Kocourkov
Kocourkovská absurdistická pivokratická republika KAPR | |
---|---|
Moudré kocourkovské vedení dbá na bezpečnost občanů. Proto je po celém území KAPR rozmístěno mnoho varovných nápisů, jako je tento. | |
státní zřízení: | pivokratická republika |
hlavní město: | Kocourkov |
jazyk: | čeština |
náboženství: | absurdismus |
počet obyvatel: | 3 až 5 000 000 |
| |
hymna: | Ta naše hospoda |
měna: | peníze |
Kocourkovská absurdistická pivokratická republika (zkrátka KAPR), jak zní oficiální název, je malá země kdesi. To "kdesi" může znamenat cokoli a také znamená (ostatně, kde přesně je nevím ani já a navíc je to úplně nepodstatné). Její velikost není známa, ale vzhledem k tomu, že domorodci nepoužívají termín velikost, ale malost, je jasné, že to žádný obr není. Jak je veliká se neví také proto, protože se ještě nikdy nikdo neobtěžoval to změřit. Byly sice pokusy o měření pomocí házení kamenů, ale ty byly z bezpečnostních důvodů ukončeny. Každopádně je tento stát tvořen jen jedním, v podstatě velmi malým, městem a blízkým okolím tvořeným kopcem, lesem, potokem a rybníkem. O počtu obyvatel máme rozporuplné údaje. Sčítání obyvatelstva bylo provedeno dvakrát. Poprvé, kdy se mělo veškeré obyvatelstvo dostavit na radnici a tam ho měla tříčlenná komise zapsat jako započteného, byl napočten stav obyvatelstva cca. 3 obyvatelé. Vzhledem k tomu, že se to radním nelíbilo, bylo vyhlášeno druhé sčítání lidu, kde se už obyvatelé nedostavovali na radnici, ale do hospody, a za započtení dostali zadarmo malé pivo. Takto bylo napočítáno celkem uspokojivých 5 000 000 obyvatel a, kdyby nebylo sčítání předčasně ukončeno, stal by se jistě KAPR nejlidnatější zemí světa.
Politické zřízení[editovat | editovat zdroj]
KAPR je suverénní a nezávislý stát řízený z vůle všeho lidu neomylnou Národní absurdistickou stranou erudovaných radních (zkrátka NASER). KAPR je republikou s jednokomorovým parlamentem (Pivařská sněmovna). Jak už z názvu vyplývá je formou vlády pivokracie.
Je ovšem nutné poznamenat, že pivokracie v KAPR není úplně dodržována, neboť NASER zneužívá své vedoucí úlohy a do parlamentu za sebe nominuje ty největší pivní borce, kdežto opozici dovoluje zapsat na kandidátky samé žabaře a kolikrát dokonce abstinenty.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky kocourkovských dějin[editovat | editovat zdroj]
Podle oficiálních dějin KAPR vydaných na rozkaz ÚV NASER byl Kocourkov založen v úterý 4. dubna ve 12:05 asi 10 000 let před naším letopočtem. Pokud se to někomu zdá divné, dopouští se podle kocourkovských zákonů trestného činu porušování pravdy. Podle zákona má totiž ÚV NASER vždy pravdu a toto datum schválilo právě ÚV NASER. My si ovšem můžeme upřímně říci, že oficiální dějiny Kocourkova nejsou příliš spolehlivé. Jejich sestavením byl pověřen jistý člen ÚV Jan Tlučhuba, který byl všeobecně pokládán za největšího znalce dějin, protože si jako jediný vždy pamatoval jaké je ten den datum. Tlučhuba se při sestavování svých dějin nijak neobtěžoval studovat historické prameny (mimochodem jediným historickým pramenem byla kocourkovská kronika, která byla ovšem posléze zničena, jelikož byla seznána nepravdivou, jakožto pramen odporující historii, tedy té oficiální). Každopádně je oficiální kocourkovská historie velice zajímavá a tak stojí za to si zní něco vyložit.
Po založení města někdy pře 12 000 lety se stal Kocourkov hlavním městem světa. Kocourkov vládnul světu moudře a spravedlivě. V čele státu stál ÚV SAS (Stará absurdistická strana), který byl všemi na světě obdivován a milován a jež byl neomylný. Až někdy kolem roku 1800 se moci chopili kocourkovští radní, kteří říši zničili a město uvedli do záhuby. To je ve zkratce asi všechno o oficiální historii. Vynechávám pro nás zbytečné pasáže o moudrých předsedech ÚV a jejich hrdinských skutcích, o tom jak skvělá je vlastně dnešní NASER a jak hrozná byla vláda radních.
Co se týče té skutečné historie toho moc nevíme. Kocourkov vznikl, byl a je a nejspíš i bude. Postupem času ho o ovládali různí vládcové a různé armády. Žádná tu ovšem nevydržela moc dlouho. Nebylo tu nic kvůli čemu by se tu měli zdržovat a každý vojevůdce odtamtud raději rychle odtáhl, než aby riskoval, že jeho vojáci z pobytu v Kocourkově úplně zblbnou. A tak se stalo, že je dnes KAPR suverénním a nezávislým státem, přestože nikdy neměl a nemá žádnou armádu a nikoho by nikdy nenapadlo, aby proti komukoli hnul třeba jen prstem. Kocourkov si prostě svou samostatnost nevybojoval, ale získal ji díky své absolutní bezvýznamnosti.
Slavné období kocourkovské historie, vláda radních[editovat | editovat zdroj]
Podle zákona o neomylnosti NASER je jiné vykládání historie, než je to oficiální nepřípustné. Proto bychom vlastně měli toto období pokládat za období úpadku a rozvratu. Ve skutečnosti se ovšem jedná o období, kdy dosáhl Kocourkov asi největšího světového věhlasu. My se tedy budeme držet sice nezákonného, ale za to pravdě asi bližšího výkladu historie a označíme toto období za slavné.
Ze slavného období města Kocourkova nemáme bohužel mnoho zpráv. Nejvýznamnější události v městě Kocourkově byly sice na pokyn starosty vždy zaznamenávány černou křídou do komína, ale ani při pečlivém archeologicko-kominickém průzkumu nebyly žádné záznamy nalezeny. Ale i přesto máme dost zaručených zvěstí o výdobytcích pokrokového města Kocourkova.
Tak jako Sumer dal světu kolo a písmo, zikkuraty a hrdinské eposy, jako Egypt své pyramidy, Řecko filozofii, Čína velkou kamennou oponu a Řím šílené císaře, tak i Kocourkov se může pyšnit řadou cenných prvenství ve vědě, umění, architektuře, sportu a kultuře. V Kocourkově například vymysleli tlakoměr, který ukazuje, jaké bude počasí. Jednalo se o vynález epochálního významu, řekl bych přímo pyramidální, i když taková hromada kamení, jakou je pyramida, před ním bledne. V Kocourkově na náměstí postavili tlakoměrný sloup a k němu přivázali tlakoměrného býka. Když býk sloup olizoval, značilo to blížící se dešťové přeháňky. Drbal-li se o sloup hřbetem, dalo se očekávat jasné a slunné počasí. Tak to fungovala celá staletí, dokud poslední tlakoměrný býk, jenž bohužel nestačil na svět přivést tlakoměrné potomstvo, nešťastnou náhodou nezašel hlady při úpravách nové kocourkovské radnice.
O kocourkovské nové radnici by se toho dalo napsat mnoho. Je to stavba, o níž se už vůbec nedá napsat, že je pyramidální. Možná by se ovšem o pyramidách dalo napsat, že jsou tak trochu kocourkovskonovoradniční. Datace výstavby nové radnice není zatím známa, ale zcela jistě víme, co bylo příčinou její výstavby. Byla to událost rovněž spojená s měřením tlaku. Před postavením tlakoměrného sloupu totiž jako tlakoměr sloužila tlakoměrná vrata staré radnice. Jednou chtěl býk prorokovat tak krásné počasí, že se do radnice tak opřel, až se sama složila. Nová radnice byla postavena v rekordním čase nadšeným obyvatelstvem za zpěvu pokrokových masových písní. Drobné problémky se sice našly, ale o těch nemá cenu se ani zmiňovat. Radnice zkrátka byla postavena a stála všemi obdivována přímo na náměstí. Drobným problémkem ovšem bylo, že při nadšeném údernickém budování se trochu opomnělo na pár přebytečných architektonických detailů, jakou jsou například okna. Výsledkem toho bylo, že byla v radnici tma jako v pytli. S tím si ovšem kocourkovští poradili s genialitou jim vlastní. Vyšli na náměstí na nachytali do těch pytlů světlo přímo od Slunce. Když ho ovšem v radnici vypustili, světlo jim opět uteklo. A tak v radnici úřadovali po tmě za svitu loučí až do doby, kdy si jeden neznámý tulák, zavřený v šatlavě za potulku, prorazil ve zdi díru a utekl.
S radnicí je ovšem spjato i několik nepříjemných událostí. Tou první byla veřejná poprava škůdce národního hospodářství. Jak soudruh Mao dobře věděl, vedle kapitalistických revanšistů velkému skoku nejvíce brání ptáci ujídající z talíře pracujících. Proto se velký kormidelník rozhodl tento živočišný druh vyhubit. Kocourkovští, aniž by věděli o čínských zkušenostech, došli ke stejnému závěru, co se týče škůdcovství opeřenců, ovšem rozhodli se pro jiné řešení. Místo masového vraždění zvolili humánnější formu boje proti ptactvu a tou byla výstražná poprava jednoho člena této živočišné třídy. Jeden z ptáků rozkrádající národní hospodářství byl odchycen a odsouzen ve veřejném procesu (tento monstrproces by snesl srovnání snad jen s velkými procesy v SSSR a to ještě těžko) k trestu smrti. Jelikož se ptáčkův krk pro šibenici moc nehodil, bylo jako alternativní trest vybráno shození z radniční věže. Tento krutý trest byl také vykonán. Pták byl shozen z radniční věže. Nikdo se na neblahý osud ptáčkův neměl to srdce dívat a všichni proto sklopili zrak. byli tak ušetřeni otřesné podívané, neboť ptáček se při dopadu rozbil na tak malé kousky, že po něm dole nenašli ani památky.
Další neblahou událostí spojenou s radnicí byla smrt tlakoměrného býka. Začalo to velmi nevinně. Na střeše nové radnice vyrašila krásná zelená tráva. Travička radost pohledět. Však si také jede z radních na travičku dělal zálusk a chtěl ji pro své kozy, které chtěl za tím účelem naučit létat. Jenže tehdy se ještě nějaké rozkrádání obecního majetku netrpělo a tak bylo rozhodnuto, že obecní trávu spase obecní tlakoměrný býk. Ten si ji zaslouží. Jenže býk létat neuměl a s jeho učením této dovednosti to nevypadalo nejlépe. Tak dal starosta z radniční věže vysunout kladku, na kterou se pověsilo silné lano. Na jednom konci lana udělali smyčku a hodili ji býkovi kolem krku, toho druhého se chopila statečná kocourkovská garda. Garda začala táhnout, ale býk byl velmi těžký a šlo to jen pomalu. Po chvíli se ovšem býk odlepil ze země a začal divoce zmítat nohama, z čehož občané města Kocourkova usoudili, že se na tu šťavnatou travičku ž moc těší. Za chvilku býk přestal nohama kopat, vypoulil oči a vypláznul jazyk. To už bylo všem jasné, že býk travičku zahlédl a už se radostí olizuje. Když garda vytáhla po několika minutách býka až na střechu, všichni se podivovali nad tím, že býk trávu nespásá. Udiveně ho spustili dolů, aby zjistili, co se stalo. Býk ležel na zemi, oči vypoulené a jazyk daleko vyplazený, starostovi bylo jasno. Okamžitě vynadal gardě do lenochů líných, kteří táhli tak pomalu, že býk zatím pošel hlady.
Moderní dějiny[editovat | editovat zdroj]
O slavné éře města by se toho dalo napsat mnohem více, ale vzhledem k malému množství a malé spolehlivosti pramenů by se nejednalo o zcela seriozní historickou práci. Něco jiného ovšem je pojednání o moderních dějinách slavného města a státu Kocourova. Ty začínají na přelomu 19. a 20. století. Tehdy se velké oblibě těšil kocourkovský ležák, prodávaný pod obchodní značkou Pilsner Urquell, kterou později zneužil Plzeňský prazdroj.
Této popularity začala využívat Národní absurdistická strana erudovaných radních (zkrátka NASER) pod vedením Vladimíra Ilijiče Debila prosazující nastolení pivokratického režimu. NASER zadržela dodávka piva do kocourkovských hospod, pivnic, náleven, čímž vznikla velká pivní krize. Lid se proti nedostatku piva začal bouřit a všechna odpovědnost za nedostatek piva byla svalována na radní a starostu. Toho využili propivokratické síly a 7. listopadu 1917 zaútočili na novou kocourkovskou radnici. Ta brzy padla a NASER uvolnila zásoby lahodného moku. Díky tomu se celá populace tak zlískala, že se zapomnělo, kdy to nová kocourkovská radnice padla a místo listopadová se začalo říkat velká říjnová pivokratická revoluce (zkrátka VŘPR).
Po VŘPR se ovšem začala NASER štěpit. Větší část strany pod vedením Debila prosazovala radikální absurditu, které má být dosaženo ihned revoluční cestou. Tato frakce vešla do historie jako blbševici. Menšina strany pod vedením Chlastimila Lihovče Násoskova (známá jako vochmelnici) chtěla zvolit postupnou absurdizaci společnosti pivokratickou cestou. Strana se nakonec rozdělila. Díky splávku V. I. Debila získali blbševici v Pivařské sněmovně naprostou převahu a vochmelniky vyhnala ze země. Země se dostala pod pevnou vládu NASER. Název státu byl změněn na KAPR a vládnoucí úloha NASER byla uzákoněna ústavou.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
V KAPR je kopec, les, potok a rybník. No a pochopitelně město Kocourkov. Na území KAPR se nenachází žádné velehory, přírodní rezervace či národní park, nežije zde žádný ohrožený živočišný druh a vlastně tu není v tomto ohledu nic zajímavého.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo Kocourkova tvoří Kocourkované. Tato národnost je patrně indoevropského původu a do dnešního Kocourkova přišli první kocourkované během stěhování národů odněkud ze středního Polabí, s největší pravděpodobností z Přelouče.
Obyvatelstvo se vyznačuje vysokým IQ (podle měření místních odborníků je průměrné IQ kocourkovanů 250, což odpovídá skoro dvojnásobné genialitě) a vysokou spotřebou piva.
Národní hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V Kocourkově se vaří pivo značky Pilsner Urquell. Společnost Kocourkovský ležák vede vleklý právní spor se společností Plzeňský prazdroj, která tuto značku neoprávněně zneužívá.