Sovětský svaz

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Rusko.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

„Ptali jsme se dnes chlapíka jak dlouho už tu silnici staví. Čekali jsme odpověď v jednotkách let a on s nejsprostším ruským slovem na adresu stavitelů vyhrkl, že už čtyřicet let! A prý to už i Němci financovali a stále nic.“

- Nalezeno na internetu

„SSSR se sesere“

- Egon Bondy

„Stalin sere samou rýži.“

- Anonym

„Ani krok zpět.“

- Rozkaz 227 Lidového komisariátu obrany

„Stalin si jde po chodbě, malíř visí na skobě“

- Pavlik Morozov

Proletáři všech zemí spojte se !

Géniové světové revoluce Marx, Engels, Lenin, Stalin a Mao
tento článek využijí k porážce buržoazie a nastolení diktatury proletariátu!

Sovětský svaz (CCCP, nesprávně v azbuce a gruzínštině SSSR - Sláva stupidním santusáckým rusům) je země velkých úspěchů a velkých možností. Aktuálním vůdcem je nezletilý obyvatel brna který ho vydražil za 2 kyselé žížalky. Zabírá 1/6 obyvatelné souše (+ další 1/42 souše je okupovaná, 1/23 pod vlivem Sovětského svazu, 1/15 obdivuje Sovětský svaz a cca 5/6 Sovětský svaz nenávidí).

Země funguje na velmi jednoduchém principu - Všichni lidé jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější a jiní jsou si nejrovnější. Díky tomu se daří v zemi prakticky všem odvětvím lidské činnosti, jako například výrobě samochodů, samoletů a ikarusům podobných vozidel (zdůrazňujeme, že se nejedná o automobily, letadla či autobusy ale o jejich parodie či náhražky), dobývání kamene, ropy, titanu a vesmíru. Významné je také zemědělství; neustále se například rozšířují pole do oblastí pouští a hor (nejnovější sovětská technika umožňuje za pomoci počítačů Elektronika 666 a Ural 2 pěstování pšenice na horských ledovcích v Pamiru). Úspěchy sovětského strojírenství stojí vůbec za zmínku. Sověti mají velmi v oblibě kladiva a srpy, protože s nimi jde dobře někoho bacit po hlavě. Je to také důvod proč mají tyto nástroje na vlajce.

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Úředním jazykem SSSR je ruština, následuje ukrajinština, běloruština, lotyšština, estonština, litevština, finština, zločinština, gulažština, gulášština, němečtina (pouze východní), němčina (pouze východní), vespidaiština, asyrština, akkadština, hebrejština, arménština, ázerbajdžánština, tatarština, gomulština, gruzínština, kaliningradština, kazašština, kyrgyzština, kruciánština, kečuánština, kečupština, uzbečtina, turkmenština, karazština, abcházština, adygejština, altajština, baškirština, burjatština, čuvaština, udmurština, severodagestánský znakový jazyk, jihodagestánský znakový jazyk, čečenská ruština, čečenská arabština, tuvinština, bajkalština, čitština, severočínský dialekt mandžuštiny, amurština, volokamština, krymština, tatarská krymština, krymská tatarština, severní osetínština, rasputínština, moldavština, severomoldavská rumunština a cca dalších 9 800.
Naopak obvykle se nedomluvíte angličtinou, rakousštinou, západní němčinou, severoameričštinou, kanadštinou, kannadštinou a dalšími imperialistickými jazyky.

Ukázka ruských národních písní[editovat | editovat zdroj]

V národních písních je skryt nejvlastnější duch ruského národa:

Na běregu ržeky Vólgy

lěží Nasťa nagatá

na ní lěéží Stěnka Razin

vědle lěéží gaťatá

Nebo:

Ýšla Nína, yšla do kravína,

záchatěélo se jej malaká.

Chýtla býka-a chytla za pytlíka,

dáj mi býček, daj mi malaká.

Osobní zkušenosti ze Sovětského svazu[editovat | editovat zdroj]

Hrdinná sovětská soudružka pohraničnice stojí na stráži míru a socialismu. (Kolik stojí taková fotka v SSSR? 12 let.)

Jediné pravdivé tvrzení je pouze to, že SSSR je velký. Ostatně slovo velký je zde hojně používané, (v ruštině bolšoj). Velké je zde opravdu vše, počínaje vzdálenostmi, přes VŘSR, velké učitele Lenina a Stalina,mikročipy dokonce i vši jsou velké jako jablka a trpaslíci jsou největší na světě. Ale jako vše i toto je relativní a často platí opak, na to pozor. Řekne-li například Rus, že je něco nedaleko, pak musí počítat našinec se vzdáleností od 350 km výše. Zvláště na časové údaje je třeba dávat obzvláště pozor. Minútočka je údaj čítající řadu hodin až dnů, někdy měsíců. Protože v SSSR je všechno velké, tedy i pokrok, je nutno si při návštěvě této země posunout hodinky o dvě hodiny vpřed a myšlení minimálně o čtyřicet let dozadu.

Dopravní síť dosahuje na kilometry impozantní velikosti, ovšem pozor, v poměru k rozloze země je naprosto nedostatečná. Konečně o tom se přesvědčil již Wehrmacht při své exkurzi do této země. Vlaky pravda jezdí, samosebou existují i jízdní řády, ale ty jsou zhusta pouze orientační, více méně oznamují cestujícímu, že vlak po této trati jezdí, potom už je to na něm. Cestování není vůbec snadné. Zájemce o cestu musí požádat místní úřady o bumažku, tedy povolení k cestě někam dále, než do sousední vsi. Ještě že lidé jsou družní a přátelští, pokud vlak jede a je dostatek vodky a nějakých potravin, na nějakém pohodlí přece nezáleží.

Opravy silnic, pokud tyto existují (zvláště na venkově spíše ne) probíhají velmi netradičním způsobem. Při opravě cest okresního typu přijede nejprve náklaďák a nejlépe doprostřed cesty vysype fůru snad drobného štěrku, nebo co to je. Za minútočku (viz výše) je místo osazeno cedulí s upozorněním, že zde probíhá geněralnyj remont. Opět minútočku a dostaví se pracovní četa ženských a Romů, vyzbrojená rýči, kýbly a dvoukolákem s térem (pozor nezaměňovat s asfaltem). Samosebou se rozumí, že pracovnímu kolektivu velí muž, ten nepracuje, pouze dohlíží. Následuje ruční roznos téru do děr a jejich zasypávání již dříve přivezeným materiálem, jeho udupáním a je hotovo. Dlužno podotknout, že měsíce přivezený zásypový materiál je již dávno rozježděn a uježděn, takže se velmi špatně nabírá. Pracuje se pokud brigadýrovi nedojde vodka nebo papirosy. Jakmile se práce jednou přeruší, pracuje se zase až za minútočku, nebo taky už nikdy, je totiž třeba přejít na jiný havarijní úsek, který je samozřejmě nedaleko. Opravy železničních tratí probíhají obdobně, pouze s malým rozdílem. Kromě žen zde někdy pracují i trestanci, ovšem pouze jako strojníci výtečných sovětských strojů (ženská nemá tu sílu to ovládat).

Snad tato malá ukázka aspoň částečně osvětlí, jak se zmýlil soudruh Julius Fučík ve svém výtečném oslavném díle "V zemi, kde zítra znamená včera". Asi to bylo vodkou (je známo, že náš drahý soudruh Julek byl opilec), ale zmýlil se v pořadí slov v názvu. Správně má být "V zemi, kde včera znamená zítra".

Sovětská hymna[editovat | editovat zdroj]

Vlajka evropské části SSSR.

Zvuková nahrávka

V ruském jazyku

Hudba: A. V. Alexandrov
Slova: S. V. Michalkov a G. G. El-Registan
Český překlad: Jiři Taufer

1.
Kol Rusi veliké teď republik volných
zní jednotný navěky svobodný hlas.
To z národů vůle je svaz nerozborný.
Ať žije náš mohutný Sovětský svaz!

Sláva Ti otčino, ty naše svobodná,
v ní družby národů opora tkví!
Ať prapor sovětů, ať prapor lidový
nás od vítězství vede k vítězství.
2.
Kdys volnost jak slunce nám zářila v dáli,
k ní velký Lenin nás bouřemi veď;
a věrnosti lidu vždy nás učil Stalin,
nás učil jít v práci i hrdinství vpřed.

Sláva Tobě, otčino...
3.
Nám armáda rostla za bitevních hřmění
a vetřelce podlé my smeteme z cest!
Boj náš řeší úděl celých pokolení,
chcem k slávě svou velikou otčinu vést.

Sláva Tobě, otčino...