Kradec Hrálové
Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Hradec Králové.
To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.
| Kradec Hrálové | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | osada |
| kraj: | Trutnov Jih |
| okres: | Praha-Východ |
| historická země: | Česká |
| katastrální výměra: | 3 km² |
| obyvatel: | cyklisti |
| nadmořská výška: | 0,15 m |
| PSČ: | 500 |
| adresa úřadu: | Za Prahou 14 |
| starosta: | Vlastimil Placatý |
Kradec Hrálové (něm. Kradenburg) je nejnudnější, nejplacatější a zároveň nejrizikovější útvar v celém známém vesmíru a jeho paralelních dimenzích. Vyznačuje se vysoce toxickou rovinatostí. Jeho plochu z části zabírá stejnojmenná osada na východě Čech mezi Prahou a Trutnovem při cestě „rychlíkem“ Krakonoš. Tento název je vybrán úmyslně, protože zakrývá strašlivou podstatu Kradce do pohádkového hávu. Cestující si často stěžují, že Hradec Králové působí spíše jako interní chyba systému (tomu nasvědčuje i PSČ začínající 500, což je Internal Server Error)[1], protože kolem něho je krajina "nudná až k pláči"[2].
„Znám křišťálové studánky, kde kolem ticho jest. Ale do Kradce Hrálové, tak tam odmítám vlézt.“
- Jozef Fáclav Chládek, kch
Kradečané si myslí, že když okopírují Stromovku s Vltavou,[3] budou světoví. Chlubí se dvěma okruhy, ale to je, jako kdyby Chodov v Praze tvrdil, že má dálniční obchvat, protože tam mají kruháč u obchodního centra. Ve skutečnosti nejde o okruh, ale snahu aut Kradci se vyhnout. Jenže jak se stále rozrůstal, bylo to těžší a těžší, proto jsou zdánlivě okruhy dva. Když ani to nepomohlo, byla osada obehnána dálničními valy.
Toxická rovinatost[editovat | editovat zdroj]
Toxická rovinatost (TR) je fyzikální jednotka krajinné nezáživnosti: TR = míra rovinatosti / krajinná diverzita. Čím vyšší hodnota, tím větší toxická rovinatost a s tím související nezáživnost. Hodnoty nad 10 TR mohou poškodit zrak; hodnoty nad 100 TR mohou již být smrtelné. Příklady hodnot uvádí tabulka níže.
| Místo | Hodnota [TR] |
|---|---|
| Dolní Morava | 0,02 |
| Polabská nížina | 0,15 |
| Polsko | 0,8 |
| Kradec Hrálové | 634 236 |
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jakmile přišel praotec Čech na řípu, poslal svého hudebně nadaného kleptomanického nejmladšího syna Kradce na Východ, aby našel něco, čím by mohli budoucí Řípané topit. Ten tam založil osadu Kradec Hrálové. Je to tedy původně havířské místo. Jedná se o povrchovou homoli vyvřelého hnědého uhlí, které bylo postupem času vytěženo do roviny a zamaskováno cyklistikou.
Hlavní náměstí vzniklo spojením Týnského chrámu v Práglu, Břevnovského kláštera a Černé věže v Českých Budějkovicích v Malování na Windows.[4]
Podobně jako tvar silnic, i tvar železnice může evokovat, že se jedná o dopravní uzel, ve kterém se sbíhá 5 tratí. Opak je pravdou. Každá lokomotiva, která se kdy do Kradce podívala, kouká hezky rychle zase vypadnout a v minulosti to klidně brala i přes pole. Proto vzniklo únikových tratí více.
Co se Labe týče, to zůstává dodnes záhadou. Řeka se Kradec snažila obtéct, ale nepovedlo se jí to.
Na jihovýchodě Kradce nalezneme hluboké hvozdy, ve kterých straší. To nejnormálnější, co se zde dá nalézt jsou tlupy zdivočelých smažáků a smažek. Mraky jsou tu šedé a ošklivé – i počasí má s osadou problém.]]
[[Soubor:KradecHrálové3.jpg|náhled|Všude placka.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Kradec je jednou z nejchudších osad u nás. Obyvatelé nejen, že nemají elektrickou energii a musí se všude vydávat jen na kole, ale také nemají ani na okna a pobyt v Kradci je tak v zimních měsících oříškem. Okresní hygienická stanice se opakovaně snažila Kradec zavřít z důvodu nevyhovujících hygienických podmínek, ale protože je to nelegální, alespoň důrazně nedoporučuje přibližovat se k Kradci na vzdálenost menší než 20 km. Vzhledem k ultrarovině Kradce tam neodtéká kanalizace a splašky se hromadí ve městě. Kradečané ovšem i tak místo odmítají dobrovolně opustit a začlenit se do civilizace.
V roce 2015 se snažila radnice vybudovat skládku, která by vytvořila alespoň nějakou dominantu města. Obyvatelé ji hned po otevření celou rozebrali. Konšelé, zklamáni vývojem situace, alespoň uzavřeli partnerství s obcí Most-Chánov a exotickou destinací Košice-Luník IX.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Kradec není ničím zajímavý. Zajímavé ale je, že:
- Nejprudší kradecký kopec je rampa pro vozíčkáře v autobuse.
- Nejvyšší bod je patník na silnici 35.
- Komunisté omylem na mapách zavedli název Hradec Králové (nikdo neví proč, ale nejpravděpodobnější příčina je, že na rozkrádání republiky byly tehdy paragrafy a nikdo si to nechtěl lajcnout ani na mapě).
- Ke stavbě nápisu "Hradec Králové" na starých mapách (viz obrázky) bylo použito 156734 tun čediče.
- V Kradci dochází na mnoha vlakových spojích ke změně vlakové čety; nikdo totiž nemá nervy na to projet Kradcem úplně.
- Kradec vyzařuje radioaktivní placaté záření o síle 18 kSv.
- Turisté, kteří přežijí návštěvu Kradce jsou typicky izolováni ve vojenské nemocnici Těchotín a je na nich studována dlouhověkost.
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem k tomu, že Kradci se snaží vyhýbat jak sluneční svit, tak i dešťové kapky (pro vodu neexistuje nudnější místo, než taková rovina), jedná se o vysoce anomální území. Veškeré světlo se zde nachází pouze v polarizované formě, protože žádný foton do Kradce nepoletí dobrovolně napřímo.
Na meteorologických radarech není Kradec vidět, protože se mu vyhýbají i radarové vlny.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Cestou do Trutnova se bohužel Kradci nevyhnete, pokud nejste mazaní a nejedete přes Novou Paku. Když jste ale paka, tak cestu přes Kradec zvolíte. Dobře vám tak.
České dráhy, národní dopravce, poskytuje odškodnění za průjezd Kradcem. Ve formuláři[5] stačí do pole Zpoždění pouze uvést poznámku „průjezd Kradcem“. Kolejová doprava mívá v Kradci velké problémy, protože se často koleje kroutí. Nikoli teplem, ale prostě se jim tam nechce bejt. Samotné Kradecké nádraží, nebo spíše soukolejí, není nijak označeno. Naleznete zde nejvýše cedule Východ. Vlak Krakonoš přes Kradec jezdí se speciálně upravenou soupravou bez klimatizace, aby se dalo v případě spatření Kradce vyskákat okny v případě, že si všimnete včas, kam vás to veze.
Individuální doprava v Kradci je omezena na jednostopá vozidla, jako kola, koloběžky a brusle. Elektrokola v Kradci nenajdete, individua neplatí eletriku.
Svědecké výpovědi cestujících, kteří průjezd přežili vlakem[editovat | editovat zdroj]
[[Soubor:KradecHrálové2.jpg|náhled|„Teď nám odpojili elektrickou lokomotivu. Asi tu účty moc neplatí… pojedeme na diesel.“]]
- „Na nádraží nastoupí asi sedm lidí. To by se mohlo rovnou zrušit a připojit k Pardubicím.“
- „Město je tak nehostinné, že se tu ani nechce vystoupit z vlaku – člověku by to mohlo rozežrat podrážky.“
- „Kdyby Kradec neexistoval, můj život by byl veselejší.“
- "V Trutnově a Praze by měly být dekontaminační stany."
Pro ty, které k smrti unudil rovinný ráz Kradce, jsou v okolí postaveny masové památníčky s nápisem RIP (Respawn In Progress). Někdy v noci vstávají a svým kvílením upozorňují kolemjedoucí, aby se Kradci vyhnuli. Bohužel je to často zaměňováno se skřípěním kolejnic.
Turismus[editovat | editovat zdroj]
V prvé řadě nutno zopakovat - do Kradce nejezděte za žádnou cenu, ani kdyby vám za to někdo platil. Jestli chcete umřít na nedostatek krajinné rozmanitosti, prosím. Je to vaše věc. Vězte ale, že kradecká placatost dokáže zabíjet i na kilometry daleko.
V Kradci se nenacházejí žádná turistická značení. To, co vypadá jako turistická značka KČT jsou ve skutečnosti zóny nebezpečnosti.
| zóna | význam | fyziologické dopady na živé organismy | pravděpodobnost přežití |
|---|---|---|---|
| zelená | polorovina | nervozita | 100% |
| modrá | rovina | nuda, zpomalení srdečního rytmu | 99,5% |
| žlutá | nadrovina | akutní nuda, šedý zákal (oči se snaží zmizet z těla), srdeční arytmie (srdce se snaží taky opustit loď) | 80% |
| červená | hyperrovina | těžký dech (plíce se snaží odletět), tma před očima (mozek raději vypne světločivné buňky než aby na to koukal), třes (tělo se snaží zmizet co nejdál od Kradce), tiky | 0,0000000000000012% |
Většina Kradce a jeho přilehlého okolí se nachází v červené zóně.
Energetické problémy[editovat | editovat zdroj]
Energetická náročnost osady je Kategorie G.[6] Proto v Kradci cestou do Trutnova dochází k odpojení elektrické lokomotivy, za kterou Kradečané neplatí účty, kterážto je nahrazena lokomotivou dieselovou. Ve skutečnosti se v ní ale spalují staré pneumatiky.
Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]
Na severu Kradce bylo vybudováno bezpečnostní opevnění, které má zabránit vniku Kradečanů do dalších částí země. O tom, zda je toto opatření účinné se dodnes vedou spory. Na západě a na jihu Kradec od zbytku civilizovaného světa odděluje dálniční val.
Na nádraží v Kradci se nedoporučuje vystupovat a při průjezdu je vhodné mít masku na spaní, nebo alespoň zavřené oči. Podle psychologů může průjezd Kradcem způsobovat PTSD s trvalými následky. Při panických atakách způsobených zahlédnutím Kradce se doporučuje dýchat do igelitového sáčku.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Kradec se osada nekulturní, ale dala vzniku mnoha kulturním počinům. Za všechny jmenujme Hip-Hop camp a následující:
- všechny písničky Helenky Vondráčočkové,
- plná taška Evy a Vaška.
Kradec by inspirací pro mnoho filmů. Namátkou:
- Psycho - dokumentární film sledující cestující projíždějící Kradcem
- Saw (celá série) - nedělní kutilský telemagazín Přemka Prkenné Podlahy vysílaný z kradecké zemljamky
- Texaský masakr motorovou pilou - film o soutěži v umělecké řezbě v Americe
- Forest Gump - ono zlidovělé "Run, Forest, run!" filmaře napadlo právě při návštěvě Kradce
Řešení Kradecké otázky[editovat | editovat zdroj]
Biologicky[editovat | editovat zdroj]
Vysazení krtků by mohlo pomoci ke krajinné rozmanitosti. Potíž je, že se tam žádným z nasazených krtků nedaří, protože z rovinného charakteru trpí těžkými depresemi a většinou se odmítají vyhrabat.
Technicky[editovat | editovat zdroj]
Již delší dobu se uvažuje o tom, že by se Kradec uzavřel do obrovského betonového sarkofágu. Krajinná diverzita by se tím nepatrně zvýšila, nicméně jakékoli pokusy o instalaci zatím selhaly na tom, že se armatury v železobetonu začaly nevolí kroutit ještě před dovezením na místo. Z nich se pak vyrábějí péra pro odpružení vagónů namísto využívání jezevčíků.
Vojensky[editovat | editovat zdroj]
Jednou z možností, jak se vypořádat s toxickou rovinatostí Kradce je jeho přeměna na vojenský prostor. Následně by bylo okolí Kradce zaminováno a samotné území Kradce využíváno k testům nukleárních hlavic.
Ekonomicky[editovat | editovat zdroj]
Podle tajných dokumentů je v jednání prodej Kradce Polsku (za symbolickou jednu korunu) a vytvoření přístupového koridoru ze severu. Jedná se o tzv. Aus-schluss (polsky Pripojdzeni osadowe).
Přístupový koridor je nutný, protože v jiném případě by byla vytvořena exkláva a Poláci by nikdy do Kradce dobrovolně nešli, s exklávami mají blbé zkušenosti. Mají ale velmi dobré zkušenosti s doly, znečištěním a hlavně toxickou rovinatostí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Na Kradec žádné odkazy nejsou a buďte rádi, protože se je stejně nepřejte vidět.
Varování ministerstva zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
Návštěva Kradce může zabíjet.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/HTTP/Reference/Status/500
- ↑ Cit. Květoslava Polívková, Dolní Ohrobeň
- ↑ https://www.hradeckralove.org/assets/Image.ashx?id_org=4687&id_obrazky=73450
- ↑ Kradec Hrálové - náměstí
- ↑ https://www.cd.cz/kontaktni-formular/?openform&t=O
- ↑ Energetická náročnost Kradce
