Vyškov
Vyš(u)kov | |
---|---|
základní data | |
status: | gumákov |
kraj: | Jihomoravstán |
okres: | Vyš(u)kov |
historická země: | Moravstán |
katastrální výměra: | tajné km² |
obyvatel: | 21741 (všechno vojáci) |
zeměpisná šířka: | 49° 16’ 12’’ |
zeměpisná délka: | 16° 59’ 35’’ |
nadmořská výška: | tajné m |
PSČ: | tajné |
adresa úřadu: | Náměstí vyškovských povalečů 1a |
starosta: | armádní generál JUDr. Alexej Čepička |
„Máme školení. Ve Vyškově. Až do pátku.“
- Policejní náčelník v Kameňákově Pepa Novák své manželce po příchodu z práce domů
„Merci Vyškovu“
- Napoleon o Vyškovu, zjevně dobře naladěný po oslavě vítězství u Slavkova
- - stalo se součástí francouzštiny, lety však zkomoleno do dnešního Merci beaucoup - čti Mersi voku. Podobnost s "Vyškovu" jasně zřetelná
„Vyškov padl? Tak to mě celkem otrávilo.“
- Adolf Hitler o Vyškovu s prstem na spoušti a odhazující ampulku kyanidu
Vyšukov je městečko velikosti dlážděné podlahy jednopokojového bytu, na soutoku potoka Haná (dnes spíše Chcaná) a té druhé smradlavé stoky, co pramení někde za plotem rostěnického kolchozu (ne, zatím ještě nepatří Rossu Hedvíčkovi, ač by k tomu jméno mohlo svádět). Proto je také Vyšukov znám pod veršem VYŠKOV, HANÁ, PRDEL ZAKOPANÁ
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město je starší než karbon, silur, devon a perm dohromady. Lidé zde žijící jsou zajímavou směskou brněnských Němců, syrečkářů od Holomóca a ti nejkvalitnější jedinci jsou navíc stříknuti francouzskou krví - toto tzv. došlechtění proběhlo za dlouhých zimních večerů léta páně 1805 v rámci Projektu Austerlitz (rakousky Die Austerlitz Mlatte, francouzsky Mérdamé vchudé, rusky Kdě Geněral Slavkóv?).
Město (t.č. správní středisko vyškovské oblasti v Katolické AO) získalo svou nesmrtelnost dne 30. 4. 1945, kdy de facto rozhodlo o konci druhé světové války. Ten den byl Vyškov dejme tomu osvobozen Rudou armádou, která do Vyškova ani nedorazila, v čehož přímém důsledku spáchal Adolf Hitler sebevraždu.
Rossovy stopy[editovat | editovat zdroj]
Vyškov mohl dále vstoupit do širšího podvědomí díky záměru Rosse Hedvíčka vybudovat zde metro - jakožto v druhém městě Moravistánu. Hedvíček, zhrzen odmítnutím jeho projektu nedalekým Brnem (v Brně už prostě jedno metro bylo) hodlal investovat výnosy ze svých amerických společností do vybudování velkolepého projektu Vykomet (Vyškov - Kojetín - metro). Toto metro mělo spojovat Vyškov (stanice "Rostislavova") s jeho rodným Kojetínem (stanice "Kojetín", kupodivu). Po vyhodnocení průzkumu veřejného mínění Hedvíček, šokován zjištěním, že lidé odmítají jezdit z "jedné řitě" (zřejmě míněn Vyškov, bez záruky) do "ještě větší řitě" (pravděpodobně Kojetín), alespoň vložil peníze do brněnského spolku bruslařů opírajících se o křivé dřevěné hole, dnes známým jako Kometa. Zde si všimněte, že oproti Vykometu jsou vypuštěna první dvě písmena - zjevná msta Vyškovu.
Pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]
Další pozoruhodností je, že ve Vyškově se vaří pivo. Ještě pozoruhodnější je fakt, že toto pivo nebylo zařazeno do necyklopedické kategorie „nejhorší piva“, což dává alespoň minimální naději, že při čištění skvrny na koberci vyškovskou desítkou nezmizne koberec celý. Momentálně Vyškovské pivo Vyškovský patok bojuje v soutěži Nejlepší čistící prostředek na WC
Několik desetiletí se Vyškovští chlubili, že jejich město je rodištěm Klementa Gottwalda. V poslední době se snaží přestírat, že se narodil v Dědicích. Je ovšem více než sporné, zda jim tento úhybný manévr může nějak pomoci. Obratem k lepšímu má být camouflage v podobě otevření prodejny Rossmann a mediální masáži zviditelňující podnik Rostex (bývalý Sandrik). Obé se zjevným úmyslem přebít kult Klémy kultem Rosse (ne toho ze seriálu Přátelé).
Místní čutálisti udělali z Vyškova po Brnu, Jihlavě, Znojmu a Blansku 5. město jižního Moravstánu, co postoupilo do 2. MoravskoSlizskočeský ligy (Drnovice a Ratíškovice tam byly taky, ale nejsou to města).