Les Fleurs du mal - Charles Baudelaire).

V řadě úplně neposlední je třeba též neopomenouti skýrání ("zem skýraj, to na pohled"). Skýrání, někdy také skýrování či u grafických materiálů retušování zvané, byl původně proces, kterým se krajina upravovala tak, aby okuliběji vypadala. Nejčastěji se skýrání provádělo na obrazech, kdy byl skýrán umělecky ztvárněný objekt (kupříkladu zátiší, či jeho pravý opak, tedy předřev), a na fotografiích, potažmo na pohledech (pohlednicích), často ku zvýšení atraktivity původně nevábných objektů. V době moderní se přímé skýrování obrazového materiálu provádí již pouze zřídka, a namísto toho se využívá digitálních úprav. Dnes tedy pojem skýrání obecně označuje cokoli, co se snaží v pozorovateli vyvolat pocit, že něco vypadá lépe, než jaké to doopravdy je. Ve vojenství i v oblasti politiky je masově používána "maskirovka", slovo přes ruštinu přejaté, ve kterém je však ono skýrání jasně patrné. Blíže o skýrání ZDE.

Již z výše zmíněných důvodů by bylo záhodno, by kanonisované znění hymny naší pod přívalem nových, často i onačejších versí, a to i přes jistou archaičnost svou, v zapomnění neupadlo.

Stará Hymna - Where's my home, dude[editovat | editovat zdroj]

   Stará Česká hymna
Soubor:Czech State Song by GreenPeace

Text staré hymny pocházející ještě z koloniálních dob je následující:

Wo ist mein Heim,
mein Vaterland?
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.

Jak vidno text je ve staročeštině a jak slyšno, melodie pochází z dávných dob romantismu, naivních obrozeneckých a nacionalistických kořenů. Obrazový doprovod je současný a poměrně realistický (kvůli dětem a nezletilcům bylo vystřiženo asi 15 záběrů).

Srozumitelnější varianta[editovat | editovat zdroj]

V průběhu dvacátého století byl učiněn pokus o vytvoření srozumitelnějšího textu, který by hymnu přiblížil modernímu člověku.

Hol van hazám,
hol van hazám?
Víz hömpölyög a réteken,
fenyőerdők zúgnak a sziklákon,
a kertben tavaszi virág díszeleg,
földi paradicsomnak tűnik!
Ez az a gyönyörű föld
a cseh föld, a hazám,
a cseh föld, a hazám.

Ani tato podoba zdaleka nesplnila všechny požadavky kladené na moderní státní hymnu; problém spočíval v zachování původní unylé melodie a hlavně v nezahrnutí Moravy a Slizka do textu.

Nová Hymna pro nové století[editovat | editovat zdroj]

   Melodie pro novou hymnu Česka
Soubor:Yiddish Alef Bet

Protože původní text již ztratil mnoho ze své živosti a aktuálnosti, například:

  • Je nesmyslné klást otázku "kde je můj domov", když GPS si může koupit každý.
  • Je hloupé mít hymnu s textem ve staročeštině, když jí dnes nikdo nerozumí.
  • Mdlá romantická melodie již neodpovídá současným trendům.

Proto byl v roce 2007 ustaven Zvláštní parlamentní výbor pro nalezení nové hymny pro Českou Republiku (ZPVPNNHPČR), jehož úkolem je dát Česku hymnu pro 21. století. Mezi základními podmínkami pro výběr je mimo jiné i volba takové melodie, která by realisticky reflektovala nový stát v nové době a v novém politickém kontextu. Táž podmínka platí i pro text. Po 6 měsících usilovné práce výbor předložil parlamentu, vládě a prezidentovi první výsledek. Text dosud není hotov, ale zdá se, že vhodná melodie byla konečně nalezena!. Viz krátké video:

Hymna, kterou bychom doporučili Závišovi[editovat | editovat zdroj]

Kde hajzl, fuuj
Kde hajzl, fuuj
Hovna smrděj v prdelích
Lejna ležej po náměstích
V žumpě smrdí sraček džber
Tak se z toho neposer
A to je ta hnusná prdel
Prdel česká, prdel fuuj!

Pro zajímavost : text jedné z posledních verzí staré hymny (2010)[editovat | editovat zdroj]

Kde důchod můj,
kde důchod můj?
Senát mluví o reformách,
pojišťovny mají poplach,
tuneláři kazí svět,
státní bankrot na dohled.
A to je to naše heslo:
emigrovat, stůj co stúúúj,
emigrovat, stůj co stůj.
Nota.png
Zpěvník Necyklopedie

  # Bulhaři
  # Národní hymna EU
  # Hymna České republiky
  # Zakopaná prdel
  # Zkratky
  # Hej Wikiadmine
  # Na tom pražskym mostě
  # Neberte nám starou víru
  # Kdyby byl Barrandov
  # Nejromantičtější píseň na světě


Další doložený text (1968)[editovat | editovat zdroj]

Kde domov můj,
kde domov můj?
Tanky jezdí po betóně,
děla střílí po mém dómě.
V sadě skví se Rusů pět,
z křoví čůčí kulomet.
A to je ta krásná zémě,
zémě čečenská,
domov můůj,
země čečenská, domov můj...

Úprava předešlé "vojenské" verze[editovat | editovat zdroj]

Kde domov můj,
kde domov můj?
Tanky jezdí po betóně,
děla střílí po mém dómě.
V sadě skví se Rusů pět,
z křoví čůčí kulomet.
A to je to krásné póle,
bojové póle,
domov můůůůj,
bojové póle,
domov můůůůj...

Více se dozvíte v článcích[editovat | editovat zdroj]