Srnec šavlozubý

Srnec šavlozubý
Jediný dosud existující snímek Srnce šavlozubého
Stupeň ohrožení
Kriticky ohrožený druh
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: savci (Mammalia) Řád: sudokopytníci (Artiodactyla) Čeleď: jelenovití (Cervidae) Rod: srnec (Capreolus)
Binomické jméno
Capreolus machairodus

Jakékoliv heslo na téma Srnec šavlozubý byste na české Wikipedii hledali marně.

Srnec šavlozubý (Capreolus machairodus) je málo rozšířený sudokopytník z čeledi jelenovitých.

Vzhled

Tento sudokopytník má v létě krásnou rezavě hnědou srst. V zimě je šedohnědá. Samec má na hlavě asi 30 cm dlouhé parůžky, které v listopadu shazuje a ihned mu narůstají nové. Od ostatních druhů rodu Capreolus se vzhledově liší zvláště v zimním období výrazně vyvinutými špičáky dlouhými 10-15 cm. Je jediným všežravcem řádu sudokopytníků.

Rozšíření

Mapa rozšíření Srnce šavlozubého

Stejně jako ostatní vysoké zvěři vyhovují i srnci šavlozubému volná prostranství, vzniklá po vykácení lesů. Zatím je předmětem vědeckého výzkumu, proč srnec šavlozubý žije pouze v okolí Vírské přehradní nádrže. Jeho areál výskytu se takřka přesně kryje s hranicemi Vírského hrabství, přičemž nejsou záznamy o jejich výskytu v jeho nejníže položené části, tzv. Podhrázním distriktu. Nesestupují tedy do nadmořských výšek nižších než 400 m n.m.

V historii zatím dosud nikdy nebyl jednoznačně dokázán jeho výskyt i v jiných lokalitách, jsou jen náznaky, že se několik jedinců tohoto nebo jemu podobného druhu vyskytovalo dříve i v okolí osady Kuklík u Nového Města na Moravě.

Způsob života a potrava

Potrava srnce šavlozubého se významně liší dle ročního období. V létě se živí podobným způsobem jako ostatní vysoká zvěř větvičkami dřevin, různými travami a bylinami a zemědělskými plodinami, přičemž nepohrdne ani drobnými hlodavci a hmyzem. V tuto dobu pro dostatek snadno dosažitelné potravy není nebezpečím pro vyšší savce, které napadá pouze v případě ohrožení či nudy.

S příchodem zimy, kdy bylinná potrava zapadne sněhem, srnec šavlozubý zcela mění stravovací návyky a stává se výhradním masožravcem. S příchodem teplot blízkým nule se u něj aktivuje růst vyvinutých horních špičáků, jimiž zabíjí převážně velké savce, zejména člověka, před nímž v zimě zcela ztrácí plachost obvyklou u ostatních, jemu příbuzných druhů. Úlovek následně nechává zmrznout a teprve poté jej konzumuje. Zmrzlá potrava mu dopomáhá k obrušování špičáků.

Jelikož bylo nalezeno jen velice málo uhynulých kusů srnce šavlozubého, což velmi omezuje možnosti vědeckého výzkumu tohoto druhu, je možné, že u tohoto druhu dochází i ke kanibalismu.

Druh potravy závislý na ročním období je důvodem, že přes léto žijí srnci samostatně, maximálně v párech, avšak v zimě se shlukují do stád čítajících 10-20, vyjímečně až 30 kusů. V létě stačí jedinci pro obživu území o velikosti 50 ha, v zimě v důsledku změny potravy potřebuje daleko větší území. Průměrné 15-hlavé stádo vedené nejsilnější samicí se v zimě pohybuje na území o rozloze přibližně 8000 ha. Své území si stádo v zimě značkuje nestravitelnými zbytky kořisti s přidaným silným feromonem. Při střetu dvou stád srnců šavlozubých se z lesa ozývá extrémně hlasité vytí, které domorodí obyvatelé přirovnávají k vlčímu. Tento boj o území se ještě nikomu nepodařilo spatřit. Na místě boje zůstávají obvykle zbytky zabitých jedinců.

Rozmnožování

Rozmnožování srnců šavlozubých bylo zatím pozorováno prý pouze ve dvou případech, navíc se nejedná o sdělení přímých pozorovatelů, ale o ústně tradovaná svědectví. Dle nich srnec v době říje (říjen-listopad) vyhledává díru po vývratu stromu nebo si ji vyhrabává pomocí špičáků. Dolík označuje feromony z pachových žláz umístěných na přední straně špičáků. Feromony přilákají samici, na kterou po jejím sejítí do dolíku samec svrchu skočí a zakousne se jí špičáky do šíje. Dle tohoto svědectví by se tedy dalo usuzovat, že samice mají pod kůží na hřbetě zatím neznámý orgán, který ji při skousnutí po dobu páření paralyzuje.

Pokud se jedná o nezkušeného samce, dochází při neobratném pokusu k poranění páteře a zabití srnynebo naopak k pokousání či usmrcení samce. Toto by mohlo být pravděpodobně jedno z nejdůležitějších samoregulačních opatření proti přemnožení druhu, neboť v regionu nemá nepřátele.

Srna je březí celou zimu, ale do napadnutí prvního sněhu u ní probíhá takzvaná utajená březost, kdy se vajíčko nevyvíjí. V dubnu-květnu pak vrhá jedno až tři srnčata, která se rodí s otevřenýma očima. Samice kojí mláďata 2-3 týdny. Po této době mláďata začínají přijímat rostlinnou potravu, přikrmována jsou ale až do podzimu, kdy mláďatům teprve začínají růst špičáky. Pohlavně dospívají ve dvou letech. Ve volné přírodě se dožívají průměrně 8 let.

Ochrana

Z plochy území, jaká potřebují stáda v zimním období, se odhaduje počet jedinců na několik desítek kusů, maximálně však 150-180 ks. Jedná se tedy o kriticky ohrožený druh. U srnce šavlozubého se nedá mluvit o nějakém ohraničeném období roku, kdy je druh ohrožen více než jindy.

Z nepřímých pozorování z posledních 50 let se odhaduje postupné mírné snižování stavů v důsledku stěhování místního obyvatelstva mimo hranice Vírského hrabství, čímž dochází k úbytku hlavní zimní potravy druhu. Dokrmování mršinami krav, prasat a koní se ukazuje jako neúčinné, neboť se nejedná o přirozenou potravu.

Lovem druh ohrožen v dnešní době již není, neboť místní a také už i zahraniční lovci, kteří se několikrát též stali jeho obětí, z něj mají oprávněný strach.

Zdroje a reference

• Několik zmínek o Srnci šavlozubém je na strákách Spolku Vírských grandů

Živočichové

Hmyz:	Blecha – Brouci – Černá vdova – Červ žužlavý – Červotoč spirálovitý – Hadamczik – Hrdobec – Jahodomil obecný – Marcel-chroust – Modrák bělohlavý – Monarcha bouřkový – Motýle – Moucha – Mravenec dvouhlaváč – Muslim africký – Pasršeň elektrická – Pravčela turecká – Rus domácí – Rybenka – Sedméčko slunotečné – Škvor – Vážka černá – Včelí medvídci – Veš – Vosa sibiřská – Vosa šavlozubá – Vrtulník – Zákožka svrabová – Lýtkožrout smrtkový
Obojživelníci:	Axolotl mexický - Kraken - Ropák - Žáby
Plazi:	Barney – Had – Hadice – Komisař Tyrannosaurus Rex – Krajkondýš kozmistýš – Mamba zelená – Tlemíš – Vaginální aligátor – Želva galaktická – Želva létající – Želva putinožravá
Ptáci:	Albatros – Bahňáci – Čáp – Děduchálek – Finská jednonohá kačena – Holstřáb – Holub – Husa rudá – Hřebeňák prskavý – Jeřáb – Jestřábi- Kachna mimozemská – Kachna Pičurinova – Kafka – Kiwi – Kulásec – Kulovitá slepice ve vakuu – Lumpa – Obzvlášť – Orel brodský – Plyňák zážehový – Polák – Pštros – Pták jarabák – Ptakovlk obecný – Racek čovkový – Slepice – Sojka Bonzalka – Sosák luční – Straka – Supi – Svatý Tučňák – Tetřev honzlovec – Tlachal hospodský – Tučňáci – Vlaštovka – Žirafopták
Hlodavci:	Bobr šavlozubý – Čufta dalmátská – Haggis skotský – Křeček – Křeček divoký – Morče – Myš lesní – Myš listová – Okybača – Ondatra – Plch tepložravý – Ponožkožrout – Svišť – Sysel ztepilý – Veverka barevnotělá – Veverka obecná – Křeček nenažraný
Kočkovití:	Drevokocúr – Gepard – Geprd – Kočka domácí – Kočka čočkovitá – Kočka devítiocasá – Kočka Norrisova – Kočka oleandrová – Kočka ostrohřbetá – Kočka Schrödingerova – Kočka sloní – Kočkodlak – Kočkopes – Lev obecní – Mourec borušový – Rys – Tygr levhartovitý – Tygrodlak
Prasopsovití:	Jezevčík – Kočkopes – Kokakolie – Kosopes obecný – Králíkopes – Liška bezocasá – Liška klackovitá – Liška polární – Liška solární – Liškodlak – Max – Pes – Prasopes obecný – Prasopes baskervillský – Prasopes jorkšírský – Prasodlak – Psohout – Psova – Socan – Bóbika
Kopytníci:	Arab – Beránek Boží – Dobytek – Hřebec – Jak – Jednorožec – Jelen – Koník kancelářský – Konipas – Kráva – Kráva nebeská – Kráva skákavá – Krav maga – Krávodlak – Krávorožec – Kůň dvouanálový – Kůň dvounohý – Kůň přehnutý – Kůň trojský – Kňůň nevyfotitelný – Květákovce – Los bělokarpatský – Měkoň – Ovce – Ovce hopkavá – Pegas – Rozdojený kozel – Trivol – Trojkoň – Tvýkůž – Velbloud – Zebra – Zebra Gambasova – Žirafa čápovitá
Lidé a jim podobní:	Árijec – Bezdomovec – Blondýna – Buenožrout – Cyklista – Člověk – Eva Braunová – Honza – Humusák – Kamenožrout zelený – Kavárenský povaleč – Ministr stínový – Nádhera Japonská – Nelidé – Nikola Šohaj Loupežník – Opilec – Šprt školní – Ukrajinec – Vlezlouch – Wikipedista – Zacpávač chodníkový
Ostatní savci:	Brutopýr – Delfín rašelinný – Fialový králíček – Gorila – Gorila klíčanská – Guran – Hroch tibetský – Hroch veliký – Hygiena – Chrochták ušatý – Kňáva lesní – Kňuba – Koala – Konipas – Kosatka – Krtek – Kunďabák – Lemra – Mamut – Medvěd – Medvěd drobotomilný – Milka sloní – Mončičák – Netopír vznětlivý – Opice – Oran Gutan – Ovce – Panna mořská – Pandouk – Pavián vřískající – Prase domácí – Prase létavé – Prase pralesní – Prasoovce – Rosomák – Selkie – Skrčeki – Slon luční – Slon růžový – Srnec šavlozubý – Šmoula – Tuleň psí – Tvoje máma – Vakorak – Velrybloud – Velryby – Vepřelec – Vorvaň – Zajíc sovětský – Zděnka obecná
Duchové a nemrtví:	Anička Dajdou – Homo exitus – Mrtek – Ross Hedvíček – Upír – Bouldergeist – Duch obecný – Duch létavý – Duch Cát
Lykantropové:	Kočkodlak – Králíkodlak – Krávodlak – Krysodlak – Liškodlak – Prasodlak – Tygrodlak – Vlkodlak
Příšery:	Alzák – Aslan Rozbuško – Axotrotl neobecný – Bix – Drakodlak obojživelný – Hlavatec řiťozubý – Hlavonožec stepní – Hráškovec – Huhule – Chobotnice – Kunratice – Obří chobotnice – Sinice – Stromové chobotnice – Příšera lochnesská – Mrcha – Mutant – Olgoj chorchuj – Ondoň – Oškobrh – Prasoopice čínská – Prostěbobr – Rak mravenčí – Sklípkan rohatý – Vlasovec zubatý – Žralok obrovský – Prasočlověk
Ryby a paryby:	Létající ryba - Úhoř říční - Žralok býlí
Nezařaditelní:	Anální bytost – Botásek – Dobroser vtíravý – Dveř masožravý – Chrocht halový – Chrocht sklepní – Ent – Kňava – Kosmonaut – Kostel stěhovavý – Kotávka – Kril Karel – Lotyně – Mlok zlatý – Mnohonohý tvor – Mrskavec obrovský – Mrskavec ochmýřený – Pavouk – Prašivec evropský – Reptilián – Sněhulák obecný – Tampush a Sempull – Tchořoustev potoční – Tšusní žibraltarský – Vogon – Zítr jedlý – Kalužník
Přehledy:	Živočichové – Hlodavci – Příšery – Savci