Pražské metro
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Dějiny_metra_v_Praze. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
„Spoustu lidí si bláhově myslí, že je metro na Vyšehradě, v Hostivaři, v Letňanech, na Zličíně, v Motole a na Bořislavce“
- Hrubfr13
„Já mám právo sedět vy tlusté svině! Ta svině tady měla kufr!“
Pražské metro (v divné pražštině Krtek) je několik děr do zeměkoule. V těchto dírách se pohybují takové rychlejší šaliny. Jednou z nevýhod metra je to, že šalina se v srpnu nekoupe po hlavu ve vodě z Vltavy, krtek ovšem ano.
Linky[editovat | editovat zdroj]
Pražské Metro má několik linek, jejíchž trasa záleží na primátorovi:
- Linka A jezdí z Depa Hostivař do Prahy 666. Je nepochybně ze všech linek metra nejdůležitější, protože spojuje samotný střed Prahy (Kulaťák) se zbytkem světa.
O povodních 2002 byla linka A nahrazena tramvajovou linkou 23 (ta byla ale v roce 2008 zrušena, takže není jasné, co se bude dít při příštích povodních).
Západní část linky A představuje proslavená Chalupoida, postavená zatím pouze z poloviny, když končí v Motýle.. Zajímavé je, že zatímco na západě se plánuje prodloužení trasy o velký počet stanic najednou, na východním konci je naopak tradicí prodlužování vždy jen o jednu stanici (nejdřív Strašidelnická, pak Skalka a zatím poslední Depo Hostivař).
- Linka B Jezdí z Gotwaldičína na Černý Most, každý druhý vlak jede Nové Butovice - Českomoravská, každý třetí Florenc - Smíchovské nádraží, každý osmý Zličín - Smíchovský nádraží, každý dvanáctý ve špičce pracovního dne o přestupním roce v úseku Florenc - Rajská Zahrada a o svitu třetí měsíční čtvrtě, pokud je zrovna tři dny před slunovratem nebo pět dní po rovnodennosti, Jupiter se vyskytuje ve znamení kozoroha a Neptun ve znamení Petra Messanyho každý devatenáctý dokonce i ze Zličína na Palmovku. Na předaleké okolí Prahy (Brno) jezdí málokdo (chátra, Moravané) a stojí to hodně vozo-km. Oficiální důvod je ten, že je potřeba přeplnit vlaky. Zbrusunové sovětské vlaky 81-71 se suprovým zabezpečovačem METPO-1961. Strojvedoucí nic nedělá. Za povodní byl úsek Smíchov - Karlín pokryt linkou 3, úsek Černý Most posílením autobusů. Více na X-B.
- Linka C jezdí z Letňanského pole až někam do háje (Až vás tam někdo pošle, doporučuji jet na konečnou). Hlavní význam tedy má jako transport zvířátek těchto dvou konců Prahy, zvláště funkcionářů Nesyslopedie z Letňanské pláně. O povodních nahrazena linkou X-C, která nejezdila (tvořena 6 jinými linkami). Významnou součástí této trasy je Most Klementa Gottwalda (Nuselák), už mnoho let spolehlivě sloužící pražským sebevrahům.
Přestože je tato linka označena C, byla z pražských linek metra postavena jako první. Důvodem, proč dostala přednost, je pochopitelně její rudá barva. (Měnit název trasy nebo barevné označení přišlo funkcionářům příliš složité, takže raději upravili pořadí výstavby).
Původně byla linka C stavěna jako podzemní tramvaj, nicméně odborníci ze SSSR doporučili změnu koncepce na klasické metro, aby se zde mohly uplatnit kvalitní vozy sovětské výroby. V nedávné době byly tyto vozy bohužel nahrazeny nekvalitními výrobky kapitalistického podniku Siemens. Nově bude každá 666. souprava jezdit z Háje na Roptylovou Loučku.
- Linka D je ve stádiu příprav a povede z centra Prahy na jih do Vietnamu, aby se konečně vyřešilo zásobování vinohradských večerek čerstvými potravinami. Součástí projektu je i Dolínkoida.
- Linka E měla (či má) vést kolem dokola celé Prahy a utvořit tak kolo. Zatím nebyla postavena zřejmě ze strachu, že by se cestujícím ve vlaku z jízdy točila hlava.
- Linka F jede z slepých míst Kobylis až na Zbraslav má šedou barvu a je ze všech linek nejvíce zpomalená musí se proplétat přes velké jádro dopravního problému a to přes Smíchov lidem kteří jedou z Zbraslavi musí čekat až s 10 minutovýma zpoždění jen proto že ostatní linky jsou v plném provozu a přijezd včas v metru je čas o vteřiny zvláště těm co spěchají do práce až do oných Kobylis kde je situace zrovna ta nejtěžší protože aby se souprava na lince mohla otočit musí jet až do Ládví.
- Linka H vede z Běchovic do Dubče, značena je hnědou barvou. Je budována pod zemí; většina stanic je bohatě vyzdobena; mají někdy i tři výstupy, nemluvě o hudební produkci, která tam působí. Nejžádanější jsou pozouny. V provozu jsou až osmivozové soupravy. Má to však jeden háček; většině pražanů je na hovno.
- Linka K vede z Prahy do Kájova u Českého Krumlova, v provozu od 30. září 1992. První vlak s cestujícími tam dorazil zmíněného data v 15:30. Podobá se lince O - odštěpuje se z trasy C za stanicí Pankrác (odbočení připraveno už v roce 1974). Zpočátku museli cestující počítat s minimálně 3 hodinami bez zastavení a Kájov se stal synonymem pro situaci, kdy se dostaneme někam, kam jsme to neměli v plánu. Když kdokoli plánuje nějaké cestování, parťáci mu kladou otázku "Neskončíme v Kájově?". Pochopitelně, že se množí dotazy, proč se trasa vyhybá Českému Krumlovu a Českým Budějovicím. Pak se přece jen začaly dostavovat stanice za provozu a nyní jsou v provozu 3 mezilehlé stanice: Štěchovice, Sedlčany, Temelín. Uvažuje se prodloužení do Dolní Drkolné a za provozu se už na stávajícím úseku staví další stanice (např. Prachatice, Písek).
- Linka 17 je linka na jihu Prahy, propojující Karlovo náměstí a nějaké sídliště o kterém nikdo vlastně nic neví. Nejdříve se metru moc nepodobá, protože prvních asi 50 km tunelu sdílí s autama a turistama na koloběžkách, dokud se u stanice Nádraží Braník neoddělí na samostatné betonové těleso. Po asi 17 téměř nevyužívaných zastávkách se konečně dovalíme do Modřan. Metro bylo ale z nějakého důvodu vedeno všude, jen ne na sídlišti, a tak je prakticky rychlejší dojít do centra pěšky, než se obtěžovat dojít k trati z centra sídliště. Metro celou trať z Levského až na Palačák ujede asi za 89 minut. Nedávno byla trať prodloužena na Libuš, kde je ale zatím opět úplně k ničemu, jelikož si ti důchodci, kteří tvoří 110% obyvatelstva celé oblasti, radši sednou na bus na Kačák, stejně jako to bylo před 850 lety. A ono se není co divit, je to rychlejší. Plánuje se prodloužit trať ještě na Novodvorskou, kde má brzy být přestupní stanice na linku D. Linka 17 tak pravděpodobně opět a tentokrát definitivně, ztratí na významu.
- Linka O jede z Prahy do Ostravy. Odštěpuje se z linky B, a to v tunelu mezi stanicemi Anděl a Smíchovské nádraží. Pokud nastoupíte omylem na linku O, počítejte s asi 6 hodinami cesty bez stanice. Běžným jevem je, že netrpělivé děti se po 45 minutách jízdy ptají: Kdy už tam budem? Konečná je až v Ostravě Porubě. Dnes bylo metro prodlouženo až do dolních Vítkovic. Když vystoupíte, přeříkejte si: Šest hodin metrem jel, mlčel jsem, šest hodin pro omyl ztratil...; zvažují se čtyři větve jako možná prodloužení linky O - do Opavy-Vlaštoviček a odtud dvě větve - jedna do Krnova a druhá do Bruntálu, do Starého Bohumína, do Bílé nad Ostravicí, a do Bukovce u Jablunkova.
- Poslanecké metro viz samostatný článek.
Časem se možná podaří dostavět trasy metra v centru (po vzoru brněnského metra).
Pro zahraniční návštěvníky Prahy je k dispozici plán sítě pražského metra přeložený do angličtiny.
Pražské metro v roce 2666.zdroj
Pro pohodlné a bezpečné cestování často bloudících venkovanů z Moravstánu zaměstnal DP Praha sličné hostesky.
Stanice[editovat | editovat zdroj]
A | B | C | D |
---|---|---|---|
Zbytek Chalupoidy je už vzhledem ke své podstatě neznámý, z některých možných variant nicméně vybíráme alespoň tuto: |
|
Stejně jako na severozápadě Prahy vznikala Chalupoida, tak na jihu byly podobné, avšak ne tolik medializované plány. Opět z některých možných variant nicméně vybíráme alespoň tuto:
|
|
Viz též[editovat | editovat zdroj]
Související informace obsahuje Regál Doprava© |
- ↑ dopr. Student Agency a ČSAD Kladno