Zeleň

Působivá krajina zeleňských ostrovů.

Vlajku zeleně jsme neobjevili, tak jsme si prozatím vypůjčili tuhle

Souostroví Zeleň je skupina tichomořských ostrovů, které tvoří Zeleňský šestiúhelník. Vyznačuje se krásnou a zachovalou přírodou, členitým skalnatým povrchem a všudypřítomnou mlhou. Je tajemná a záhadná, opředená strašidelnými příběhy. Námořníci se jí snažili co nejvíce vyhýbat, což mělo obvykle za následek, že se dostali do bermudského trojúhelníku, dalšího vypečeného místa.

„Zemské pevné znamení Býka se rozkládá na území převážné zeleně města. Vládkyní tohoto znamení je planeta Venuše – jitřenka, která symbolizuje lásku, krásu, umělecké cítění, kulturu, ale také úrodu, estetiku a bohatství.“

- Petr Messany

Poloha

Zeleň leží v Tichém oceánu, poblíž Galapág.

Nerostné bohatství

Nasvícená bublina v noci.

Zeleň má bohatá naleziště nejrůznějších látek, například poloniových a rtuťových rud. Známá jsou i všemženová pole, která při neopatrném zacházení vybuchují. V malém množství se zde vyskytuje i prdelit. Při pobřeží jsou také podivné otvory, ze kterých vyvěrají mýdlové bubliny. Jejich původ není dosud zcela objasněný.

Příroda

Ve skalnatém prostředí zeleňských ostrovů se vyskytuje nepřeberné množství rostlin i živočichů.

Rostlinstvo

Zeleň je pokrytá převážně travnatými skálami, které občas přecházejí v lesostep. Ve vnitrozemí se také nacházejí vzácná rašeliniště s podivnými býložravými masožravými rostlinami.

Semeno mamutího stromu, které sem zanesli vědci z pokusných důvodů, zde nevzklíčilo, což naštěstí zabranilo velké pohromě. Rychle se vyvíjí a vědci by se jistě na všechno ihned vykašlali a odjeli by.

Živočichové

Unavená býložravá kňáva odpočívá v hrbolatém travnatém porostu v lese.

Kňáva (lesní) býložravá je zeleňský poddruh kňávy lesní, je převážně býložravá, podobně jako medvědi. Příležitostně se živí i zdechlinami a včelím medem. Je mírumilovná a plachá.

Tato lebka kočky sloní je dochovaná právě ze Zeleně.

Kočka (sloní) bezchobotá se ráda sluní na všudypřítomných hnědočervených kamenech. Jde o častého zeleňského živočicha, ač je na jiných místech zeměkoule velmi vzácná. Chobot, příznačný znak těchto koček, je u tohoto poddruhu zakrnělý.

Prasopes divoký tvoří složité smečky. Její členové se sdružují za snazším sběrem léčivých bylin. Nepodobají se příliš prasopsu domácímu.

Mezi další pozoruhodné živočichy patří dvounohý kůň, který spolu se sloní kočkou vládne Zeleni. Velkou část zvířeny tvoří endemity. Také se objevují příšery, například stromové chobotnice nebo pravěcí živočichové.

Původ

Sopečný původ

Skalnaté pobřežní ostrůvky sopečného původu.

Zeleň mohla vzniknout výbuchem pomořské sopky, podobně jako islandský ostrov Suertsey. Láva začala tuhnout a postupně se na ni nabalovaly další horniny, až ostrovy vypadaly jako dnes. Podstatný nedostatek této domněnky je, že není doplněná žádnými hmatatelnými důkazy.

Boží původ

Zeleň byla možná stvořena Bohem, protože pravidelnost Zeleňského šestiúhelníka by byla jen těžko náhodná. Tato domněnka není naštěstí braná jako správná jen díky tomu, že samotná existence Boha nebyla doposud uspokojivě prokázána.

Obyvatelstvo

Lidé doposud Zeleň neosídlili, nepočítají-li se mezi obyvatelstvo kostry mrtvých poustevníků a námořníků (námořníci jsou pochopitelně mrtví také).

Zeleňský šestiúhelník

Všemžen nepomohl.

Neonové světlo ozařuje moře v Zeleňském šestiúhelníku. Na popředí je obrazovka nefunkčního radaru.

Podrobnější údaje naleznete v článku Zeleňský šestiúhelník.

Zeleňský šestiúhelník Šestiúhelník je oblast ohraničená stranami šestiúhelníka s vrcholy ve středech šesti největších zeleňských ostrovů. Strany i vnitřní úhly jsou shodné, jde o pravidelný mnohoúhelník. Námořníci a rybáři (velmi podivné, že rybáři jezdí až do takových končin) vyprávějí, že jakmile vplují do Zeleňského šestiúhelníku, zahalí je hustá mlha a viditelnost rychle klesne. Ani neonové svítilny nerozjasní prostor okolo lodi. Radiolokátor přestává pracovat. Následně se objevují nejrůznější příšery (na jejich vzhledu se však často neshodnou ani námořníci téže lodi). Občas se loď potopí kvůli obrovským bublinám. (Tehdy nepomůže ani všemžen.)

„

Jednou nám velitelé přikázali, abychom pluli přímo ke Státům. Ale abychom dopluli přímo ke Státům, museli bychom protnout Zeleňský šestiúhelník, noční můru každého správného námořníka. Ale hlavní velitel se zamkl a ostatní to udělali také, když uviděli náš tázavý výraz. Nedalo se nic dělat, rozkaz je rozkaz, i když je vysloveně hloupý. Brzy jsme se dostali k hranicím Šestiúhelníka. Nic se však nestalo, což nám přišlo nadmíru podivné. Až za několik vteřin se začal objevovat zákal. Po chvíli přešel v mlhu, ale dříve než nás zahalila úplně, jsem zahlédl obrovskou bublinu, která se směrem k hladině ještě zvětšovala. Mířila přímo k naší lodi. Pak jsme se prohoupli a uviděli jsme hejna děsivých stvůr. Kormidelník nás však uklidňoval, že jde o žraloky, mořské ďasy, chobotnice a další obvyklé obyvatele hlubin. Hlubin! Spustila se na nás obrovská vlna, ale nebyla to vlna, to byla voda nad námi. Byli jsme uvězněni v bublině plynu a klesali jsme níže a níže k abysálu. Nemusel jsem si dlouho uvědomovat, že naše loď není ponorka a když už, tak na věčné časy. Bublina se pomalu smršťovala a zdálo se nám, že brzy zkapalní. V tom se konečně kapitán vypotácel z kabiny, opojený pivem. Po delším obhlížení uvědoměle pronesl památná slova, která dodnes v našich uších mile zvoní: Edisonův stroj, zapněte Edisonův stroj. Bublina, která nás dosud věznila se rozplynula v tisíce drobných bublinek, jako v upoutávce na Telefóniku O2. Bylo to tak dojemné, každého z nás naplnil nepopsatelný hřejivý pocit štěstí. Ale kormidelník, kterého nikdy nic nedojme, na nás odměřeným hlasem zavolal: Potápíme se. Když jsme mu odvětili, že nejde o žádnou novinku, uvědomili jsme si, že jsme namydlení do nejnižšího tření. Díky bublině jsme alespoň sestupovali pomalu. Ale měli jsme štěstí. Narazili jsme na horký pramen, který nás bleskově vymrštil k hladině. Pluli jsme dále... —Z deníku lodi Necyklopedie

“

Nadpřirozené místo?

Jeden člen Vesmírných lidí se nechal slyšet, že Aštar Šeran drží nad Zelení ochrannou moc.

V zeleňské oblasti je hlášeno více nadpřirozených jevů, než kdekoli jinde na Zemi (dokonce i na Marsu). Ural 2 a Elektronika 666 usilovně pracují na vyřešení úlohy, zda jde o prvočíslo. Patrně ano, u tolika nadpřirozených věcí by bylo spíše divné, kdyby tomu tak nebylo.

Mnoho lodí se ze Zeleně vůbec nedostalo, mnoho se jich potopilo. Jsou hlášeny tisíce případů sirén a dalších příšer. Na nebi se prý objevují nejrůznější znamení (velmi podivné, když je zamlženo). Některé zprávy si protiřečí, na jiných není ani zbla pravdy.

Nadpřirozeně hloupé názvy

Protože je Zeleň tajemná a je na ní hlášeno mnoho nadpřirozených jevů, vymyslili různí lidé nejrůznější hloupé názvy, které dávají tajemno najevo.

• Ostrovy nadpřirozena
• Ostrovy Aštara Šerana
• Šeranovy ostrovy
• Nadpřirozeň
• Paranormální polygon
• Propast času
• Tajemno
• MPAŠ [empaš] (Mystická příroda Aštara Šerana)
• a další...

Svatá válka o ovládnutí Zeleně

Pokus ovládnout Zeleň pomocí trojice bojových šalin zhatily pasoucí se krávy.

Zeleň je zcela svobodná, nenáleží žádné zemi, sama však také žádnou zemí není. Tento jev se nazývá bezzezmí.

Země se dosud nedohodly, komu bude Zeleň patřit, vlastně komu nebude patřit, protože o ni téměř nikdo nestojí. Snahy Moravstánu o ovládnutí však probudily českou pýchu, protože přeci nebude mít Moravstán něco, co my ne a tak mu v tom brání. Spojené státy se z mocenských důvodů do boje také zapojily, až vyústily ve válku, označovanou jako Svatá válka o ovládnutí Zeleně. Nikdo však doposud nepoužil vojenské síly k obsazení ostrova, jen snad Moravská osvobozenecká armáda udělala trapný pokus, který skončil nedostatkem sucharů a vzpourou otroků.

Související články

• Zeleňský šestiúhelník
• Atlantida
• Brněnská Přehrada