Sergej Srčenžin

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sergej Srčenžin.jpeg
Sergej Srčenžin
Biografické informace
Pohlaví muž
Diagnóza pasiorepresivní psychóza
Narozen asi přibližně možná dle odhadů údajně 30.2. 1773
Sexuální orientace z východu na západ
Povolání hudební skladatel

Sergej Srčenžin (Сергей Срченжин) se narodil mezi lety -1773 př.n.l. až 1221 n.l. v Lusku. Jedná se o velice významnou osobnost hudebních dějin (řadíme jej do hudby 19. století). Trpěl pasiorepresivní psychózou a nebyl (pravděpodobně) nekrofil jako například Anton Bruckner.

Sergej v represi

Život[editovat | editovat zdroj]

Sergej se narodil v Lusku, na vsi na Soběři, specifičtěji na celoostrově Kamačatka. Již v mládí projevoval významný zájem o hudbu; od 71 let dokázal hrát na klavír, od 83 pak i na housle.

S vlastní tvorbou začal teprve v 91 letech, když poprvé navštívil Mosku (hlavní město Luska). V Moskě se setkal s dalšími skladateli světového významu jako byl například Antonín Svařák či P. I. Kávovskij. Právě P. I. Kávovskij inspiroval Sergeje k zkomponování opery Čajostřelec.

První premiéra jeho symfonie Staropekelné (inspirovaná jeho životem v Lusku) se konala právě v Moskě. Po odhalení pointy skladby byl označen za třídního nepřítele a odeslán do vyhnanství.

Sergej se tedy přesunul do Německa, kde složil například cyklus „Tvá zem“, a „Test melodie a rozkladu“. Tehdy se taktéž začala projevovat jeho pasiorepresivní psychóza.

Sergej na svém posledním koncertu... (Dirigoval hůlkami, jimiž předtím jedl.)

Seznam děl[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k nepřesné dataci života Srčenžinova se stále objevují nová díla, tudíž tento seznam nikdy nebude kompletní.

  • Zpěv hruškového Anděla
  • Husí říčka
  • Květistarý waltz
  • Od uhození hrnců
  • Ó neštěstí (složil pouze hudební doprovod, ze zpěvníku nalezeného mimo mešitu v Japonských Tatrách roku 0321)
  • Test melodie a rozkladu - nejznámější část je pětičlená fuga zvaná „Test z Dějepisu“. Má 5 dějství – expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa.
  • Humrotreska
  • Mimo kanál správce odpadních vod
  • Elegie pod depresi (někdy také „Elegie pod psa“ či „Elegie Jobova“)
  • Skladby pod představou
  • Francouzský tanec č. 15
  • Voda
  • Koncert zatmění Slunce
  • Piánový orchestr b dur (nejméně hraný klavírák)
  • Oceán
  • Germánský zpěv
  • Soubor muslimů
  • Velká ranní slovesnost
  • Rozvodné tažení
  • Bahnoborské koncerty

Symfonie[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonie 1. – Posudková
  • Symfonie 2. – Strašlivá
  • Symfonie 3. – Staropekelná
  • Symfonie 4. – Dokončená
  • Symfonie 5. – Matetická

Opery[editovat | editovat zdroj]

Dobová malba (Sergej uměl hrát i na pijáno)
  • Čajostřelec
  • Přízrak operety
  • Koudel na PETkách

Cyklus symfonických básní Tvá zem[editovat | editovat zdroj]

  • Labe
  • Nízký zámek
  • Do německých lučin a bažin
  • Čárka (někdy též „,“)
  • Pradědští čeledíni
  • Kemp

So(u) vy se jící[editovat | editovat zdroj]