Hudební teorie
„Ale no tak, pánové. Tohle není raketová věda.“
- učitel na konzervatoři
Hudební teorie je věda tak těžká, že vedle ní je kvantová mechanika leporelo pro malé děti. Proto jí tu vysvětlíme tak, aby to pochopil i ten největší idiot.
| Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Hudební teorie na české Wikipedii. |  |
Historicky velcí hudebníci hráli vždycky zpaměti a tak, jak to zrovna slyšeli. Jmenujme například Beethovena nebo Smetanu. Ovšem s rozmachem matematiky a ostatních exaktních věd se to celé zvrtlo a matematická lobby začala dělat ze zábavného oboru exaktní vědu. Tím z hudby zmizela veškerá radost a proto vznikla vážná hudba, Emo bandy a kapela Chinaski.
Nicméně když už k tomu přecijen došlo, uveďme si nejdůležitější součásti hudební teorie, abychom neumřeli blbí.
Noty[editovat | editovat zdroj]
Tak jako normální lidi zapisují řeč písmenkama, asiati rozsypaným čajem a staří Sumerové dlátem do šutru - šmidlalové musí mít něco extra a proto si nalinkovali sešity a kreslí tam hieroglyfy, které se zovou noty. Uvádí je houslový klíč (zřídkakdy basový nebo kastanětový). Klíč nejenže odemyká celý zápis, ale slouží i jako uvaděč, protože uvádí herce na nástroj do obrazu. Obrazu se říká takt a bohužel se nejedná o žádnou prasárnu.
Noty rozlišujeme následovně:
- nulová
- celá
- půlová
- čtvrťová
- osminová
- šestnáctinová
- dvaatřicetinová
- čtyřiašedesátinová
- stodvacetiosminová
- dvestěpadesátišestinová
Jak vidno, jedná se o reverzní binární zápis, což sice potěšilo programátory, ale nepotěšilo všechny, co umí počítat jen na prstech. Zároveň se ovšem jedná o mocný krok k digitalizaci hudby, takže až to tady Skynet ovládne, každý Terminátor bude moci při likvidaci lidí hrát hudbu ve správném tempu a celé to vyhlazení lidstva tak dostane zábavnější charakter.
Tóny[editovat | editovat zdroj]
Jednotlivé tóny jsou, jak se na správný binární zápis sluší a patří, rozděleny na oktety, kterým se říká oktávy[1]. Tóny jsou A, B, C, D, E, F a G, tedy 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 16 v rozšířeném oktetovém zápisu. Anarchisté a excentričtí uživatelé strunných nástrojů ovšem stále používají klasickou Do-Re-Mi-Fa-So-La-Si stupnici, která je sice správnější, leč používá dvoubajtový zápis a tudíž jde proti všem pokrokovým principům komprese informací.
Pokud jste se zarazili, že v oktávě je jen sedm tónů - gratulujeme. V oboru tónografie totiž nastal okolo roku 2000 masivní zlom, když byl ze stupnice vyjmut tón Chrš (tedy 17). Oficiální zdůvodnění je, že týden má sedm dnů, nejslabší pitelné pivo je sedmička, na mohsově stupnici tvrdosti je na sedmém místě křemen a menstruace trvá cirka sedm dnů, které musí muž prostě nějak přežít. Od té doby slouží osmý bit jako parita a proto se nepoužívá vůbec. Respektive se jím vyplňuje prázdné místo, kdy má nástroj držet strunu a být chvilku zticha.
Dynamika[editovat | editovat zdroj]
Dynamika určuje razanci tónů, tedy sílu úderu do klávesnice klapkobřinkostroje. Pro fanoušky střelných zbraní - jak moc prachu je v nábojnici. Pro majitele dětí - jak moc robátko tou vařečkou jebe do obráceného hrnce.
I v razanci byly pokusy o sjednocení názvosloví. K tomuto účelu bylo svoláno roku 1782 do Říma sympozium všech hudebníků, kteří něco znamenali. Z úsporných důvodů byly pozvánky poslány e-mailem a po Itálii holubem. Vzhledem k přibalené reklamě produktu na podporu erekce nepřekvapí, že to všem spadlo do spamu a dorazili jen místní a jeden zabloudivší potulný šumař z Horních Uher, který si myslel, že hledají ladiče pian. Nicméně sympozium se jednomyslně shodlo na následující škále (čobol neměl potuchy, pro co hlasuje):
- pianissimo - velmi slabě. Vzduchovka, slabší flobertka. Dítě šimrá hrnec mašlovačkou. Roztomilé.
- piano - slabě. Flobertka, člověk vnímá, ale neleká se. Dítě se pokouší mašlovačkou tlouct do hrnce. Otočíte se.
- mezzopiano (mp) – méně slabě. Makarov, čezeta. Dítě objevilo kouzlo šlehací metly. Obyčejní lidé protáčejí oči jako Hurvínek.
- mezzoforte (mƒ) – více silně. Samopal vzor 58, případně ruské zákopové koště Špagin PPŠ-41. Do dna hrnce poctivě jebe vařečka. Nečekáte-li to, zácpa je vmžiku pryč.
- forte - silně, metalové trylky. A10 Warthog v akci. Dítě shodilo bowlingovou kouli po schodech z osmého patra. Tiky, křeče, bolest hlavy, kynedril.
- fortissimo - velmi silně, vášnivé tóny tak typické pro maďarský čardáš. Výbuch dynamitu ve vápencovém lomu. Dítě uvolnilo výtah v jedenáctém patře. Krvácení z uší, mžitky před očima, zvracení. Půl kila rozdrceného brufenu zapité Red bullem.
Postupem času a s rozvojem moderních stylů hudby se přidaly ještě následující:
- sportissimo - atleticky - typicky vrh oštěpem, koulí, kladivem nebo odpal míčku na tenise. Snadno rozeznatelné podle silného heknutí na konci.
- pizzicato - pičoviny. Justin Bieber, kapela Kryštof a Lunetic.
- lubricanto - oplodňováky. Elvis Presley, Karel Gott, Pepík Zíma. Vláčný maďarský tanec "mrdáš"
