Říčany
| Říčany u Prahy | |
|---|---|
 | |
|
| |
| základní data | |
| status: | (ne)šťastně rozvedený s matkou měst |
| kraj: | Středočeský kraj |
| okres: | Praha - Východ |
| historická země: | Česká říše |
| katastrální výměra: | Větší, než si myslíte!! Nekonečno km² |
| obyvatel: | odhadem 14 749, z toho 666 střízlivých |
| zeměpisná šířka: | 49°59′30″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 14°39′16″ v. d. |
| nadmořská výška: | 341 m |
| PSČ: | 251 01 |
| adresa úřadu: | Městský úřad Píčany
Masarykovo náměstí 53 |
| starosta: | |
| Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Říčany na české Wikipedii. |  |
Říčany (správněji Píčany, něm.Ritschan, nechť si každý domyslí, co tyto názvy mohou znamenat) je město ve Středočeském kraji, v okrese Prágl-východ asi 6 kilometrů od tehovské sopky. Obyvatelé se nedají spočítat, jelikož zde působí jakési silové pole, které má vliv na pošťáka, který roznáší sčítací lístky a ty se vždy neznámo kam ztratí. Další pokusy jsou vždy marné...
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Říčanech se datuje roku 1289 (-všimněte si, že se jedná o prvočíslo). Je však pravdou, že osídlení této oblasti se datuje již od mladší doby kamenné. První slovanské sídliště, které se rozkládalo přibližně na území dnešních Říčan, bylo zničeno erupcí nedaleké sopky Tehov. Celkově má město velice pestrou historii. Velice často zde docházelo k šarvátkám mezi radikálními husity a potulnými opilci. Bylo proto třeba zde založit továrnu na rvačkostřihače. Od výše zmíněného roku 1289 probíhá výroba těchto nástrojů a v souvislosti s ní i osídlování této neblaze proslulé krajiny.
Prvním důležitým vládcem města byl rakouský vévoda Ritschanmann, po kterém bylo místo přejmenováno z Prágl Sűd Stadt (přetím se totiž plánovalo připojení k Práglu za doby rakouských panovníků, nyní se tak v českém znění jmenuje jiná část Práglu nedaleko Říčan). Ritschanmann se narodil v rakouském městě Graz (jako vzpomínku na něj tam jezdí české RailJety a nekončí už ve Vídni), odtamtuď byl ale vyhnán kvůli sporům o právech výroby knedlíků, protože jiný vévoda z Grazu, který také vyráběl knedlíky, měl větší oblíbenost u městské rady a chtěl se zbavit konkurenta.
Čechy zrovna byly v knedlíkové nouzi, a tak pozvaly Ritschanmanna do Práglu Sűd Stadt, kde měl vyrábět svoje knedlíky. Ritschanmann pozvání přijal a postavil nyní již světoznámou říčanskou knedlíkárnu. Obyvatelům České říše a hlavě Práglu Sűd Stadt jeho knedlíky tak chutnaly, že si ho obyvatelé Práglu Sűd Stadt zvolili za svého vládce. Udělal plno reforem, především nechal přejmenovat město na Ritschan; dále nechal postavit silnici mezi Ritschanem a Práglem s retardéry; naplánoval, kudy povede železiční trať, ještě předtím než ji Jára Cimrman vynalezl; nechal postavit útočiště pro prasopsy (nyní se to jmenuje park Antonína Švehly a slouží to spíše jako útočiště pro bezďáky); také postavil slavné gymnázium pro hloupé (ovšemže pro hloupé učitele, nikoli žáky), postavil i svoje honosné sídlo Říčanský hrad (nyní je to zřícenina, protože na Ritschan(y) zaútočil daný vévoda z Grazu a zničil celý hrad - zde se opět ukazuje nezájem obyvatel sídliště o tuto kulturní památku). V této bitvě sám Ritschanmann padl, neboť když spěchal pro pomoc do Práglu, zpomalily ho retardéry a Grazský vévoda ho dostihl a sám skolil. To byl ostatně důvod pro Čechy se odtrhnout později od Rakouska.
S ohledem na výše popsaný příběh a s přihlédnutím k faktu, že většinou bitvy vyhrávali pražští husité "Arogantálové", uvažovalo se o násilné (rozuměj vojenské) anexi ve prospěch blízkého města, aby se z Říčan stala alespoň městská část - prostředky by na to byly a po posledním rozšíření Prahy poslední pražské budovy dosahovaly k prvním říčanským panelákům. Připojení k Cajzlům se však vzhledem k touze Říčan po vlastním metru místo toho pražského nechystá.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Kromě husté sítě zacpaných silnic, je v Říčanech velmi oblíbená i železniční doprava. Přes Říčany vede trať 221. Jsou na ní nasazovány jednotky řady 471. Dříve jejich funkci zastupovaly jednotky řady 451, které však díky své vysoké oblíbenosti musely být z provozu staženy. Každý den se totiž na nádražích tvořily fronty lidí, kteří se touto jednotkou chtěli projet. Občas se zde objeví i jiné zatravňovače. Autobusovou dopravu zde zajišťují i nějaké ty ostatky dopravců.
O výstavbě Říčanského metra se uvažuje již dnes, začátek jeho výstavby se plánuje k 2.2.2222, ve 22:22:22. Mělo by vést z Masarykova náměstí přes nádraží do městské knedlíkárny u největší základní školy v Říčanech. Trakce by měla být motorová, převládat by v provozu měla jednotka řady 814M, klasická 814 s úpravou pro podzemní provoz metra.
Vodstvo a příroda[editovat | editovat zdroj]
Říčany protéká Říčanský potok a Rokytka. Nacházejí se zde také rybníky Marvánek, Mlýnský rybník a přírodní koupaliště Jureček. Kdysi se zde tradovalo, že v Říčanských lesích žije vzácná stromová chobotnice. Nakonec se však ukázalo, že se díky její schopnosti barvozměny jednalo pouze o pneumatiku, visící na stromě.
Starosta také tvrdí, že se zde nachází les, ale odborným názvem je smetiště.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- zřícenina hradu, kde v 15. století bydlel slavný rakouský vévoda Ritschanmann, který postavil první silnici mezi Říčany a Práglem, kde se také jako první v Habsburské monarchii nacházely retardéry pro bezdůvodné zpomalení dopravy
- náměstí s kostelem svatého Petra a Pavla, nejenom to je místo s městským úřadem, ale každý víkend se zde pořádají trhy, kam chodí cikáni úspěšně prodávat svoje produkty místním důchodcům
- park Antonína Švehly: tato důležitá městská část čítá podle nepovedených sčítání přibližně 6 bezďáků a možná i nějakého prasopsa
- Gymnázium Říčany s dotacemi od EU pro podporu hloupnutí
