Homo Lidlus

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Homo Lidlus
Lídláci.jpg

Stupeň ohrožení
Nevyhodnocený
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: Primáti (Primates)
Čeleď: Hominidi (Hominidae)
Rod: Člověk (Homo)


Člověk Lidlový (lat. Homo Lidlus), domácky též "Lídlák", je dosud vědci nepopsaný a neprozkoumaný tvor podobný modernímu člověku. Byl zatím zpozorován několika málo amatéry, jeho existence je proto v současné době předmětem zkoumání mnoha vědeckých týmů, vč. Vědeckého týmu Necyklopedie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Při zevrubném prozkoumání může Lídlák vzhledem nápadně připomínat běžného 50-70 letého člověka či důchodce. Poznávacím znamením jsou většinou berle, taška na kolečkách, hrubé okrouhlé brýle, shrbená záda a nákupní vozík s logem Lidl. Zástupci druhu jsou velmi řídce ochlupeni, povětšinou pouze přirozeně bílými vlasy, nicméně často a rádi volí barvení vlasů do punkových barev jako jsou výrazná červená, mrkvová, fialová, modrá či zelená. Oděni jsou zpravidla do konvenčních barev kontrastujících s jejich barvou vlasů, časté jsou velmi zašlé dlouhé kožené kabáty či plstěné bundy. Během své existence dokázali vyvinout pokročilé mimikry, tedy dokáží splynout s příslušníky důchodce obecného. Dožívají se pravděpodobně kolem 80 let, nicméně existují zmíňky o mnohem starších kusech, jejichž staří se v době úmrtí zjišťovalo metodou uhlíkového rozpadu.

Stanoviště a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Lídláci se zpravidla vyskytují v oblastech s vysokou úrovní sociálního zabezpečení, nicméně není výjimkou jejich výskyt i v oblastech chudých, neboť Lídláci nemají tendence k emigraci. Běžné jsou malé rodinné domky, malé byty či domovy s pečovatelskou službou, kde parazitují na lidech postižených stářím a důchodovostí. Mužští zástupci jsou dále běžní v hospodách, kde se snaží splynout se skupinami druhu důchodce obecného. Největší kolonie jsou však k nalezení kolem obchodního řetězce Lidl. Byty a domy v okolí dvou kilometrů mohou být až z 60% zamořeny lídláky, kteří jsou kvůli neznalosti ostatními nájemníky považováni za běžné důchodce.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Záměna lídláka za neškodného důchodce může být fatální chybou. Ačkoliv si jsou oba druhy vzhledově podobné, vnitřní charakteristika lídláka je kategoricky odlišná. Samotný lídlák se snaží imitovat nejen vzhled, ale i chování běžného důchodce, nicméně čím početnější je skupina, tím více se stávají agresivními, může docházet i k rozsáhlému vandalismu a davovému šílenství. Tímto se výrazně odlišují od důchodců, kteří pro vandalismus nemají dostatek fyzické energie, nejsou tedy schopni škody působit. Velké nebezpečí také představují skupiny lídláků ve speciálních obdobích, v tzv. "obdobích slev". Během těchto Období slev vstupují lídláci do zvláštní životní fáze, kdy se zrychluje jejich metabolismus, což má za následek velmi rychlé uvolňování energie, kterou se pak snaží spotřebovat nakupováním zlevněného zboží. Typické jsou pak skupiny lídláků čekající před začátkem otvírající doby před zavřenými obchody Lidl, v období slev je běžné skandování a narážení vozíky do výloh i prosklených dveří, slovní i fyzické potyčky mezi sebou a napadání personálu obchodu. Jsou schopni řeči, nicméně dotazování lídláků je vysoce nebezpečné, existují totiž spekulace, že jejich sliny obsahují neurotoxiny, kyseliny, či speciální enzymy rozkládající lidskou tkáň.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožování lídláků nebylo zatím popsáno, bohužel, ani dotazování nepomohlo přičemž jeden z antropologů Vědeckého týmu necyklopedie utrpěl těžké poleptání. Podle známých poznatků se však soudí, že k množení lídláků dochází dělením v Období slev, resp. před Obdobím slev, jako důsledek nadměrného množství vyprodukované energie. Ve stádu pokřikujících lídláků čekající na zahájení otvírací doby pak lze spatřit o poznání mladší kusy.

Škody[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv běžná stanoviště lídláků jsou v městských zástavbách, byly hlášeny i zdivočelé kusy, které neudržují kontakt s civilizací a žijí na lesních samotách. Zdánlivě neškodné exempláře se však stále pravidelně účastní Období slev a jsou k vidění v davech před otvírací dobou. Myslivecké sdružení ČR už podalo několik stížností na lídláky, kteří svépomocí dokrmovali lesní zvěř zlevněným zbožím, což pak mělo za následek hromadné úhyny černé a vysoké zvěře. Další stížnosti přicházejí z řad flotily Vesmírných lidí, přímo z rukou Aštara Šerana, který sám vytyčil pravidlo, že do své flotily přijme pouze lidi, nikoliv lídláky. Bohužel, ani technologie Vesmírných lidí není schopna napoprvé prohlédnout mimikry lídláků, tedy je třeba užít komplexnějších vnitřních zařízení. Nicméně je-li zkoumaný exemplář prokazatelně lídlákem, nelze jej poslat zpět na Zemi, neboť by mohl vyzradit polohu a vnitřní podobu flotily Vesmírných lidí. Rovněž došlo i případu, kdy skupina lídláků vstoupila do Období slev a poničili vnitřní vybavení jedné z lodí. Aštar Šeran proto osobně pozastavil příjem lidí na palubu vesmírné flotily dokud nebude úředně zajištěná separace lidí od lídláků. Z obchodních řetězců Lidl a Kaufland rovněž pravidelně přicházejí hlášení o škodách způsobených lídláky.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k dokonalým mimikry lídláků jsou úřady považováni za běžné důchodce, tedy chráněni zákonem se stejnými právy a povinnostmi, což výrazně ztěžuje výzkum. Výzkumný tým Necyklopedie již dlouho vede právní boj, za rozeznání lídláků od důchodců, zavedení povinných genetických testů pro lidi nad 50 let a omezení jejich svéprávnosti. Podporu projevilo i Myslivecké sdružení ČR a Aštar Šeran, rovněž byly založeny ultrapravicové organizace bojující za rasovou separaci lídláků a důchodců. Prozatím jediné dostupné exempláře jsou uhynulé kusy, které vlastním podpisem před smrtí povolily využití svého těla pro vědecké účely, nicméně kvůli sobecké a agresivní povaze lídláků byl poslední takovýto kus pitván a krematován r. 2006.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]