Vosa šavlozubá
| Vosa šavlozubá | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Vespula mortifer
| ||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
| ||||||||||||
| Vespula Mortifer (Oran Gutan, 2006) |
Vosa šavlozubá je nepříliš známým zástupcem pravěké fauny. Naštěstí (z pohledu veškerého současného živočišstva) vyhynula už před bambiliónem let, dle našich výzkumů se tomu tak stalo zřejmě kvůli nedostatku potravy po vyhynutí dinosaurů. (Pravděpodobně to byly právě vosy šavlozubé, kdo nebohé dinosaury zprovodil z povrchu zemského.)
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Vosa šavlozubá se v minulosti vyskytovala všude, kde nalezla dostatečné množství dostatečně velké potravy, která stála za ulovení. Zkameněliny nacházíme po celém světě, největší koncentrace nálezů je v Turecku, kde je vespula mortifer spojována s hlubinnými ložisky tureckého medu. Největší nalezený exemplář pochází z Litvy. Jde o překrásně dochovanou královnu, uvízlou v kusu jantaru. Vzhledem k její téměř šestimetrové délce lze usuzovat, že v pravěku rostly v Pobaltí sakra velké stromy. V České republice byl jediný výskyt zaznamenán v obci Libina.
Stavba těla[editovat | editovat zdroj]
Na obrázku vypadá vosa šavlozubá na první pohled jako obyčejná, trapně neškodná dnešní vosa. Zdání však klame. Již druhý pohled odhalí rudě zabarvené složené oči a smrtonosné šavlovité špičáky, u hmyzu v dnešní době nevídané. Nevídané jsou také rozměry vosy šavlozubé. Průměrný jedinec v dospělosti dosahoval délky až jednoho metru a rozpětí kolem dvou metrů a byl schopen vyvinout rychlost až 211 km/h (prvočíslo!).
Pokryv těla[editovat | editovat zdroj]
Tělní pokryv vespuly mortifer je tvořen klasickým hmyzím chitinovým krunýřem, obohaceným navíc o tvrdík a další odolné prvky. Dle počítačové simulace by "šavlozubka" (jak jsme ji během výzkumu nazývali) dokázala prorazit vlastním tělem minimálně metr silnou betonovou zeď, a to bez sebemenšího poškození (zeď větší tlušťky se nám bohužel nepodařilo nasimulovat, nejspíše díky jednomu zákřenému počítačovému viru).
| Šelmy šavlozubé |  |
|
Bobr šavlozubý |
Maskování je vyvedeno ve stylové žluto-černé. No...maskování...vespula mortifer se nikdy nepotřebovala maskovat. Naopak se všechny ostatní mobilní formy života vždy schovávaly před ní. Dle zastánců evoluce je zbarvení dnešních vos, včel a sršňů způsobeno opičením po vose šavlozubé, neboť když někdo vypadá jako vosa šavlozubá, maskování nepotřebuje, jak už bylo ostatně řečeno.
Zuby[editovat | editovat zdroj]
Za zuby vespuly mortifer by se nestyděla žádná žijící šelma, kly slonů a špičáky šavlozubých tygrů jsou jen pouhým trapným pokusem o napodobení vosy šavlozubé. Při vykopávkách zkamenělého vosího roje v Turecku bylo zničeno několik krumpáčů pouhým nárazem do miliony let starých zubů. Mít v ordinaci vosu šavlozubou bych nepřál ani tomu nejhoršímu zubaři.
Křídla[editovat | editovat zdroj]
Vosa šavlozubá má, jakožto zástupce řádu blanokřídlých, křídla blanitá. To by nebylo nic zvláštního, nebýt faktu, že díky zvýšenému obsahu drtíku jsou jejich hrany ostřejší než předvolební kampaň českých politiků a odolnější než nenáviděný soused-důchodce.
Nožky[editovat | editovat zdroj]
Vosa šavlozubá má šestero nožek. Nejsou to však ledajaké nožky! Díky speciální pneumatické svalové soustavě dokáže každé kloubní spojení vyvinout sílu 4MJ (to by vám dokázalo odpálit hlavu na kilometr daleko). Koncové články jsou opatřeny zpětnými háčky a vždy až příliš ostrými hroty, sloužícími k lepšímu uchopení potravy kořisti. Nechybí však ani košíčky na přenášení medu. O tom, zdali vosa šavlozubá med někdy sama sbírala, či spíše preferovala vykořisťování, by se dalo dlouze přemýšlet, ale protože to stejně nikoho nezájímá tak to není potřeba.
Žihadlo[editovat | editovat zdroj]
Vosa šavlozubá disponovala ne jedním, ne dvěma, ne čtyřmi, ne deseti, ale třemi žihadly. každé z nich mohlo být používáno samostatně či ve spojení s libovolným množstvím těch zbývajících. "To asi podle nálady," podotkl Fantomas Edison, účastnící se především počítačových a jiných simulací. Že žihadla mohla být použita opakovaně, či dokonce nesčetněkrát, je samozřejmé, co by vás však napadnout nemuselo je, že již malá dávka jedu (obsahující mimo jiné Smrdík a Polonium), konkrétně jeden letmý štípanec, by dokázal v mžiku usmrtit slušné stádo slonů nebo dva Paroubky.
Smyslové orgány[editovat | editovat zdroj]
O smyslových orgánech se nám toho z dochovaných zkamenělin příliš zjsitit nepodařilo, je však pravděpodobné, že vosa šavlozubá dokonale ovládala všechny známé smysly plus jistě několik dalších. Neměli bychom však zapomenout na QI tohoto hmyzího dravce. Dle výtvorů, jež se nám od těchto tvorů dochovaly, vědci směle odhadli jeho výši na cca 250 jednotek, přičemž královna měla smrtelných 850, což se blíží QI Boha!
Chování[editovat | editovat zdroj]
Vespula mortifer byla pravděpodobně sociální tvor, tvořící roje s královnou matkou, válečnicemi a trubci, obývající ohromné úly, budované v osamoceně stojících skalních útvarech. (viz obrázek).
Potrava[editovat | editovat zdroj]
O způsobu získávání potravy se sice můžeme dlouho dohadovat, ale je celkem nepravděpodobné, že by takto dokonalý živočich byl ubohý sběrač či mrchožrout. Ba naopak. Z morfologie vos šavlozubých jasně vyplývá, že šlo o obávané dravce, schopné levou zadní skolit třeba Tyranosaura Rexe.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
O rozmnožování se nejspíš starala královna a její trubci. O přesném průběhu rozmnožování nevíme zhola nic a domníváme se, že je lepší se ani nedomýšlet.
Vyhynutí[editovat | editovat zdroj]
Jak skončily, ani na co vosy šavlozubé doplatily, nevíme. Ze spousty objevených teorií (sám RSDr. Ing. Mgr. Evžen Noha jich vyprodukoval několik každý den) se nám zdá nejpravděpodobnější již zmíněné vyhladovění po vyhubení dinosaurů. Je ovšem možné, že stovky vosích rojů dodnes číhají někde v podzemních úkrytech, aby jednoho dne vyrazily na světlo světa a opět se nasytily...Pokud by to byla pravda, nic by nám nepomohlo.