Brandejs Nadlabem - Stará Bolehlav

Brandejs Nadlabem - Stará Bolehlav
znak
základní data
status:	město
kraj:	Střevočeský
okres:	Prágl - východ
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	22,66 km²
obyvatel:	17 689
zeměpisná šířka:	50°11'22"
zeměpisná délka:	14°40'2"
nadmořská výška:	169 m
PSČ:	250 01
adresa úřadu:	Náměstí soudruha Masaryka
starosta:	Klement Gottwald

„Podiváme se, jak je Scotta daleko, a pak hopsa hejsa do Brandejsa!“

- Rudolf II.

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (též BnL-StB, německy Brandeis an der Elbe - Alt-Bunclau, správně Brandejs Nadlabem-Stará Bolehlav)

Charakteristika

Brandejs a Bolehlav jsou městskou federací, která při plném (avšak nesprávném) znění 'Brandýs nad Labem - Stará Boleslav', tvoří nejdelší název města v Bohemii.

Brandejs

Poloha

To nejkrásnější, co v Brandejse uvidíte, je výhled na Starou Bolehlav.

Brandejs Nadlabem leží na kopečku na levém břehu řeky Labe a jeho poloha, převyšující výškově Bolehlav o celých 5 metrů, určuje (podle Brandejsšťáků) jeho neoddiskutovatelnou nadřazenost vůči Staré Bolehlavi. (V infoboxu je ovšem uveden kompromisní, nikomu nestranící údaj o nadmořské výšce, konsenzuálně udávaný Českopedií a týkající se neobyvatelné hladiny Labe.)

V Brandejse se nachází velké množství zajímavých, architektonicky a esteticky vyvážených lokalit (útulné, zelení nenarušené panelové sídliště, s romantickými názvy ulic 'Jasanová', 'Lipová', 'Kaštanová', nebo úžasně splácaná podnikatelsko-barokní satelitní čtvrť Beverly-Hills-Spořilov, či sentimentálně laděná Průmyslová zóna). Nicméně, a v tom se shodují jak obyvatelé Brandejsa, tak Bolehlavi - to nejkrásnější, co Brandejs má, je ten nádherný výhled na Starou Bolehlav.

Zámek

V Brandejse stojí cosi jako zámek. Zatím ještě drží, i když jen tak tak. Mezi lešením, stavební sutí, a oprýskanými zdmi se zde za menší poplatek pořádají svatby a jiné adrenalinové sporty.

Vzdělání

Významným Brandejským produktem jsou členové pseudo-intelektuálské komunity, jež je výsledkem 'vzdělávacího' procesu z místního gymnaziálního ústavu. Pokud je rodičem do tohoto ústavu vložena jeho ratolest, navrátí se po několika letech obohacená o dovednosti bouchání do bubínku, kouření trávy a o zhruba dva až tři nové akordy na kytaru. Z těchto produktů se rekrutovali i členové domorodé zábavové kutálky 'Degénes', kteří obveselují již téměř 73 let své podobně mentálně nadané publikum hity typu 'Mám rád, spařené koule červené' a 'Komfrtebly Namp' od Pig Flojdů.

Praktičtější vzdělání zde nabízí snad už jen střední hnojárenské učiliště, kde se pilný student může výborně naučit přečerpávat fekál do cisterny.

Bolehlav

Bolehlav jako náboženské centrum

Přestože je Stará Bolehlav považována za náboženské centrum české země, je to nejpohanštější a nejvíc bezbožné místo v Čechách. Kromě nejrozšířenějšího ateismu je zde mimo jiné uctíváno pohanství, satanismus, voodoo a Aštar Šeranismus. Důvodem je pravděpodobně to, že jsou místní natolik otrávení celoročními davy žebrajících křesťanských poutníků, že raději zaujímají pozici pasivní rezistence. Cílem poutníků bývá zejména Václavský kostel a Marihuánský chrám, kde je uschováno Palladium země české. Jednou ročně, při svatováclavských slavnostech, je zde také vystavován kníže Václav. Tedy spíš to, co z něj zbylo.

Papež

Co čert nechtěl, v roce 2009 navštívil Bolehlav sám velký papež {{CURRENTPOPE}}.

Historie

Brandejs

Za Rudolfa

Oblíbená Rudolfova mlynářka již čeká na svůj večerní příděl poezie

Brandejs vznikl kolem 13. století spojením několika trhovnických osad, které lemovaly středověkou zemskou cestu, vedoucí z Práglu na sever. Podobu města získal Brandejs až v 16. století, když si jej oblíbil habsburský rod, zejména pak Rudolf II. Hlavním důvodem jeho sympatií byla zdejší mlynářka, kterou po večerech velmi rád navštěvoval a předčítal jí své básně. Jeho výmluvám, že jede do mlýna pro mouku, však jeho legitimní milenka, hraběnka Stradová, příliš nevěřila, zvlášť když se nad ránem vracel vždy jen s prázdným pytlem. Když se pak jednou vrátil nejen s prázdným pytlem, ale i se syflem, Stradová mu jeho výlety rázně zatrhla a odstěhovala ho zase zpátky do Práglu.

Po Rudolfovi

Rozmachu Brandejsa ale zabránit už nemohla, a tak se během vlády Habsburků změnila špinavá a smrdutá osada na vzkvétající, špinavé a smrduté město. Během této doby zde vyrostl mimo jiné zámek, pár kostelíků a katovna, důležitá to instituce pro nápravu nehodných občanů. Většina z toho ale stejně v 19. století vyhořela a tím skončila éra Brandejsa coby města, které by stálo za řeč.

Bolehlav

Počátek

První zmínky o hradišti v místech Staré Bolehlavi pocházejí z doby vlády Spyčihněva I. z konce devátého století. Tamější hradiště nedaleko Práglu sloužilo jako knížecí výletní destinace pro pěstování panských zálib, jako byl lov, závodění na koních a hromadné orgie. Ráz okolní krajiny, tvořený lesy, které se střídaly s loukami, přírodně ohraničený soutokem Labe a Jizery, později zdokonalený systémem hradeb, poskytoval dostatečné soukromí mimo oči zvědavců a byl bezpečným útočištěm pro provozování jakýchkoli z výše jmenovaných koníčků.

Outdoorové skupinové aktivity byly vždy oblíbenou kratochvílí Bolehlavských.

Václav

Nebýt toho, že zde byl roku 929 nebo 935 (zřejmě nešťastnou náhodou) k smrti upíchán český kníže Václav svým vlastním bratrem Boleslavem, žilo by městečko dál svým zhýralým životem, nikým nepovšimnuto.

Díky této události se dosud bezejmenné hradiště dostalo do povědomí a s orgiemi byl utrum. Odtud také pochází původní název města, Stará Bolehlav, protože když má stará bolehlav, tak je po zábavě. Netrvalo dlouho, a davy poutníků, které zde chtěly vzdát hold zemřelému Václavovi, brzy zaplavily město. Roku 1039 zde nechal kníže Řitislav I. nad místem této mučednické smrti postavit buziliku sv. Václava. Na jeho počest v útrobách Václavovy svatně vztyčil jeden sloup z tvrdého dovozového prdelitu vzhůru nohama, aby symbolicky připomínal hrdinskou smrt tohoto patrona české země.

Palladium země české

Aby toho nebylo málo, kolem roku 1160 jakýsi rolník, pracující na svém konopném poli, vyrýpnul poblíž ze země podivný obrázek ze zlata. Pod vidinou snadného zisku si ho vzal domů, aby druhý den zjistil, že obrázek zmizel. Objevil se opět na tom samém místě, v poli s konopím. Když ho znovu zkusil odnést, následující den byl opět na svém původním místě. Vzrůstající náboženská publicita místa okolo Staré Bolehlavi donutila rolníka k ohlášení nálezu. Kompetentními orgány bylo rozhodnuto, že zlatý obrázek je svatý a přeje si být uctíván v místě svého nálezu. Pole i s obrázkem bylo rolníkovi zabaveno, jemu bylo dle práva nálezného po zásluze přes hřbet naloženo, jeho sklizeň odpovídajícím způsobem zpracována a on byl do Uher za lepším živobytím vystěhován. Na uvolněném místě byl postaven Marihuánský chrám, nejvyšší to dominanta Staré Bolehlavi. Obrázek byl nazván Palladiem země české a je dodnes uctíván jako nejsvětější česká relikvie.

Bolehlav jako rejdiště armád

Stará Bolehlav byla během historie několikrát srovnána se zemí. Ušetřeny byly jen některé budovy – například Císařský zájezdní hostinec Slovanský dvůr poblíž Marihuánského chrámu, který, jako jeden z mála stavení, přežil v téměř nezměněné podobě již od 17. století. Jako první se zde v 15. století vyřádili husité, kteří si za oběť naštěstí vybrali pouze náboženské stavby. Husité zapálili Kostel sv. Klimenta, a posprejovali okolní zdi škaredými a rouhačskými nápisy ('Perun, pičo!', 'F.U.C.K. G.O.D.', 'Satan Rulezz', apod.), což místní, coby ortodoxní pohané, kteří už měli po krk procesí hlučných, a úrodu zdupávajících pámbíčkářů, táhnoucích sem a tam, celkem pobaveně kvitovali.

Už méně vítaná zde byla návštěva pluku saských vojáků roku 1632, kteří se přehnali městem během třicetileté války. Ti zbourali většinu domů, rozkradli všechno cenné, na co narazili, pobili dobytek, vymlátili výlohy a vypálili pole s konopím. Cestou se zastavili ještě v hostinci Slovanský dvůr, kde vypili všechno víno, sežrali zásoby na zimu, rozmlátili nábytek, hostinskému ciferník a znásilnili hostinskou. Jako výslužku si sebou ještě stačili z Marihuánského chrámu vzít Palladium, a odtáhnout s ním domů. Bolehlavským se ale brzy podařilo město znovu vybudovat a za drahé výkupné navrátili Palladium na jeho místo.

Připravili tím tak skvělé rejdiště švédským vojskům, která se hnala Sasíkům v zádech. Když Švédové dorazili do města, srovnali Bolehlav se zemí, rozkradli co se dalo, znásilnili a pobili dobytek, vymlátili výlohy, a zapálili Václavský kostel, který je od té doby o jednu věž kratší. Protože Brandejs je na kopečku za Labem, což Švédům ztěžovalo postup ku Práglu, ubytovalo se vojsko mezitím ve Slovanském dvoře. Během svého pobytu vypili všechno víno, sežrali zásoby, rozmlátili nábytek, hostinskému ciferník a znásilnili hostinskou. Až poté, co nabrali síly, vytáhli na Brandejs. Brandejsští, coby horalové, byli ovšem tvrdší nátury než Bolehlavské nížinné bačkory a Švédům dali řádně zatopit. Několik dnů metali z katapultů, umístěných na Brandejském zámku, fekálie vlastní výroby ze staroměstské strouhy, až byli Švédové smrady donuceni k ústupu. Během svého ústupu se opět stavili ve Slovanském dvoře, kde dopili a sežrali to, co ještě zbylo po jejich předchozí návštěvě, rozmlátili mezitím opravený nábytek a znásilnili hostinskou, která je již netrpělivě vyhlížela. Hostinský tentokrát výprasku unikl, protože stále ještě ležel u felčara od předchozí nakládačky. Palladium naštěstí stačil místní farář skrýt ve svém konečníku a tím zabránil jeho opětovné krádeži. Když u něj nenašli Švédové nic cenného, alespoň mu dali pár po čuni a načurali do svěcené vody, ale Palladium bylo zachráněno. Pouze díky němu je nyní zástupům věřících umožněno si každoročně při Svatováclavských slavnostech Palladium prohlédnout, pomodlit se k němu a kajícně jej políbit.

Současnost

Válečná zóna mezi Brandejsem a Bolehlaví. Uprostřed hlídkuje obrněná technika Brandejských, rotační hovnomet se zásobníkem. Brandejs se drží této osvědčené bojové taktiky již od nájezdů švédských vojsk.

Studená válka

Federace Brandejs-Bolehlav vznikla v roce 1960. Jak už to tak u podobných federací bývá, rozpory mezi oběma stranami na sebe nedaly dlouho čekat. V současné době probíhá studená válka Staré Bolehlavi s Brandejsem Nadlabem o nadvládu nad dvojměstím. Bolehlavští protestují proti tomu, že jsou v oficiálním názvu města uváděni na druhém místě, navíc za degradující pomlčkou, přestože historický a náboženský význam Bolehlavi vysoce přesahuje Brandejs, který se proslavil pouze tím že zde Rudolf II. brousil za mlynářkou jako Mikeš za podmáslím.

Navíc dialekt Bolehlaváků podle jejich názoru dosahuje daleko větší etnické čistoty. Výslovnost hlásky Ř je v Bolehlavi daleko znělejší a razantnější, než na kopečku v Brandejse, což jim má, podle jejich názoru, zaručovat dominantní postavení v Brandejsko-Bolehlavské federaci. Brandejsští oponují tím, že podle nezávislých principů je Brandejs oproti Staré Bolehlavi dřív v abecedě a navíc má, díky výstavbě panelových kotců z normalizační éry, o 20 % vyšší počet obyvatel. Nehledě na to, sám téměř-osobní přítel vynálezce Járy Cimrmana, pan Petr Brukner, bydlí v Brandejse, takže držte, milí Bolehlaváci, raději hubu.

Rozdělení města

Díky těmto vleklým sporům se situace vyhrotila natolik, že bylo rozhodnuto o fyzickém rozdělení obou částí města. Podobně jako byl východní a západní Berlín oddělen betonovou zdí, zde spolehlivě slouží asi kilometr dlouhý most (resp. soustava mostů) přes Labe, jediná přímá spojnice mezi oběma částmi města. Mosty mezi Brandejsem a Bolehlaví byly násilně přerušeny fiktivní rekonstrukcí, která se vleče již zhruba od roku 2000 bez viditelných změn. Mezitím, v závislosti na politické situaci, mění most svou použitelnost (pěší, kolaři, motoristé, autobusy) podle toho, jestli vzájemné vztahy chladnou nebo je na obzoru nějaký konsenzus. Pro běžné motoristy momentálně představuje jedinou spojnici mezi oběma částmi města demilitarizovaná zóna dálničního obchvatu kolem dvojměstí, který, díky věčně ucpanému sjezdu na Brandejs, garantuje přinejmenším 20 minut zajížďku, v horším případě fatální autonehodu.

Tento článek nemá nic společného s článkem Kralupy nad Vltavou. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.