Black Death
Black Death, česky Černá Smrt, je nejslavnější black metalová kapela 14. století. S různě dlouhými odmlkami promlouvala do kulturního života až do století osmnáctého, kdy ji zcela vytlačila dechovka, techno a cholera.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Naprostá většina historicky významných kapel vznikla v garáži. Bohužel, v Kyrgyzstánu na počátku 14. století garáže nestavěli a své dopravní prostředky parkovali normálně ve chlévě. Kapele to tehdy přišlo cajk, protože v podobných podmínkách začínali i takové ikony hudebního nebe jako byl Karel Gott, Elvis Presley nebo Ježíš Kristus. Z kapel jmenujme zcela náhodně Sepulturu, která ovšem kolem sebe měla trochu méně bordelu a Nirvanu, která toho bordelu měla zase víc.
Zakládající členové kapely si vždy zakládali na svém soukromí a tak, stejně jako např. skupiny Slipknot, Lordi nebo 31 pluk radiační chemické a biologické ochrany, vystupovali zásadně v maskách. Pravá jména se nepodařilo odhalit ani při příležitosti debutového vystoupení 1330 v Číně, kde si vyzkoušeli reakci publika. Kapela byla mladá, očekávání byla opatrná, ale úspěch měli obrovský - prakticky celá provincie Chu-pej jim brzy ležela u nohou a zprávy se začaly šířit po celé Říši Středu. Na nátlak publika musela kapela navštívit i přilehlé provincie a až poté se opatrně vrátit domů. Sláva a popularita se ovšem už nedala zastavit a brzy o Black Death mluvil úplně každý, kdo mluvit mohl. A i ti hluchoněmí si o Black Death znakovali v poklusu jako o život.
S úspěchem přišla i potřeba rozšířit řady hudebníků. Podle zápisků byl do kapely přizván i Dan Nekonečný, který měl účinkovat jako hráč na rumbakoule, ale ten z projektu brzy vycouval. Podle jeho vlastních slov proto, že v kapele nebyl dostatek prdelatých černošek a kapela nosila jen smutné barvy. Obecný konsenzus je ovšem na tom, že k radikálnímu rozhodnutí přispělo i to, že Danovi nebylo umožněno používání rryčného „R“.
| Chcete-li se pobavit, a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Black Death na české Wikipedii. |
První turné[editovat | editovat zdroj]
První pořádné turné pod názvem „Till Death do us part“ (v zemích mluvících normálním jazykem pak „Zážitek do konce života“) po Evropě a přilehlých oblastech zahájila kapela na jaře 1347. Narozdíl od dnešních koncertních šňůr, které jsou sotva půlroční záležitostí, tehdejší tours trvaly mnohem déle. Příčin bylo hned několik - absence parních koní a tradicionalistické lpění na těch, co jezdili na píci a také díky složité logistice souboru. Soubor čítal několik stovek lidí a mnoho nástrojů, z toho naprostá většina dřevěných, které museli cestovat odděleně kvůli nebezpečí požárů a červotoče. Součástí zájezdu byl i fraucimor, tedy groupies, skalní fanynky. Ty obstarávaly v místě propagaci a styk s veřejností. Díky jejich úsilí se věhlas kapely šířil do všech směrů rychleji než zaručené zprávy na Facebooku.
Kapela s doprovodným programem sklízela ovace úplně všude. Uveďme si seznam měst, kde měla obzvláště veliký úspěch:
- 1347 – Konstantinopol, Messina, Marseiles
- 1348 – Barcelona, Milán, Paříž
- 1349 – Vídeň, Kolín nad Rýnem, Londýn a Dublin
- 1350 – Hamburg, Krakow
Do zemí Koruny České, Moravské a i té zatrolené Slezské zavítala kapela až v roce 1357, protože Čechové neměli do té doby žádné koncertní haly. Na Bruntálsko kapela nezavítala vůbec kvůli obavám ze zubatých žab. V Chomutově dokonce odmítla hrát s tím, že si to místní lůza nezaslouží.
Proti kapele samozřejmě vystupovala zpátečnická katolická církev, která se spojila s místními vládami a snažila se novou vlnu zábavy zcela eliminovat. Našli se ale i vykukové, kteří si oblékli děsivé kostýmy a chodili dům od domu z občanů ducha nové vlny vyhánět. Moroví doktoři, jak se inkvizitorům říkalo, se obvykle pokoušeli nadšení pro kapelu vymítit kadidly a zapalováním různého sena. K této primitivní metodě nebyla alternativa, protože Kryštof Kolumbus ještě neobjevil Ameriku, pročež nebyl tabák a chrchelné elektrárny byly teprve v plánu, protože neměly povolení od ochránců přírody[1]. Existují domněnky, že se do kadidelnice dávalo čarovné bejlí Ponikelské báby™, takže to i mohlo mít nějaký reálný účinek a samotný exorcismus nemusel být až taková nuda.
Když se to felčarům nepovedlo, na dům namalovali vápnem kříž a šli smrdět s kadidelnicí jinam. Uklízecí četa poté dům zapálila, protože svoz odpadků byl drahý a kvůli tlakům na výkon na to nebyl čas. Navíc je prokázáno, že pohled do ohně uklidňuje[2]. Pokud se to lapiduchům podařilo, pořád ještě byla šance vyléčeného prohlásit za čaroděje nebo čarodějnici a tak se sudy se smůlou a dehtem nemusely vracet do skladu.
Ovšem předci slavných odhalovačů konspirací - Máni z prasečáku, Franty z hospody U želvy a seniorního počítačového nadšence Pepy z Děčína, úřadovali již tenkrát[3] a tak jim neuniklo ekonomické provázání Černé Smrti a náklady na zdravotnictví. Židovsko-klerofašistické celosvětové spiknutí bylo záhy odhaleno. Protože tehdejší zábavní průmysl byl v plenkách a Helenka Vondráčková nemohla vystupovat všude najednou, lidé začali pořádat pogromy, což byla oblíbená sportovní událost zahrnující běh, vidle a hořící pochodně. Je to dost podobné tradičním španělským běhům s býky - zde honili lidi volové. Jen jim následně sebrali majetky, peníze a život.
Druhé turné[editovat | editovat zdroj]
Po veleúspěšném turné si účinkující domluvili pauzu, což producenti neradi nesli, neboť vysychaly příjmy. Vzhledem k akutnímu nedostatku potřeby pogromů též stagnovaly příjmy do státní kasy a obyvatelé klesali na duchu. Naštěstí kapele začala přízeň publika chybět a tak se konal comeback. Z pohledu ekonomie se jednalo o prvotřídní marketingový majstrštyk. Ten trval prakticky až do osmnáctého století, kdy se kapela rozpadla kvůli oplétačkám s berňákem a farmaceutickou lobby.
- 1629 – Italské turné, tříletá záležitost. Epická událost.
- 1665 – Londýnský monstrkoncert, který trval prakticky skoro rok.
- 1679 – Vídeň. Jako památku na tento zážitek se rozmohlo stavění pamětních sloupů.
- 1680 – Morava a zbytek českých zemí. Je doloženo 100 tisíc fanoušků, kteří byli ochotni za kapelu položit život.
- 1713-1715 – Dvouletý spektákl, jen v Praze se zúčastnilo cca 12-13 000 obyvatel, tedy čtvrtina[4] populace. Důvod, proč je tak populární pohřeb žehem a hřbitovy od té doby mohou být i vícepatrové.
- 1720 – Marseilles. Ačkoli se zdálo, že místní zapomněli na předešlý koncert roku 1347, účast byla velmi hojná.
- 1771 – Moskva. 100 000 účastníků.
Posledním z významných vystoupení je rozlučka v Bukurešti roku 1813. Poté se kapela stáhla z veřejného života a na její existenci upozorňují jen některé lifestylové časopisy, lékařská periodika a fakt, že v Indii vystupuje Black Death revival kapela dodnes.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Na odkaz Black Death úspěšně navázaly různé kapely. Temnou stránku převzala britská kapela Black Sabbath s Ozzy Osbournem, Megadeath rozvinul metal do dnešní podoby. Vražednou část převzalo teroristické těleso Kryštof. V zapomnění neupadly ani nejslavnější verše, zejména metalové chrchlání. To se bezpečně prokázalo v období Covidu, kdy se na každého chrchlajícího dívalo zkrz prsty jako na smrt.
- ↑ Existovala jediná, elektrárna Mělník - EMĚ, pojmenovaná po Emě, ženě knížete Boleslava II. Pobožného. Ale ta fakt nestačila, byť se fakt snažila. Chuděra.
- ↑ Pokud to ovšem není váš barák, to pak má zcela jiné účinky.
- ↑ Jen neměli chudáci internety, takže si museli poznatky posílat pomocí balistických holubů či ústním předáním a těch lajků taky moc nebylo.
- ↑ Pro milovníky matematiky - 1/4, pro statistiky - 25 %, pro politiky - každý čtvrtý. Ovšem sluší se poznamenat, že to také znamená, že 3 čtvrtiny obyvatel se události neúčastnilo, případně jen povrchně. Pražáci jsou velmi nevděčný druh.